Facebook a dopisy členům ČSSD

cssd logo karta
23.7.2019 16:22
S jistým úžasem jsem si v tomto týdnu přečetl dopis místopředsedy ČSSD Veselého, takto poslance sněmovny a bývalého místostarosty většího města. A přečetl jsem si také, co na své facebookové stránce napsal další místopředseda strany, takto kandidát na ministra kultury a dosud starosta desetitisícového Nového Města na Moravě, Šmarda.

Zvykl jsem si na to, že když něco napíši a doporučím, co by mělo vedení ČSSD dělat, pak k vlastní škodě dělá něco úplně jiného. Tak to bylo za časů Sobotky, což mě nepřekvapovalo, protože stranu řídili kmotři, ale dnes bych očekával přeci jen  něco jiného. Aspoň se zamyslet nad zkušenostmi toho, kdo stranu přivedl k poněkud jiným výsledkům, než jakých dosahuje dnes. Doufám, že to myšlení nebude příliš bolet. To bych opravdu nechtěl.

Myslím si, že zejména dopis místopředsedy Veselého je myšlen velmi upřímně. Dal si s textem práci. Je to slušná slohová kompozice a sázel bych na to, že tento dopis psal sám.  Ale nemůžu se ubránit dojmu, že jeho nápad, aby se členové nezabývali momentálními volebními  preferencemi strany, na úrodnou půdu zrovna nepadne. Připodobnil bych to k situaci ve firmě, která je kótovaná na burze. Její akcionáři a ještě více vrcholový management společnosti, sledují  kurz své společnosti na burze. A pokud tento kurz padá, snaží se s tím management něco udělat. Když už to nebude stačit, tak zasáhnou akcionáři a management prostě vymění. Není to nic osobního. Je to prostě byznys.

V politice také nejde o kulaté čtverečky. Jde o to, aby strana, za kterou kopu, měla co nejsilnější politickou pozici. Ta se získává především ve volbách, na základě kterých může proběhnout politické jednání, kde strana svou politickou  pozici valorizuje. Získává ministerstva, významné pozice ve státní správě, jež  jí umožní uskutečňovat program, na který byli její představitelé do parlamentu voleni svými voliči. Pokud na své voliče kašle, musí očekávat, že v příštích volbách dostane    pořádně za uši, což se stalo sociální demokracii v několikerých posledních volbách.

Jakýmsi lakmusovým papírkem toho, jak působí politická strana v rámci volebního období, jsou právě volební preference. Samozřejmě, že záleží na kvalitě a objektivitě té které agentury pro výzkum veřejného mínění. Nad některými průzkumy je možné mávnout rukou, jiné, je potřeba brát vážně. A řekněme si otevřeně, že 6,5% pro sociální demokracii například v průzkumu agentury  STEM nebo v jiné agentuře, jako je  KANTAR.CZ, představují ve skutečnosti nějakých 4 – 5% voličů. V politice je vždy potřeba se dívat pravdě do očí.

Když jsem v dubnu 2005 převzal jako nově jmenovaný předseda vlády odpovědnost za ČSSD, sledoval jsem prakticky každý den, kdy vyšly nové průzkumy veřejného mínění, včetně těch, které zpracovávala pro ČSSD agentura STEM, vývoj volebních preferencí. A zabýval jsem se samozřejmě celou řadou souvisejících faktorů, což tehdejší průzkum STEM pro ČSSD jednou měsíčně umožňoval. Byla to jediná správná cesta. Umožňovalo mi to kalibrovat politické  působení v některých otázkách. Některé věci pominout a jiné naopak zdůraznit. Přátelsky chci poradit místopředsedovi ČSSD  Veselému, aby aspoň sám nebral vážně to, co o volebních preferencích píše. Prostě každý den a každou hodinu musí vedoucí činitelé jakékoliv strany hledat interakci s voliči.

Místopředseda Šmarda zase na své facebookové stránce, což s gustem přejaly Parlamentní listy, rozvíjí celkem neoriginální teze typu: „...zblbli jsme z funkcí…“ „pokud se nezměníme, chcípneme v blátě…“. Panu Šmardovi bych chtěl doporučit něco jiného, a to platí pro každého místopředsedu a další vysoké funkcionáře strany.

Veřejnost nezajímá špinavé prádlo anebo i čisté prádlo, které perete před ní. Veřejnost zajímají vaše politické názory na závažné otázky a jejich praktické vyznění v činech. Pokud něco uděláte pro lidi, něco konkrétního, začnou to oceňovat. Těch věcí musí být ovšem desítky a stovky, abyste získali zpátky důvěru lidí. Ale otvírat si před veřejností rány, to k ničemu dobrému nepovede a rozhodně ne k růstu volebních preferencí a ke zlepšení volebního výsledku ČSSD.

Jiří Paroubek

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

ČSSD má velké dilema. Zůstat ve vládě nebo odejít? Co přinese větší preference? Jako vzorový příklad slouží moje oblíbenkyně, paní ministryně Maláčová. Ta s oblibou okopává kotníky Andreje Babiše a tváří se, že už má sbaleno a je rozhodnuta prásknout dveřmi, zároveň líčí své ministerské plány pro nadcházejcí žhavý podzim. Asi si chuděra svou schizofrenii vůbec neuvědomuje.

cernik

Jiří Paroubek opět analysoval dokument z dílny vedení ČSSD.
Velmi správně konstatoval, že volební preference je nutné sledovat.
Je však nutné to doříci, politik se nesmí volebními preferencemi nechat unést.
Tj. jen na základě vývoje preferencí měnit svůj program se kterým byl volen.
To by se pak jednalo o onen, bohužel v socdem celosvětově zakořeněný oportunismus.

Typickým příkladem je Babišova EET. Daňová výtěžnost od OSVČ výrazně klesá, a to mnohdy i tak, že 
by rodiny živnostníků trpěly hladem a musely chodit na polévku do Armády spásy.
Ale zvýšení vlivem EET také není v té výši, jak by mělo být. 
Avšak EET je přesto dobrou brzdou vůči daňovému krácení
a zlepšuje pozici poctivých podnikatelů vůči těm nepoctivým.

Také bych řekl, že trošku mimo je tvrzení, že veřejnost nezajímá tzv. praní špinavého prádla.
Vezmeme si nějaký panelák, kde párkrát zasahovala policie, někdy byla i volána sanitka, nebo třeba dokonce záchytka.
Poskytovat "vyžehlená" prohlášení pro tisk, že se nic nedělo, 
vede jenom k zesměšnění.
A dnes v době Internetu je taková směšnost jen násobena.

Socdem strany jsou budovány jako tzv. širokospektrální a jako takové jsou z povahy věci 
zdrojem potenciálních problémů. Existuje v nich řada platforem a frakcí.
Silově "přeprat" v zákulisí oponenty a pak se bít před kamerami v prsa, že jsme jednotní od sklepa až po půdu
je trapné a jak mainstream, tak i secondary stream si na tom náležitě zgustne.
Schopnost nahlédnout do zákulisí je základem práce od týdeníků pro intelektuály až po řadový bulvár.

Stran té interakce s voliči. 
Ta musí být jádrem politiky. Ale nějak si  nevzpomínám, že by J. Paroubek, když byl v čele ČSSD volal svým vnitrostranickým oponentům a pak před voliči demonstroval celou škálu názorů, v oné interakci.

Co je však ještě podstatnější, totiž to, co J.P. z Veselého stati nekomentoval.
Veselý píše, že mnohdy se ozývá kritika vedení ČSSD právě zevnitř. 
No samozřejmě,  členové by měli být insidery a takov á kritika právě pomáhá ke zlepšení při dalším podobném kroku.
Potlesk přecházející v ovace je znakem totalitního uspořádání.
Nota bene, řada kroků ČSSD byla protlačována liknavě, jako např. zrušení Krarenční doby, 
zde je na místě spíše omluva místo oslavných tirád.
A konečně Ondřej Veselý ve své stati ( v ČSSD pro podobné stati zdomácněl název Pastýřeské listy),
opakuje, že lidé si mají pomáhat, a to, že by měli (řadoví) straníci právě dělat.
Ano, ale, to lze tak 2x 3x a pak se musí na dané místo dotáhnout zastupitel, poslanec či člen vedení, 
nelze občansky suplovat samosprávu až po státní správu.

Z Veselého dopisu jsem rozhodně veselý nebyl.