Cesta houštím demence

billboard prazdny
4.10.2016 19:10
V minulém týdnu jsem projel dálnici D1 po trase Praha−Brno a zpět. Nové, kromě mnoha kilometrů uzavírek a zúžení na ní, jsou billboardy. Předvolební. Budou přece krajské a senátní volby.

Heslo by mělo být krátkým vyjádřením některé podstatné části volebního programu politické strany, kandidáta, jeho stručnou konkretizací. Mělo by se týkat základních, významných problémů společnosti, které je nutné řešit. Když bych vzal analogii z občanského zákoníku, pak by takové heslo mělo být politickým veřejným příslibem kandidáta. Konkrétním. Jiný než konkrétní být příslib nemůže.

Hesla, která jsem na cestě potkal, taková většinou nejsou. Jde o obecné fráze, politické floskule, bezobsažná tvrzení a někdy i stupidity. Určit stranu, která billboard vyprodukovala, podle hesla většinou nelze – pokud by se identifikace politických stran z billboardů (jsou tam formou zkratek názvů těchto stran) odstranily, pak nepoznáte, o které strany jde; pokud by se identifikace stran na jednotlivých billboardech navzájem vyměnily, pak výměnu zpravidla nezjistíte.

Některá hesla na billboardech na mě dělala dojem, že kandidáti, jejichž jména jsou bezpředmětná, zcela jistě předpokládají, že jejich voliči mají IQ v pásmu lehké debility. Absolutní prvenství v soutěži o dementní heslo pro dementní voliče získává heslo „Dýchám pro kraj“ (KDU-ČSL). Co tím heslem chtěl kandidát říci, ví jen pánbůh a snad voliči této konfesijní katolické strany. Ale možná se mýlím – třeba upřímné voliče této strany právě takové heslo intelektuálně plnohodnotně osloví. A kandidát si bude moci v příštím volebním období za kraj fundamentálně zadýchat. O první místo v této soutěži se s heslem předchozím pere heslo „Melouny spravedlivě“ (Starostové a Nezávislí) s vyobrazením kandidátů se skutečnými melouny v ruce. Odkaz na hovorové označení větších částek české měny je primitivní; kandidáti patrně slibují, že veřejné prostředky budou na kraji a v Senátu rozdělovat spravedlivě (raději bych u té jejich spravedlnosti být nechtěl − rozkradlo se toho už dost). Na paty předchozím dupe nic neříkající heslo hudebníka „I Senát může ladit“ (Soukromníci) – co tím chtěl hudebník voličům sdělit, je ve hvězdách.

Jsou hesla balamutící, bezpředmětná. „Jízdné pro žáky zadarmo“ (ČSSD) – je to nesmysl, protože místní doprava je z velké části v rukou soukromých firem, a ty zdarma jízdné poskytovat nebudou. „Dálnice, obchvat, silnice“ (ANO) – potřeba jsou, ale v Senátu pro to nic neuděláte, jenom matete občany. Bezpředmětným je heslo senátního kandidáta „Společně vyženeme kamiony z Prahy“ (stranu jsem nezaznamenal) – v Senátu pro takové vyhnání prostor není. „Nazývám věci pravými jmény“ (koaliční podpora) − to o sobě říká každý, nenajdete člověka s tvrzením opačným – žádný veřejný politický příslib to však není [ještě navíc toho kandidáta dvě desítky let znám a vím, že oním nazýváním pravými jmény označuje své hulvátství – pokud s jeho názory někdo do puntíku nesouhlasí, označí ho tento senátní kandidát za hlupáka nebo darebáka, nejraději za obojí; ujišťuji laskavé čtenáře, že jsem toho byl svědkem mnohokrát]. Na stejné informační úrovni je heslo „Říkám věci na rovinu“ (Pro Prahu).

Potkal jsem hesla „Chceme lepší Česko. Finanční výhody pro seniory“ (ANO) – no to skutečně jde o heslo mimořádně konkrétní, takže si volič vskutku počte (Jaké to mají být výhody? Konkrétní a věcné heslo by kupř. znělo „Průměrný důchod upravíme na X % průměrného příjmu v hospodářství“; to by byl konkrétní veřejný politický příslib). „Zastavíme nelegální migraci“ (SPD a SPO) – ale na kraji nic takového zastavit nelze.

Častá jsou hesla proklamativní. „Pomáháme spolkům a sportovním klubům“ (ČSSD) − čest všem solidním spolkům a sportovním klubům, ale opravdu je pomoc těmto spolkům (a jaká pomoc) podstatným problémem našeho státu, který je nutné řešit? V jiném hesle se dočteme oznámení „Zdraví není zboží“ (ČSSD) – což je drobet málo, stejně jako nekonkrétní tvrzení „Lepší život pro seniory“ (ČSSD) nebo „Bezpečná Vysočina“ (ČSSD).

Nejrozšířenější jsou hesla obsahující obecná vyjádření, která podepíše politik a volič od levého do pravého konce politického spektra (ale každý z nich si pod nimi představuje něco jiného). Vyjádření, která voličům při volbách do kraje a Senátu nic konkrétního nesdělují. Proto na paty předchozím heslům šlapou další informačně výživná hesla, např. „Svobodu si musíme chránit“ (TOP 09 + Starostové). Také, jako předchozí, jednoznačně vyjadřuje, co konkrétního v příštím volebním období hodlá takový kandidát pro občany našeho státu dělat, že ano; svobody máme přece výrazný nedostatek a tak o ni musejí v Senátu či na kraji zástupci za uvedené politické strany neustále válčit. Anebo spíš straší voliče, že nebýt těchto moudrých kandidátů, tak bychom o svobodu zcela jistě přišli? Samotná TOP 09 to zvýrazňuje ještě dalším heslem na stejné brdo „Žít v bezpečí znamená žít ve svobodě“.

Heslo „Strana pro ty, kteří věří ve svobodu a vlastní schopnosti" (ODS) je titulek z volebního programu, nic konkrétního ke krajským a senátním volbám nesděluje, stejně jako „Podpora pracovitým, ne líným“ (ODS).

Obsahově plonková, jak červená sedma v mariáši, jsou hesla: „Přijďte nás volit ve Středočeském kraji“ (ČSSD) či „Nemlčte, máte přece hlas“ (stranu jsem nezaznamenal); „Pojďme do toho společně“ (ODS) – ale čert ví, do čeho; „Jaderná baba to pohlídá“ (Starostové) – ale rarach ví, co pohlídá; „Znám náš kraj“ (ODS) − ovšem takových lidí je mnoho, tak proč volit právě tohoto kandidáta? Přitroublá jsou hesla hrající si s příjmením kandidáta, např. „Volte obra“ (ODS), nebo „Nechci se jen koukat“ (stranu jsem nezaznamenal).

Jsou hesla jako lákadla. Slib přece nic nestojí. „Kraje budeme řídit jako firmu. Hejtmani už nesmějí prošustrovat ani korunu“ (ANO); že stát tedy ani kraj jako firmu řídit nelze, jsem už zdůvodnil (http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/stat-jako-firma). Druhá část hesla svou útočnou paušalizací, která nemůže být pravdivá, zcela jistě většinu voličů hluboce nadchne.

Originálního hesla se dopustila ODS: „Komunikace s úřady elektronicky a z domova“ (ODS) – myslíte si ale, že jde o fatální problém celého našeho státu, po jehož vyřešení bytostně touží miliony voličů, a proto je takové politicky fundamentální heslo výrazně osloví?

Najdou se hesla věcná, ale je jich jako šafránu: „Pomáháme rodinám s dětmi. Lidé si zaslouží jistoty“ (ČSSD) – to je pravda, daňové výhody se zvýšily; „Umíme se starat o obce, dáme do pořádku zadlužený kraj“ (Starostové); „Se zkušenostmi z radnice do Senátu“ (ČSSD). „Kvalitní a dostupné zdravotnictví“ (ANO) – na krajské úrovni se s tím skutečně něco dělat dá. „Nikdy nevzdáme boj proti korupci, i když se kluci hodně snaží“ (ANO); heslo je výrazné – ale proč tedy jste s těmi kluky pořád ve vládní koalici? „Proti europivu“ – to je konečně perfektní heslo: věcné, jasné, výstižné, krátké, přímo úderné; vlastně pardon, mýlím se, to pan Bernard propaguje svůj pivovar (političtí kandidáti by si měli vzít příklad). Na lokální notu a oblíbený produkt hrají hesla ČSSD „Bezpečná jižní Morava“  o to by zejm. na regionální úrovni politici efektivně usilovat mohli, a „Pomáháme všem poctivým moravským vinařům“ – na krajské úrovni pro moravské vinaře politici něco udělat mohou, ale v Senátu se jejich úsilí nemůže týkat jen moravských vinařů, byť by byli sebevíc poctiví.

Pokud bych se měl orientovat či dokonce volit v nadcházejících volbách podle hesel politických stran, která jsem potkal na D1, tak k volbám nejdu. Byla to cesta houštím demence. Svými hesly často dávají kandidáti svým (potenciálním) voličům výrazně najevo, že je považují za blbouny. A nejen před těmito volbami − tato země je přece stále před nějakými volbami.

Poznámka: Článek není výsledkem žádného komplexního výzkumu, komentoval jsem pouze ty billboardy, které jsem na cestě potkal; některé politické strany je tam neměly.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   Přes velmi četné, skutečně vydařené reklamní inovace, jako vystavování na odiv po městě vraků jízdních kol přebarvených žlutou barvou, jakož i obilních kombajnů, vystavených na hlavních náměstích k exhibici v barvách rodné rodné strany, vysoce sofistikovanou politickou reklamu v pouliční dopravě umístěnou dokonce na držadlech pro stojící cestující, připadá letošní předvolební klání spíše typický jarmark marností. Z celospolečenského hlediska se jedná o zbytečně vyhozené peníze, které mocichtivým stranám a hnutím, zaplatíme my daňoví poplatníci.