Babiš o vydírání a dotacích

Fiala Zbyněk
27.9.2017 09:05
Můžeme být v jádru EU i bez eura, tvrdí Andrej Babiš. Menší země může prosadit svůj zájem, když vytváří koalice. Hodně času jsme však propásli tím, že jsme do Bruselu posílali „druhou ligu“.

Předseda Hnutí ANO Andrej Babiš je přesvědčen, že ČR může aktivněji hájit své zájmy v Evropské unii i bez členství v eurozóně. Hovořil o tom v úvodu mezinárodní konference Výzvy pro Evropu, pořádané Institutem pro politiku a společnost, Zachytila názory liberálů na možné proměny EU.

Jako doklad toho, že české zájmy mohl prosazovat i bez eura, Babiš uvádí, že „jsme jediní, kdo v Bruselu prosadil legislativní návrh“ (o přenesení DPH na dodavatele - reverse charge - u dodávek nad 10 tisíc euro). „Francie to nechtěla.“

„Prosadili jsme svůj návrh, protože některé návrhy se schvalují jednohlasně,“ vysvětlil. V takové situaci lze hlasování pro náš návrh vyměnit za českou podporu pro jiné návrhy. List Financial Times to označil za vydírání. „Ano, tehdy jsem vydíral,“ souhlasí Babiš a chlubí se, jak získal na svou stranu i německého kolegu: „Podpořil mne přítel Schaüble.“

Proto nesouhlasí s názorem, že pokud nebudeme v eurozóně, nebudeme patřit do jádra EU. I malá země může zvyšovat svůj vliv, když vytváří koalice. Problém je jinde. Podcenili jsme naše reálné možnosti bojovat v Bruselu za české zájmy a „posílali jsme tam druhou ligu“. Později to Babiš zopakoval: „Posílali jsme tam lidi, kteří nehájili české zájmy.“

Hlavní problém spatřuje v tom, že EU je pasívní. Nezvládá uprchlickou krizi. „Musíme začít potápět lodi pašeráků, kteří lákají imigranty.“ Je také třeba zasahovat tam, kde problém vzniká. Přestat planě mluvit a spustit nějakou formu Marshallova plánu pro Libyi či Sýrii, aby nebyl důvod odcházet ze země. Další věcí je regulace příchodu. Proč jsme se nepoučili třeba od Kanady nebo USA? Jaromír Jágr čekal dva roky, než dostal „zelenou kartu“, umožňující trvalé profesionální působení ve Spojených státech.

Také za volebním úspěchem německé AfD, která teď získala 13 procent, vidí nespokojenost s nečinností EU. Varuje, že „u nás je taky taková strana. Mohlo by to dopadnout stejně.“

Pokud jde o vztahy evropských institucí, podle Babiše jsou to vrcholní představitelé národních vlád, kdo by měli mít hlavní slovo, nikoliv nevolená Evropská komise. Nesouhlasí ani s další integrací, není prý třeba. Návrh vytvořit funkci ministra financí eurozóny Babiš považuje za zcela nepřijatelný. Pochyby o euru v něm vyvolává fakt, že hospodářský růst eurozóny je nižší než v zemích bez eura.

Nejzajímavější pasáž se týkala zemědělských dotací, které tvoří 36 procent rozpočtu EU. Babiš je pro jejich zrušení. To by naši konkurenceschopnost posílilo, protože máme levné zemědělství. „Jenže kdo to udělá,“ ptá se. „Vyžaduje je hlavně Francie, kde zemědělci tvoří největší elektorát. U nás ten elektorát není.“ (Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti v ČR činí 2,19 procenta.)

Důsledkem dotací je pokřivení trhu. „Vyvezeme 30 procent nadojeného mléka, a pak dovážíme máslo,“ připomněl aktuální případ. Připisuje to chybné představě z 90. let, že výroba potravin není důležitá, „všechno dovezeme“. Doráží to český přístup k rozdělování dotací „na plochu“, bez ohledu na to, co a jak se pěstuje. Zemědělci proto nejraději pěstují řepku, u které jsou nižší náklady než při výrobě potravin. „Biopaliva vymyslel Brusel,“ připomíná v této souvislosti Babiš a uvádí prognózy, o které se to opíralo: „Goldman Sachs čekal, že ropa bude stát 200 dolarů za barel. Nyní je však cena na 50 dolarech…“

Národní státy v EU by proto měly dostat více pravomocí. Babiš je zdrženlivý i k regionálním uskupením jako je Visegrádská čtyřka. „V reálu to moc nefunguje. Máme tam excelentní vztahy, ale ty bychom měli mít se všemi a bojovat za věci, které nás zajímají.“

Nakonec se zabýval evropskými dotacemi obecně. Měly by se zrušit? Ale kdo je zruší? Když už tedy jsou, měly by se používat na něco reálného, „na beton do dálnic, na něco, co je vidět, místo do školení za miliardy“. Uznává, že vyřizování dotací je komplikované a provází je spousta byrokracie, ale chyba je i na naší straně. „Nikdo ministry neřídí, chybí mikromanagement. To je důvod, proč to nejde.“

(zf)

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.