Zbytečná smrt

bergamo
5.10.2020 22:04
Vzpomínáme si dobře na první vlnu epidemie koronaviru, kdy se nevyhnutelně objevila první úmrtí, ale ve společnosti nepřevládal pocit, že by šlo o více než osobní tragédii. Dokonce zaznívala optimistická prohlášení. Nyní je situace jiná. Nárůst úmrtí v souvislosti s koronavirem zrychuje, aniž by vzbuzoval hlubší emoce ve veřejném prostoru. Zanedlouho možná dostihne i roční počet mrtvých na našich silnicích ( ani to už neplatí - už počátkem roku jsme četli titulky:"Statistika obětí na silnicích zůstává děsivá, 547 mrtvých v roce 2019"; za necelých sedm měsíců od března do 16.září jsme už zase četli: V České republice zemřelo 982 lidí s koronavirem). Která smrt je vlastně zbytečná? A koho z kompetentních lidí to vůbec zajímá?

 

   Mediální přestřelku, vyvolanou "úplně otevřeným" dopisem skupiny lékařů, kteří kritizují vládní opatření, jež mají zamezit dalšímu šíření koronaviru, zahalil jemný mediální dým, doprovázený vůní střelného mediálního prachu.

   Dopis podepsaly převážně lékařské autority(jsou autoritou i pro mne, zejména kardiochirurg Jan Pirk)  a/nebo mediálně známí lékaři, což znamená, že nejde prvoplánově o politickou či čistě mediální motivaci a snaha je asi vedena nejčistšími úmysly.

   Lékaři vyčítají ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi například nošení roušek ve školách a další omezení(vyberme třeba jen nevhodnost či nesmyslnost opatření či omezení, zbytečná zátěž zdravotního systému). Údajně tvrdí (já jsem přímo dopis nečetl, cituji z běžných médií), že: "Mnohem větší nebezpečí ohrožení celkového zdraví lidu vidíme v drastických vládních opatřeních než v nemoci covid jako takové...", 

   Ministr zdravotnictví Roman Prymula kontruje, že "Jsem velice znepokojen naprosto nezodpovědným přístupem signatářů této petice. Nikdo z nich nerozumí epidemiologii a překvapivě nechápe ani základní fakta..." a logicky poukazuje na rostoucí počet mrtvých v souvislosti s koronavirem.

    Je důležité vědět, kdo má pravdu?  Jistěže, ale důležitější je vědět, proč ji má. Snažil jsem se být co nejvíce nezaujatý až odtažitý, když jsem hledal tuto odpověď pro svůj vnitřní klid. Ať jsem převracel výše uvedená tvrzení zleva doprava a naopak, nakonec mi z toho vyšlo a neodbytně se mi vnucoval jediný rozdíl, který mohl tak erudované kapacity postavit proti sobě. Tím rozdílem je fenomén ZBYTEČNÁ SMRT.

   Pan Prymula na mě působí dojmem, že nechce mít na svědomí "žádnou" zbytečnou smrt, pokud je to přímo nebo nepřímo v jeho silách. 

   Skupina lékařských autorit - podle toho, jak na mě působí, ale i podle jejich mediálních vyjádření ještě před "dopisem" - problém zbytečných úmrtí vůbec neberou v úvahu. Znají jen smrt a ta je normální, u covidu (zatím) nesrovnatelně v menším počtu, než celkový počet úmrtí.

[ V duchu to nutí ke srovnávání s postojem některých ekonomů v minulosti, kteří tím, že předem prohlásili něco v tom smyslu, že nepoznají špinavé peníze od čistých, pokud by jim je někdo dával, nemuseli při žádném svém dalším rozhodnutí fenomén špinavých peněz brát v úvahu - ani v politice, ani když peníze přijímali v igelitce]

    U lékařů, kteří při svých zákrocích musí dnes a denně řešit dilema, komu dát přednost a komu ne (a tedy kdo jiný případně zemře v důsledku odložené péče), je to přirozené. Tato selekce - ať již z lékařského, ekonomického či jiného hlediska - prostě existuje a funguje jako objektivní realita. Vzpomínám si, jak mi můj známý, prodávající zeleninu na tržnici líčil, že když poblíž jeho stánku zkolabovala starší paní a musel volat záchranku věděl, že nesmí říci svůj skutečný odhad věku 70 let, ale s klidem nahlásil 45 let. Jinak by prý - podle svých zkušeností čekal aspoň tři hodiny a mohl by volat havrany.

   Připomeňme také, že váleční lékaři mají rozhodování o životě a smrti - ještě před tím, než provedou lékařský úkon - v popisu práce a není vyhnutí.

   Takže to, že lékaři v dopise nemuseli brát v úvahu zbytečnou smrt, jim vyčítat nelze. Nemohli by jinak konat své povolání.  Kromě toho, (sám jsem senior), zažil jsem nejednou situaci, kdy pro tzv. "polymorbidního" pacienta (tj. takový, který má současně více chorob, které každá jednotlivě by mohla způsobit nenadálou smrt), navíc s trýznivými bolestmi a obtížemi, by smrt byla úlevou. Koneckonců eutanázie nevznikla z ničeho nic.

    Toto by však nemělo být ani kritériem pro rozhodování, ani argumentem pro absenci či zavedení opatření na ochranu zdraví.

    Když naopak ministr zdravotnictví pan Prymula argumentuje rostoucím počtem mrtvých (zbytečně mrtvých), mluví mi z duše. Jestliže ale tvrdí, že důvodem nesprávných tvrzení uvedených lékařů je to, že nerozumí epidemiologii, musím se pozastavit. I kdyby to byli laici, bylo by třeba především vyvrátit jejich názor, nikoliv zpochybnit jejich legitimitu. Nadto tito lékaři mají jiné znalosti-důležité i epidemiologicky, které nemá pan Prymula (protože kupř. pan Pirk své argumenty, které pro mne mají nezpochybnitelnou logiku již dříve sdělil, zatímco od pana Prymuly jsem tytéž neslyšel)

Kdo však má tedy pravdu a proč.

   Podle mého názoru má pravdu pan Prymula - co se týká hlavního cíle, tedy CO (nedopustit takový vývoj nákazy a takový průběh opatření, aby zdravotnický systém, potažmo celá společnost nebyla schopna zabránit lavině zbytečných úmrtí) a hlavního kritéria pro jeho dosažení (zbytečná smrt). Nemá ovšem pravdu v řadě věcí, kdy jde o to, JAK nejlépe tohoto cíle dosáhnout.

    Lékaři ve svém dopise se hlavním cílem ani hlavním kritériem nezabývají, protože pro ně fenomén zbytečná smrt není tématem. Mají pravdu v kritice Ministerstva zdravotnictví, co se týká způsobu (tedy JAK), jejich návrhy však nepovažuji za právě ty nejlepší. K tomu na závěr trochu demagogie v kostce: Zkusme si jen představit náhradu všech dosavadních i chystaných opatření ministerstva zdravotnictví tím, co navrhují lékaři v dopise. Také se poohlédněme koneckonců kolem sebe po okolních zemích - ty veletoče názorů odborníků, srovnatelných s našimi lékařskými autoritami o něčem také svědčí.     

   Soudím tedy, že pokud by vedli výše uvedení pánové diskusi o zodpovědnosti za "zbytečnou smrt" a o zodpovědnosti za nárůst "zbytečných" úmrtí v důsledku rozhodování o epidemiologických opatřeních a omezeních, našli by společnou řeč a ubylo by jim argumentů. Byli bychom i dále.

 

 

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.