Nikol Pašinjan hraje vabank

jerevan parlament
17.11.2020 13:38
Situace v Arménii je velmi napjatá a nepřehledná. Tak trochu jako v Rumunsku krátce předtím než byl Ceaușescu s manželkou zastřelen. V Arménii se mohutně demonstruje, aby premiér Pašinjan odstoupil. Arménský prezident v provolání k národu premiéra vyzval k odstoupení a vytvoření prostoru pro nové volby.

Každý si dělá nějaké závěry. Ivan David tvrdí, že vše se děje vinou Turecka, což je leitmotiv jeho politického sdělení. Ne, že bych se nedomníval, že Erdogan dlouhodobě prosazuje, tu i jinde, své osmanské představy, ale v arménském případě mu fatální prohru své země na stříbrném talíři přinesl sám vůdce arménské barevné revoluce…

Čím to je, že se všichni ti barevní revolucionáři chovají megalomansky jako šílenci. A všichni dovádí své barevné revoluce ke kolapsu země… A tak gruzínský prezident Saakašvili, kdysi miláček Západu, vyvolal válku proti Rusku (na radu známého amerického jestřába senátora McCaina, který ho mimochodem navrhoval na Nobelovu cenu míru) a následně nechtěl věřit, jak gruzínská vojska byla hanebně poražena. Možná ještě větší miláček Západu ukrajinský prezident Porošenko odstartoval zběsilé útoky proti Putinovi a výsledkem byl Krym, kde 98% jeho obyvatel hlasovalo pro připojení k Rusku, stejně jako občanská válka na východě Ukrajiny, která přinesla přes deset tisíc mrtvých. A to nemluvím o naprosto rozvrácené ekonomice.

Něco podobného je arménský šílenec. Poté, co se stal revolučním premiérem, zahájil trestní stíhání Roberta Kočarjana, bývalého prezidenta Náhorně-karabašské republiky, předsedy vlády Arménské republiky a po deset let následně jejím prezidentem. To znamená, jak již dříve konstatoval Jan Campbell, osobního přítele prezidenta Putina. Zahájil rovněž – a to je fakt už na hlavu - trestní stíhání generála Jurije Chačaturova, tajemníka Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti. Stejně tak minimálně toleroval nacionalistické demonstrace proti ruské vojenské základně a v rozporu s četnými závěry tzv. Minské skupiny, která ve známých madridských požadavcích stanovila vyvážený postup, včetně faktu návratu sedmi okresů pod ázerbájdžánskou správu, prohlásil, že Náhorní Karabach je a bude arménský. A tečka.

Takhle mohl jednat jen politik, který absolutně neví, která bije a který tak přivodí své zemi zkázu. Chová se zhůvěřile i při posuzování jiných reálií. Ignoruje, že Ázerbájdžán je mnohem bohatší díky zásobám ropy a plynu a má skvěle vybavenou armádu.

Ale nejen to. Zatímco tak trochu trvale na Rusy útočil, ještě před několika týdny odmítal návrh Putina na uzavření dohody o příměří s tím, že uprostřed bojů nelze dohodu tohoto typu uzavřít. Proč by Putin měl podporovat svého nepřítele? A co mohl očekávat od Baku, které provokoval tím, že své území Ázerbájdžán nikdy nedostane?

Jak říkám barevný revolucionář – šílenec.

Ve svých nebezpečných provokacích pokračuje i nadále.

Na jeho facebooku, uprostřed mohutných demonstrací vybízejících ho k odstoupení, se objevil následující text k vojákům vracejícím se z Náhorního Karabachu:

"Dnes jsem sledoval desítky videí vojáků z první linie. Jsem ohromen chytrostí těchto chlapů. Máte pravdu. Čekám na tebe v Jerevanu. Pro konečné řešení problému fňukajících pod zdmi. Pyšný na vás."

Prostě sebevrah.

No může se někdo divit, že to většina arménských politiků chápala jako výzvu k občanské válce? A dokonce bych se nedivil, že v tak zoufale napjaté národní situaci by ho klidně mohl někdo pověsit na nejbližším kandelábru, pokud by dostal příležitost.

Nikol Pašinjan prostě hraje vabank.

Jak to skončí, upřímně nevím.

 

Foto: Poté, co premiér podepsal dohodu o Náhorním Karabachu, dokonce za zády prezidenta, vtrhli do budovy parlamentu protestující Arméni.

 

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Keby ľud =obyvateľstvo = občania = národ , sa nenechali opíjať  sľubmi, ktoré vykrikujú  samozvaní vodcovia  - barevné revolúcie by sa nekonali. Keby ľudia sa nenechali kúpiť za doláre, či eurá - domáce i zahraničné tajné služby by nemali veľa šancí pripraviť barevnú revolúciu.

Aj tu platí francúzske príslovie : cherchez la femme - za všetkým hľadaj ženu.  V prípade revolúcií sa toto príslovie zmení : 

 Za všetkým hľadaj národ : Look the nation after all. Chercher la nation aprés tout.

U nás platí ešte jedno priliehavé príslovie : Kto nie je spokojný s málom, viac nezaslúži. Keby ľudia nepodliehali svojej túžbe mať stále viac a viac, odhalili by zavčasu nereálne sľuby a podvodníkov každého druhu. 

Všetci vodcovia revolúcií, ale aj demokratických volieb,  plnia túžby občanov a voličov.

J e tu však jeden zásadný rozdiel : niektoré túžby vychádzajú z reality života národa, a tie sú zvyčajne opodstatnené. Avšak väčšina požiadaviek  vzbúrencov v revolúciách sú naočkované disidentmi, emigrantmi/ diaspora, vnútroštátnou 5. kolónou, a zahraničím.