Máme opravdu peníze na obří nákupy zbraní?

A nejsou to ledasjaké zbraně. Namísto dvanácti dnes už obstarožních švédských gripenů bychom měli mít 30 supermoderních  amerických phantomů. Trochu mi uniká, k čemu potřebujeme namísto dvanácti, v podstatě de modé stíhaček, které stihnout hlídkovat nad Českou republikou a když je potřeba i nad Slovenskem a nad Pobaltskými státy, ausgerechnet 30 fungl nových stíhaček.

Takový "menší" problém vidím především v ceně amerických stíhaček. Za jeden stroj máme zaplatit skoro 3 miliardy korun. Tzn. že se celkový účet za 30 stíhaček bude pohybovat někde kolem 85 mld. Kč (!).

Nechci se pouštět do úvah o tom, zda je dobré dávat dalších 20 mld. korun na nákup 50 nejmodernějších německých tanků leopard.

Tak to už bychom měli bratru něco přes 100 miliard u pouhých dvou druhů zbraní. Určitě i tanky leopard stejně jako stíhačky Phantom jsou velmi kvalitní stroje, ale státní rozpočet, který bude mít letos (ale i v příštích letech) problém s rozpočtovými příjmy (a letos i s výdaji), bude muset, pokud má vláda stále ještě ambici snižovat schodek státního rozpočtu k HDP na úroveň 3%, obracet před jejím vydáním každou korunu.

Peníze jsou přece potřeba také na školství, zdravotnictví, vědu a výzkum, do sociální oblasti a třeba také na dopravu a budování dálniční sítě a železničních koridorů, ale  třeba i na sport. A na řešení celkové zdravotní situace českého obyvatelstva, jehož zhruba dvě třetiny jsou obézní či s nadváhou. To byl jeden z faktorů, které mohly významně ovlivnit vysoký podíl zemřelých na covid-19 v předchozích dvou letech.

Prostě zákon o zachování hmoty platí, bohužel, i ve financích. Jinak řečeno, pokud v příštích letech nafoukneme zbrojní rozpočty, budeme muset snížit představy o nárůstu některých jiných významných výdajů státu.

A to všechno za situace, že se letos ne právě optimálně vyvíjejí příjmy státního rozpočtu. Odhady nejrůznějších finančních a dalších institucí zatím hovoří o tom, že bychom měli udržet meziroční nárůst HDP. Sice už se mluví o nízkém nárůstu, převyšujícím 1% a žádná instituce již neodhaduje, že dojde k překročení 2% meziročního nárůstu českého hospodářství.

Nejpozději po prázdninách budou už ty bystřejší instituce nejspíš hovořit o nulovém nárůstu ekonomiky a to bude znamenat vlastně přiznání toho, že dojde k meziročnímu poklesu národního hospodářství.

Ty příčiny jsou v zásadě známé. Jedna z nich se jmenuje válka na Ukrajině, kde by zejména v rámci českého předsednictví EU česká vláda měla přivést obě strany konfliktu k ukončení nepřátelství a k přijetí udržitelné mírové dohody. Potřebujeme to my, potřebuje to celý svět.

Už před pár týdny jsem upozorňoval na to, že razantně porostou ceny pšenice na světových trzích. Bohužel se to již stalo skutečností. Pokud před dvěma lety byla cena 1 bušlu pšenice na 400 až maximálně 500 dolarech, dnes je to (k 19. 5. v 12:20) zhruba 1215 dolarů za bušl. A obávám se, že  ceny pšenice půjdou ještě dále nahoru. Stejně tak, jako šly vzhůru ceny ropy a zejména zemního plynu. Ceny zemního plynu se oproti situaci před dvěma lety prakticky zečtyřnásobily. Nevím, zda je zrovna v téhle situaci, kdy ceny zemního plynu jsou vybičované až hysterickou poptávkou, se snahou naplňovat zásobníky plynu v ČR až na 80% jejich kapacity. Prostě bude to stát další miliardy.

Pokud dojde k tomu, co předpokládám, že nastane, tedy k meziročnímu poklesu českého HDP o cca 2 – 3%, bude v příjmech státního rozpočtu chybět cca 100 miliard korun. A tak státní rozpočet, který byl a takovou propagandistickou námahou přiveden začátkem tohoto roku do rozpočtového provizoria a schodek státního rozpočtu „slavnostně“ snížen na 280 mld. Kč, se vrátí do starých kolejí. Zatím to vypadá, že tato vláda se na konci roku hravě dopracuje k rozpočtovému schodku nejméně 400 miliard, tedy k obřímu schodku. Takže už nebude mít co vyčítat vládě předchozí, která takto postupovala v době covidové pandemie a jejího řešení.

Myslím, že zejména s ohledem na rozpočtovou situaci a zájmy českého obyvatelstva by měly vládní strany velice uvažovat nad zbrojními výdaji. 30 Phantomů, 50 leopardů, 210 obrněných transportérů, to je fakt síla a je otázka, zda to opravdu potřebujeme, zda bychom neměli být ve svých budoucích zbrojních výdajích uměřenější.

Konec konců i ruská armáda, jak se denně dozvídáme např. z úst ukrajinského prezidenta Zelenského, nemá tu sílu, aby dělala nějaké větší ofenzivní válečné operace a už vůbec ne ve střední Evropě.