Že by si Polsko s Maďarskem znovu padly do náruče?

Vypadalo to na trvalé odloučení od stolu a lože, když Polsko uťalo kvůli maďarskému velmi vstřícnému postoji Maďarska k Rusku spolupráci s tak letitým strategickým partnerem do náruče a začalo rozbíjet Visegrád. Realita ovšem Polsko dobíhá.

Zatímco Evropská komise Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli údajnému nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek, Polsko rovněž čelí tomu, že ani ono kvůli porušování pravidel právního státu nedostává ty prostředky, které by mu měly náležet. Že pravidla právního státu jsou vykládána účelově s cílem potrestat ty, kteří rebelují proti bruselskému mainstreamu, čili jednoduše proti tzv. populistickým státům, jimiž doposud byly zejména Maďarsko, ale i Polsko je nabíledni.

Samotné Polsko se pokusilo z tohoto sevření dostat a postavilo se na čas do čela protiruského boje. Ursula von der Leyen, která je fanatickým odpůrcem Ruska coby podle ní rozhodujícího nepřítele proti EU, okamžitě nasadila myšlenku, že díky tomuto postoji Polsko nesmí být sankcionováno. To ovšem holčička narazila, tak jako narazila, když v Kyjevě prohlásila, že Ukrajina ihned přijata za svůj boj za „demokracii“ proti Putinově režimu.

V případě „amnestování“ Polska jí to zatrhli samotní eurokomisaři vedeni nejvyšší evropskou inkvizitorkou pro posuzování toho, co je správné a co ne a v případě okamžitého přijetí Ukrajiny jí to zatrhla Evropská rada, kde stále převažují přece jenom racionálněji uvažující západní státy EU oproti těm východním, kam se bohužel řadíme i my.

Polsko ovšem doběhla vlastní iniciativní verze protiruských sankcí, která přeměnila část Poláků, používajících uhlí na zajatce Morawieckého plánu na předčasné embargo na ruský plyn. Několika denní čekání v autech bez jídla, bez toalet není nejlepším předvolebním počinem vládnoucí strany Právo s spravedlnost. Nepochybně tím příští volby ještě neprohrává, ale potřebné body už jí to bere.

A tak šéf této strany Kaczyński zavelel a Polsko aniž by výslovně upustilo od boje proti Rusku, za největšího nepřítele Polska označilo Německo a opět vyhlásilo požadavek Německu na válečné reparace (viz pro zájemce obsáhlý a nekompromisní článek premiéra Morawieckého v dnešních Lidových novinách) Na to Němci suše prohlásili, že tato otázka už byla vyřešena a pokud v této strategii bude Polsko pokračovat, mohlo by také dojít k otevření otázky německých východních hranic, které náležely Německu a po II. světové připadly Polsku.

Jediným přítelem ve zbrani formálně zůstal Polsku český premiér Fiala, ovšem ten je takový měkkouš a tak poslouchá Ursulu, že proti němu byl Babiše 10 x odbojnější.

A tak padlo jasné rozhodnutí:

Jak uvádí Polská tisková agentura „Premiér Morawiecki pohlásil, že se Polsko se rozhodně postaví proti jakémukoli postupu evropských institucí, které mají v úmyslu nezákonně připravit kterýkoli členský stát o finanční prostředky, v tomto případě konkrétně Maďarsko.

A možná ještě jedna poznámka.

Evropská unie se bude měnit na dynamice změn evropských poměrů a následně i vlád v Evropské radě. Jen si připomeňme, že do politické skupiny Evropských konzervativců a reformistů, kterou mimochodem pomáhal zakládat náš Zahradil se jako nejsilnější strana řadí jak polská vládní strana PIS, tak Bratři Itálie, jejíž předsedkyně Meloniová má velkou pravděpodobnost stát se premiérkou třetí ekonomicky i politicky nejvlivnější zemí EU nejspíše budoucí italská premiérka, která se rozhodně proti možným sankcím proti Polsku a Maďarsku už v Evropském parlamentu postavila.

Pro polské konzervativce ale i maďarské je to jistě skvělá zpráva. Ale hlavně pro pluralitu Evropské unie. A to si ještě počkejme na nového pravicového švédského premiéra, který s vysokou pravděpodobností sankce proti Polsku a Maďarsku rovněž nemusí podpořit, toto volební uskupení je silně proti zásahům EU proti suverenitě členských zemí EU.

Obal vnucené jednoty dál puká…

Asi tak…