A vítězem se stává ... Čína

A nemusela by znamenat systémový posun v geopolitickém uspořádání světa, tak jako nastal po skončení 1. světové války rozpadem monarchií, po skončení 2. světové války vznikem dvou geopolitických bloků Západu a Východu a rozpadem kolonialismu a konečně pádem Berlínské zdi s údajným vítězstvím liberální demokracie ve světě.

Zatímco i američtí politologové si kladou otázku, jaký bude svět a kdo v něm bude hrát hlavní roli, pokud koronavirus bude ještě například ještě půl roku či rok devastovat zdraví, životy ekonomiku a institucionální vazby ve světě přesune se geopolitické těžiště tam, kde si s těmito problémy budou umět nejlépe poradit.

V dosavadním geopolitickém uspořádání se až dosud kondenzují síly kolem Západu, tedy EU, USA+ případně Velké Británie na jedné straně  a Východu, tj. Číny a Ruska. Už teď jsou obě geopolitická  uskupení ve svých celcích v podstatě stejně vyvážená. Západ nepochybně má ekonomiku i vojenskou sílu  rovnovážněji rozdělenou, byť je nepochybné, že minimálně na počátku pandemie USA hrála dominantní roli, Východ, čili Čína a Rusko, má ekonomicky dominantní pozici v Číně a vojensko diplomatickou sílu v Rusku.

Právě pandemie ukazuje s některými neznámými příčinami, že nejvíce světově postiženými co do nakaženosti a úmrtnosti je nepochybně západní Evropa a USA, zatímco východní Evropa má prakticky oproti západu velmi slabou míru nakaženosti a úmrtnosti. A mimochodem i Rusko,  které dnes dosahuje 1/3 nakaženosti USA, v počtu obětí má v této fázi (USA 81 909, Rusko 2 116) pouhopouhou 1/40 počtu obětí v USA, a i ve vztahu k nejvíce postiženým západoevropským zemím (UK 32 000, Itálie 30 700, Španělsko 27 000, Francie 26 650 –se zaokrouhlením) čili přibližné 1/15 počtu obětí v těchto zemích.

Právě schopnost států zvládnout tuto epidemii a získat pro to i obyvatelstvo, případně vytvářet přechod k obnovení ekonomiky určuje budoucí geopolitickou sílu až epidemie opadne.

Zatímco USA budí dojem totálního rozvratu, navíc posíleného tím, že centrální administrativě vlastně přísluší toliko pouštět do oběhu nové peníze, ovšem bez jakéhokoliv vlivu na rozhodování jednotlivých  států v boji proti koronaviru, Čína  se svým v podstatě  setrvalým počtem obětí 4 633 , zjevně vede a s případnými novými ložisky si umí rázně poradit.

Čísla o předpokládaném růstu jsou rozhodně vzdálené úděsné podoby, která nyní zažíváme v této části světa

Pokles růstu HDP v Číně se odhaduje oproti loňským 6,1procenta na 2,3 procenta za rok 2020 a v roce 2021 se předpokládá vrátit opět k růstu 7,3 procenta.

No neříkejte, že to nevypadá dobře. Není pochyb o tom, že Čína má všechny předpoklady vyjít z krize nejlépe, a to i institucionálně a zpevněním svého politicko-ekonomického systému, který se ukazuje efektivní.

A tím se i dostávám k hodnocení Západu. Podobně jako v USA jednotlivé státy i v Evropské unii jsme se prakticky vrátili k řízení svých vlastních věcí. A  především na národních vládách záleží, zda si zem vede katastroficky jako Itálie, Francie, Španělsko, Belgie, ale i Velká Británie, či alespoň přiměřeně, jako Německo, kde ovšem rovněž platí systém, že si každá spolková země určuje svou vlastní protiepidemickou politiku a i zřejmě proto jsou dramatické rozdíly mezi Bavorskem na jedné straně a bývalými oblastmi NDR, kde je situace cca o 60 % lepší.

Zajisté ale  bude dobré vyčkat s celkovým hodnocením až na konec.

Zcela zjevně se povedou velmi intenzivní diskuze, jak dál s EU. Už v minulých měsících se jižní země  - Itálie, Španělsko, ale i Francie, ostře stavěly proti politice Německa, Nizozemska a spol. Ale půjde i o to, zda Evropská komise i Evropský parlament budou chtít dál pokračovat v hledání vnitřního nepřítele, za kterého jsou zásadně pokládány země V4.

Zatímco logika by měla vést k metodě spolupráce, západní státy navíc dramaticky porážené pandemií, jakoby nic jiného neuměly než trestat, trestat, trestat.

Už teď je možné konstatovat, že na rozdíl od Číny, která se ukazuje jako úspěšný politicko-ekonomicko – sociální model řízení společnosti, USA i podle amerických komentátorů se stává velmocí druhého řádu, a pokud jde o země EU, minimálně v boji proti koronaviru východní Evropa si vedla dobře a západní, možná s výjimkou Německa a zcela určitě i Rakouska, selhala.

Až skončí pandemie, svět bude změněn.