Ukrajinští neonacisté vzpomínali na Banderu

Chtěl bych to upřesnit. Protože na Volyni byste se takto mohli setkat s nepochopením. Zdaleka se tam nestavějí pomníky jenom Banderovi. Byli tam jiní borci, co se (jak pravil Cimrman) "nezakecali".

Bandera se ještě před vpádem Němců aktivně účastnil na dokonaném atentátu na polského představitele moci na Volyni. Za to byl již Němci odsouzen nejdřív ke trestu smrti, aby byl později odsunut do fešáckého vězení, kde strávil více než 4 roky. Proto se v podstatě nemohl účastnit například pogromů na Židy, Rusy, Maďary a další "cizí" národnosti tehdy na Volyni žijící. Poznámka: jak to všechno přežili Volyňští Češi, si radši ani nechci představovat. 

Němci rezolutně odmítli záměr ukrajinských nacionalistických stran, které nabízely pomoc ve válce proti SSSR. Nacionalističtí Ukrajinci se domnívali, že budou přijati do samostatných ukrajinských oddílů SS a že po vyhrané válce budou odměněni statky. V té době ale probíhala blesková válka a Němci tyto nacionalisty řadili mezi podřadný národ, který by mohl na oněch statcích pouze pracovat jako otroci. 

Když se však situace obrátila o 180 stupňů, tak si Němci na tyto oddíly vzpomněli, Bandera dostal uniformu a jeho podřízení byli Němci nasazováni do prvních řad obrany proti postupující Rudé armádě. Skončilo to panickým útěkem "Banderovců" do americké zóny - přes Slovensko a částečně i Moravu a Čechy. 

Bohužel to ale neskončilo a na Volyni a okolí se nostalgicky na tyto doby vzpomíná jako na "hrdinské". Co je ještě horší, je fakt, že tyto nacionální gardy tvoří "zdravé jádro" Porošenkových vojenských sil. A co je nejhorší, USA a představitelé NATO se tváří, jako by o tom nic nevěděli.