Erdogan utrpěl fiasko. A Západ s ním. A bude hůř…

putin erdogan 20
6.3.2020 14:05
Rozhodně nejsem milovníkem katastrofických scénářů, ovšem politika Západu a mám tím na mysli jak EU Tak i NATO, která opět až hystericky nastartovala ohledně Idlíbu protiruský a protisyrský ryk zažila včera zcela zaslouženě zase svůj debakl.

Možná ještě před lety člověk nevnímal všechny souvislosti, ale dnes už nás nikdo nemůže opít rohlíkem. Je zcela nepochybné, že Západ zejména Německo, USA, Velká Británie, Nizozemí a dříve i Francie podporovali po dlouhá léta všemi prostředky džihádistické skupiny v Sýrii, protože se prostě rozhodli, že tak jako musel svého času padnout Sadám Hussajn, prezident Mubarak a následně Muammar Kaddáfí, jistě autokraté ale sekulární, musí být nahrazen i Bašár al Asad. Tento dřívější miláček Západu, který vystudoval mimo jiné v Británii oční lékařství přece nemůže přežít pokrokové „arabské jaro“.

Když jsem nyní zaznamenával nenávistné až zběsilé výzvy (a to nepřeháním) politiků typu Angely Merkelové, Mika Pompea, že Asad s Putinem se ihned musí stáhnout na linii příměří dohodnutou v Soči, a že útoky proti „rebelům“ jsou válečnými zločiny, že nad Idlíbem musí být vyhlášena bezletová zóna, člověk nevěřil svým uším.

Zaznamenal někdo, že Sýrie je řádným členem OSN a že logicky má právo rozhodovat, kdo je či není oprávněn být na jejím území, což rozhodně není ani jeden ze států NATO, tím měně Turecko?

Bušení a výhružky proti Putinovi i Asadovi pokračovali ještě během pátku, kdy Erdogan donutil Merkelovou či Trumpa, aby ostře protestovali proti útokům na turecké vojáky.

Přeložme si to: útokům proti vojenskému agresorovi na cizím území bez jakéhokoliv mandátu.

No prostě západní hodnoty jako víno.

A nejvtipnější, ale zároveň i nejsmutnější je chování prezidenta Erdogana. Zbuntoval proti Putinovi a Asadovi NATO, vyzval k solidaritě proti zločinnému Rusku a Asadovi Evropskou unii i OSN. Prohlašoval nestoudné věty typu a Rusko musí ustoupit, ani píď neustoupím já, zničím Sýrii apod.

A vytvořil atmosféru, že v tomto okamžiku měla 3. světová válka nastartovat. NATO se rezolutně vyhrožovalo Asadovi, aby si on a případně Rusko uvědomili, že se Erdogana opírá a plné spojenectví tohoto paktu.

Co zřejmě uniklo všem, že po celé dlouhé dny Vladimír Putin prakticky vůbec nekomentoval Erdogana, nechal líně utíkat čas, zamítl nejdříve Erdoganovi megalomanské setkání spolu s Merkelovou a Macronem, a potom zase neměl čas odletět do Instanbulu, protože musí přece řešit, zda vtělit do ruské nové Ústavy Boha a to, že manželství je spojením muže a ženy. To Rusy zajímá a proto nemůže odletět.

A pak když uprostřed té hysterie, kterou Erdogan vytvořil, se uskutečnilo setkání, probíhalo ze strany pokerového hráče Putina v klidu, dlouho a s jednoznačným výsledkem: bylo přijato příměří a pro syrské jednotky to znamenalo, že co si během té operace získaly jim prostě zůstalo.

A Erdogan byl jako mílius, hovořil o tom, že vztah Ruska a Turecka je na nejlepší úrovni, jaké kdy byl. A zrušil otevření hranic, aby migranti mohli směřovat do Evropské unie přes Řecko a dokonce nechal vyčlenit tuším tisíc policistů, aby je zase natlačovali na turecké území.

A s tímto šaškem a zároveň politickým hochštaplerem chce Západ uzavírat dohodu?.

Ale bude hůř.

Mimo pozornost našich médií, které by ani neuměla správně rozklíčovat, co to znamená, v minulém týdnu vláda maršála Haftara, která ovládá většinu Libye včetně ropných polí, navázala se Sýrií diplomatické vztahy s cílem vytvořit protitureckou vojenskou osu.

Samozřejmě, že to vše je nejen fiasko Erdogana, ale obou organizací NATO i EU, které se tak angažovali proti Putinovi a Asadovi. A nejen to, když druhé největší armáda NATO neumí vojensky zvládnout těžce zkoušené vojáky syrské armády, chtě nechtě může mít někdo pocit, zda tyto instituce nejsou jen virtuálně silné.

Jo, proklamace, sankce, neustálé schůzování to umí. Ale prohráli v Afghánistánu, prohrávají v Sýrii a zřejmě je čeká i porážka v Libyi.

Proto, a to je pozitivní zmínka na závěr.

Macron byl jediný, který věci nekomentoval, nepodpořil Erdogana a je obecně známo, že se v Libyi přiklonil s podporou Haftara proti Erdoganovi k Rusku.

Alespoň někomu to na Západě myslí.

 

Foto: V. Putin a T. Erdogan, Kremlin.ru

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Pane Vyvadile, super text. Má to šťavu i vtip.{#emotions_dlg.innocent}

Ale predsa by som niečo maličké dodala : V tomto prípade sa musím zastať Erdogana. 

Erdogan ukázal svetu, akí sú obmedzení európski politici, ako poslušne replikujú americkú doktrínu, ako zotrvávajú na svojom názore napriek tomu, že ich názor je proti medzinárodným pravidlám, uzneseniam OSN a Rady Bezpečnosti OSN. 

Zločinná politika EÚ + NATO je v tom, že Sýria je suverénny samostatný štát na celom svojom území, uznanom OSN, že má riadne zvolenú vládu a prezidenta, že ako suverénny štát pozvala na svoje územie len RF a Irán - napriek tomu sa usadili v Sýrii natovské vojenské jednotky. Už týmto zničili váhu medzinárodného práva a svoju reputáciu. Ani po 9 rokoch svoj názor nezmenili. Musel im to Erdogan pripomenúť ? Že aj keď je vo svojom prejave protirečivý, dokáže v pravý čas uznať svoju chybu, dohodnúť sa a ustúpiť , keď je to v záujme Turecka. To európski politici nedokázali. Dokonca naďalej sankcionujú rozbitú Sýriu !

Merkelová a spol. mali teraz šancu uznať celistvosť Sýrie ( tak ako sa bijú o celistvosť Ukrajiny ), mali šancu povedať Erdoganovi, že aj keď je s nimi v NATO, mal by zo Sýrie odísť. Rovnako mali šancu uznať protiprávnu prítomnosť natovských vojakov. Tým by " zabili jednou ranou dve muchy " - ukázali by , že sú schopní zmeniť názor, že chcú dodržiavať medzinárodné právo ako právo pre všetkých, nielen pre Ukrajinu, že chcú robiť nezávislú európsku politiku, že sa chcú vymaniť z lokajského postoja voči USA a že v neposlednom rade podporiť mier v Sýrii tak, aby sa mohli do Sýrie vrátiť uprchlíci - podieľať sa na obnove Sýrie. Mimochodom , mali šancu uplatniť článok 1 Severoatlantickej aliancie v praxi. 

Európskym politikom k zmene názoru vôbec nepomáhajú médiá, ktoré informujú len o zabití tureckých vojakov, no ani slovkom o tom, že zabíjaní sú aj sýrski vojaci. Mantrou spravodajstva je bombardovanie nemocníc, škôl, civilistov - jednostranne podávané informácie, zámerne útočiace proti Sýrii a RF. Proste, atmosféra v Európe nedovoľuje priznať si omyl a vidieť pravdu a spravodlivosť.

Za výkon Erdogana pred rokovaním a počas rokovania , si zaslúži uznanie. Už aj preto, že po " facke " od NATO pochopil, že si musí pomôcť sám. Pochopil, že za neho nikto gaštany z ohňa ťahať nebude - že jeho " vojnu " hasiť nikto nebude. Sklopil uši, a dohodol sa.

 Len ako dlho to vydrží, toť otázka.