Jiří Paroubek: Superhrubé blouznění

V dnešním článku někdejšího mluvčího ČNB M. Švehly „Superhrubá šance“ jsme se dozvěděli, že je vlastně zrušení superhrubé mzdy velkou šancí pro úzkou spolupráci hnutí ANO a ODS, a to i na vládní úrovni. Že by to prý stabilizovalo situaci. Že by se vláda mohla zbavit politické levice a že by to prý vytvořilo skvělé podmínky pro podnikatele a živnostníky.

Začnu od konce - s těmi skvělými podmínkami. Tak především ani jedna z obou politických stran, nepřišla s nějakým realistickým programem, jak se dostat z krize. Jak oživit ekonomiku a současně ji modernizovat podle možnosti skokem tak, abychom se dostali během několika příštích let mezi dvacet, možná dokonce deset nejvyspělejších ekonomik světa. Z evropského Fondu obnovy, dostane ČR přes půl bilionu korun. Ty by měla rozumným způsobem investovat zejména do modernizace své infrastruktury atd. No, a pokud se dají zakázky velkému průmyslu a stavebnictví, budou z toho mít přínos také malí a střední podnikatelé. Je otázka, zda tyto dvě politické strany mají vůbec potenciál a kompetenci na to, aby s takovými náměty velkých programových cílů přišly.

Pokud jde o stabilitu státu, nemůže to brát Švehla nebo někteří další fantasté matematicky. Sečtu si volení preference a z toho vyplývající možnost poslaneckých mandátů. Dostanu se na číslo vládní většiny a stabilní vláda je na světě. ODS zatím projevuje naprostou nekompetenci, těžko si vůbec umím představit, že je možné někoho z jejich řad vybrat coby ekonomického ministra. Je zajímavé, že v článku M. Švehly úplně chybí úvaha o tom, že by snad ODS měla nekompromisně trvat na nepřítomnosti A. Babiše v příští vládě. Tedy kde jsou úvahy o střetech zájmů, o Čapích hnízdech, o fantaziích Milionu chvilek apod. Nic. Jen technokratická úvaha, že by to bylo dobré. Staré úvahy se prostě hodí za hlavu.

Tradiční mantra pravičáků o tom, jak máme vysoká procenta odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení má jen malou logiku. Kdyby umožnili za svých vlád zvyšování mezd a důchodů tak, aby se přibližovali už dnes západoevropskému průměru, neměli bychom dnes tak velký problém. Samozřejmě, když budou vyšší mzdy, tak mohou být i vyšší příjmy ze zdravotního a sociálního pojištění a to i při nižší sazbě. Takže naši pravicoví dobráci vůbec neuvažují nad tím, že by přilepšili lidem. O ty jim nikdy nešlo.

Když se dívám na název článku M. Švehly (Superhrubá šance), tak mi to připomíná pravicové snění z let 2005 – 2008. Tehdy se toto snění jmenovalo „Modrá šance“. Tedy podobnost názvu čistě náhodná. Také tehdy „stratégové“ ODS blábolili o Lafleurově křivce a o tom, že čím budou nižší daně, tím se více vybere. Následně zavedením superhrubé mzdy a dalšími daňovými triky připravili státní rozpočet počínaje rokem 2008 o osmdesát miliard rozpočtových příjmů.

Podobnou cestou se bohužel, chce vydat i A. Babiš. Ministryně financí Schillerová zveřejnila návrh rozpočtu zatím bez zahrnutí dopadu zrušení superhrubé mzdy, takže s promítnutím tohoto dopadu bychom tu měli v příštím roce mít nadělen dvou set miliardový rozpočtový schodek. To, že se to M. Švehlovi a dalším pravičákům líbí, jen ukazuje jejich rozpočtovou neodpovědnost a jejich ideologickou předpojatost.

Nicméně je dobře, že se takový článek v Babišových Lidových novinách objevil, protože ukazuje, jakým způsobem určitá část představitelů ODS a nutí ANO může uvažovat. Pro republiku by to žádná legrace nebyla.