Je možné vládnout státu bez důvěry lidí?

Prezident si sice trochu polepšil oproti předchozímu měření, které proběhlo během května a července, v němž se zjistilo, že mu důvěřuje jen 28% občanů, ale čerstvě zjištěných 33% důvěry pro prezidenta není také žádná sláva.

Před dvěma lety touto dobou se prezident těšil důvěře 46% občanů. Dlužno ale říci, že každý z českých prezidentů, kteří byli předchůdci M. Zemana, tedy V. Havel a V. Klaus, ke konci svého mandátu zažíval podobný tragický trend poklesu důvěry veřejnosti. Tedy nic nového pod sluncem.

Možná, že poslední prezidentovy kroky, jeho veta dvou podivných zákonů z dílny vlády, jsou tím faktorem, který posílil alespoň mírně důvěru veřejnosti v něj. M. Zeman v tom, v této diferenciaci od vlády, bude v posledních týdnech svého mandátu jistě pokračovat. Nyní se jedná také o jeho politický odkaz a na tom by M. Zeman měl mít zájem.

Dnešní komentář nesoudného O. Neffa v Lidových novinách o tom, že je činnost M. Zemana provázená nenávistí části veřejnosti je jen smutným důkazem poněkud vyšinutého uvažování tohoto autora.

Nyní k vládě. Ještě v září před dvěma lety se Babišova vláda vyhřívala na výsluní důvěry 43% občanů. Nebylo to sice tak skvělé představení jako v obdobích před covidem, ale pořád to ještě byl únosný výsledek činnosti Babišovy vlády. Poté se ovšem, po silné druhé vlně covidu v zimě 2020 a na jaře 2021 důvěra občanů v Babišovu vládu zřítila na červnových 28% důvěry. Hned následující měsíc ovšem důvěra v Babišův kabinet opět stoupla na 37%. Ale poté už následovala volební kampaň a důvěra v Babišův kabinet se v následujících měřeních pohybovala ve vyostřené politické situaci na 33%.

Fialova vláda sice zažila alespoň srovnatelná čísla v průzkumu, prováděném v březnu až květnu 2022 (35%), ale pak už následoval prudký pád k 28% důvěry, které vláda zaznamenává již ve dvou měřeních po sobě. Vládě tedy důvěřuje pouze o něco málo více než čtvrtina občanů.

S otázkou důvěry občanů ve vládu je spojena otázka na spokojenost či nespokojenost se současnou politickou situací v zemi. Spokojenost se nyní dostává na pouhých 13% z původní nevysoké spokojenosti 21%, zjištěné měřením v období březen – květen t. r.. Naopak nespokojeno je 62% občanů. I při minulém měření v období květen – červenec bylo nespokojeno 63% občanů.

To je suverénně nejvíce, kolik kdy bylo v posledním dvou a půl roce, jež můžeme považovat za krizové, zaznamenáno. Je otázka, jak dlouho se s takovou nízkou důvěrou veřejnosti dá vládnout. A zda si vláda Petra Fialy, která zvítězila ve volbách do sněmovny jen proto, že propadl zhruba 1 milion hlasů voličů, může svoji pozici dlouhodobě udržet. Vláda totiž i po svém vzniku byla sice legální, ale neměla za sebou většinu národa.

Zvítězila také díky triku a intrice, které uskutečnil předseda Ústavního soudu Rychetský, když donutil Parlament již v době vyhlášených voleb do sněmovny, ke změně volebního zákona. Ta změna byla prosazena tak, aby byla co nejvýhodnější pro strany vytvářející předvolební aliance. Tedy pro pravici...