Kulisy české demokracie opadaly

Jiri-Paroubek-1403-02
22.5.2014 12:02
Zase jedna volební kampaň za mnou. Kolik jich od roku 1990, kdy jsem se účastnil prvních svobodných voleb po listopadu 1989, vlastně bylo? Ani nevím.

Trochu nám ty volební kampaně degenerují, zdá se. Tentokrát to bylo bez programů, vtipu i nápadů. Za lhostejného přihlížení veřejnosti, která už nevěří, že se dá něco změnit. Snažil jsem se o oživení kampaně Ukrajinou, resp. finanční náročností přesunu této země do zájmové sféry Západu. Ale také heslem „Pusťte buldozer na Brusel“. To vše v inzerci v denním tisku. Zavedené strany se ekonomizaci tématu Ukrajiny, za vydatné podpory médií, zcela vyhýbaly. Zájmové skupiny kolem ČT použily jednoduchou taktiku, aby mně ztížily cestu k dosažení 5 % volebního výsledku, potřebného k získání jednoho poslaneckého mandátu v EP.

„Osvědčené“ agentury Median a STEM, vybrané vedením ČT bez výběrového řízení, zařídily, aby se strana LEV 21 nedostala mezi dvanáct stran, které postoupily do televizních diskusí. Stačilo k tomu jen trochu sociologického mičurinství a zadání. A tak např. Strana zdravého rozumu anebo zcela profláknuté VV R. Johna měly zjištěný volební potenciál vyšší než já. Možná by mě obě agentury (STEM a Median) mohly poučit, ve které učebnici sociologické vědy se dozvím něco o tom, jak se „konstruuje“ zmíněný „volební potenciál“ jednotlivých politických stran. Je to zkrátka nápad ze sociologické dílny Jaroslava Haška.

Mezi dvanáct diskutujících stran se dostalo šest, které vůbec nikoho neohrožují. Ani formátem svých lídrů, ani viditelností své kampaně. Lídři neparlamentních stran v tuctu debatujících byli tedy jen papírovými tygry. Aby se demokracie nažrala a vlk – zavedené parlamentní strany – zůstaly celé a získaly společně všech 21evropských poslaneckých mandátů.

Pro jistotu mě do televizních debat nepustili vůbec. Proč by mne pouštěli do debat s mrákoty z parlamentních stran? Aby se v plné nahotě ukázala jejich argumentační neschopnost a znalostní deficit? To by mohlo přinést nežádoucí překvapení – a proč to vlastně pokoušet a zbytečně riskovat.

Poslal jsem generálnímu řediteli ČT otevřený dopis, ve kterém jsem jej na tyto nechutné manipulace upozornil a požádal jsem o nápravu. Tedy o to, abych dostal v posledním týdnu před volbami stejný prostor v ČT jako lídři kandidátek privilegovaných a jim nepřekážejících stran. Pan ředitel zapomněl odpovědět. Otevřený dopis jsem poslal také šéfredaktorovi Práva, který mně za poslední čtyři roky nezveřejnil desítky zaslaných článků.

Redaktoři obou médií rádi dávají lekce z demokracie druhým. Školí Rusy, Číňany, glorifikují fašizoidní chaoty v Kyjevě, důsledně uplatňují dvojí metr posuzování. Jiný na naše přátele, kteří dělají „prasečiny“, a zcela odlišný metr mají na naše „nepřátele“, byť třeba nedělají vůbec nic. Zkrátka demokracie v případě obou těchto totalitně se chovajících médií pláče.

Ovšem ještě větším problémem české mediální scény je oligarchizace médií ve stájích A. Babiše a Z. Bakaly. Tak např. babišonoviny skandalizují místopředsedu strany LEV 21 Michka, jak si vlastně může dovolit jako zaměstnanec firmy, kterou pomáhá stabilizovat, darovat zmíněné straně peníze na volby. Ve svých jiných podnikatelských aktivitách za minulý rok P. Michek přitom vydělal několik milionů. Že má A. Babiš zaměstnané ve státním aparátu hlavní hvězdy Agrofertu a že se dokonce zdá, jakoby práce v Agrofertu byla v provařeném hnutí ANO hlavním kvalifikačním předpokladem, je ovšem zcela v pořádku. Jinak chápu, že každý, kdo se mnou spolupracuje, je podezřelý. MFD a LN to nikdy jinak nestavěly.

Uvedu také veřejně jméno serveru Finance, na který jsem jistý čas přispíval. Pochopitelně zcela zdarma. Ti milí lidé začali zasahovat do mých textů o ekonomice a vrcholem bylo, když jim byl zaslán můj text ke zveřejnění a oni mně sdělili, abych se spojil s jejich obchodním oddělením a uveřejnil svůj článek jako inzerát (!). Spolupráce tak skončila. Na druhé straně je mi to milejší hra nežli ze strany babišonovin a bakalonovin, které mé články nechtějí s velkou důsledností snad ani za peníze.

Mluvit o demokracii, svobodě a svobodných volbách v naší zemi tak může jen nevyléčitelný optimista anebo úplný idiot. Ani jedno ani druhé nejsem.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik

Považoval bych za vhodné, kdyby J. Paroubek s touto manipulací
seznámil B. Sobotku a dojednal si s ním schůzku v Lid. domě.
Odmítnutí takové schůzky ze Sobotkovy strany by bylo jen potvrzením stavu,
který J. P. popisuje.