Česká vláda opět oddálila přijetí eura

Současná, zdůrazňuji proevropská, vláda nemá žádnou, a už vůbec ne ofenzivní strategii a snaží se ve svém volebním období ve věci přijetí eura dělat co nejméně. Zásadní by mělo být zbavit se každoročního schodku státního rozpočtu, čehož by bylo možné po čase dosáhnout růstem českého hospodářství zhruba o cca 3,5 % nebo více. Ještě rychleji by ovšem bylo tohoto cíle dosaženo, věnovala-li by se vláda krom podpory hospodářského růstu také způsobu zdanění a přistoupila-li by k progresivnímu zdanění pro největší firmy v ČR, které mají až na PPF (mající ovšem zčásti daňový domicil v Nizozemí) a Agrofert zahraniční vlastníky.

Vláda by ale zejména měla pracovat na tom, aby pozitivně ovlivnila veřejné mínění ohledně eura, které dnes většina českých občanů odmítá. K tomu by stačilo, aby jim poskytovala pravdivé informace o tom, jaké výhody a nevýhody by pro ČR znamenal vstup do eurozóny. Zdá se, že významnou část práce v tomto směru udělala ČNB, která bude dávat velké peníze na intervence proti případnému posilování koruny.

Pokud se nyní podíváme do světa, můžeme vidět, jaké problémy má například rubl, který je peněžním platidlem mnohem větší ekonomiky, než je ta česká. Pokud by například Řecko či Španělsko neměly v době krize jako platidlo euro a nebyly ve společenství eurozóny, je velmi pravděpodobné, že by se tyto země dostaly až do situace státního bankrotu. Vzhledem k velmi nejistému vývoji světového hospodářství je na místě obávat se, jak by se s další příchozí krizí vyrovnala česká koruna. Dá se skoro říci, že zachovávat v současné době obecně malou měnu znamená hrát poker proti někomu, kdo má už předem přečtené karty.

Častým argumentem je také to, že by ČNB ztratila své pravomoci zacházet s kurzem koruny ku prospěchu českého hospodářství. Její intervence proti posilování české měny však právě úspěšná nebyla. A pokud k ní nedošlo, což by, pokud bychom měli euro, skutečně nedošlo, nic hrozného by se nestalo. Skoro bych řekl, že je pro českou ekonomiku bezpečnější zachovávat vývoj měnové stability v konsenzu s celou eurozónou, nežli jej nechat na pár vyvolených lobbistických skupinách, které se snaží ovlivňovat rozhodnutí ČNB.

Jiří Paroubek