Neuvěřitelná kontinuita lží v podání J. Kroupy

Na první pohled paranoický blábol, kterým se ovšem vděčně zabývá opozice i některá média. 

J. Hamáček se v politice pohybuje – pokud beru pouze úroveň Poslanecké sněmovny a vlády – od roku 2006. Nemyslím, že za tu dobu udělal nějakou hrubou nebo dokonce katastrofální politickou chybu. Anebo že by nechápal politické souvislosti a reálie, které s vysokou politikou souvisí anebo z ní vyplývají.

Pokud již 7. 4. t. r. dostal on, předseda vlády a ministr zahraničí od BIS avizo, že existuje podezření na zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, těžko předpokládat, že by mu tedy unikly některé souvislosti. BIS, jak ukázal ostatně vývoj v následujících dnech, celou informaci přenesla – jak je u ní ostatně obvyklé – prostřednictvím spřátelených  novinářú do veřejného prostoru. Zřejmě ještě dříve, nežli o celé záležitosti byli informováni nejvyšší ústavní činitelé. Nikdo z vedoucích  ústavních  činitelů tak fakticky neměl ani milimetr prostoru pro nějaká vyjednávání s Ruskem.

V tuto chvíli je potřeba hovořit zcela otevřeně. Existují přímé informační vazby mezi lidmi z BIS (těžko si ovšem umím představit, že to  může být bez vědomí šéfa BIS Koudelky) na lidi z Respektu (Kundra a spol.). A samozřejmě také na Janka Kroupu, případně Jiřího Kubíka. A to bez ohledu na to, kde je právě novinářský domicil těchto dvou lidí.

Místopředseda vlády Hamáček byl obviněn známým prefabrikátorem lží, Kroupou, že prý chtěl vyhandlovat s nejvyššími ruskými představiteli zametení kauzy Vrbětice pod koberec, výměnou za milion Sputniků V. a za možnost uspořádat v Praze vrcholný politický summit amerického a ruského prezidenta.

Kroupa vůbec nepostupuje logicky. Jeho myšlenková konstrukce celé kauzy je vlastně fantaskní. Pokud už 7. dubna byli nejvyšší ústavní činitelé informování, že celou věc mají „v referátu“ vybraná média, která informace získala od BIS (a Respekt na pondělí 19. 4. připravoval na svých stránkách „odpálení bomby“ v podobě tzv. vrbětické kauzy), nemohl by žádný politik se zkušenostmi dítěte ze základní školy (a to skutečně J. Hamáček není) pokračovat ve vážné úvaze o cestě do Ruska a o jakémsi handlu s Rusy. Nic, co v této zemi ví více lidí nežli jeden, není tajné. Prostě celá věc je vymyšlená.

Všichni reprezentanti českých zpravodajských služeb, které mají na starosti zahraničí plus policejního prezidenta a nejvyššího státního zástupce, na jednání s J. Hamáčkem musí celou věc potvrdit. Což už de facto udělal jako první nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. A že se Hamáček ve věci Vrbětic scházel se zpravodajci je naprosto přirozeně. Je ostatně ministrem vnitra.

O co tady jde?

J. Hamáček se na své tiskové konferenci ptal, komu to slouží? No, to je jednoduché. Slouží to zájmům těch, kdo chtějí urychleně odstranit tuto vládu.A to ještě předtím, nežli se stabilizuje její pozice po ukončení druhé vlny pandemie. Probíhající masivní vakcinace proti covidu-19 ukazuje, že nejpozději v průběhu prázdnin může být naočkováno oněch potřebných a epidemiology doporučených 7 milionů českých občanů. Což bude znamenat, že na minimum klesnou počty nově nemocných a také počty úmrtí. Prostě někdo se bojí, že opozice v říjnových volbách do sněmovny ostrouhá. Proto chce přiblížit volby do co nejbližšího možného termínu. A tak prefabrikuje lži a k tomu používá obvyklé hnojomety. V tomto případě o nic jiného, než o sprostou prefebrikaci lží nejde.

Jde jen o to, donutit „váhající“ poslance opozice nejen k vyjádření nedůvěry Babišově vládě, ale také k rozpuštění Poslanecké sněmovny. 

Druhotně jde také o to, vyvolat tlak ulice prostřednictvím akcí Milionu chvilek. Myslím, že tuto neděli se už můžeme těšit na akce této protivládní nátlakové skupiny. Fakta a logika ustoupí stranou. Bude se argumentovat, že řada informací, které podali účastníci schůzek s ministrem vnitra je v režimu utajení. Prostě, to všechno připomíná prvky zpravodajské hry, která byla rozehrána proti vicepremiérovi Hamáčkovi, vládě jako celku a zejména proti sociální demokracii.

Všichni víme, kdo je J. Kroupa. Já ze všech kauz, které rozvíjel proti vládám sociální demokracie ve svých nejrůznějších novinářských působištích připomenu jen jednu za všechny ostatní. Byla to kauza Budišov, jež proběhla – jak jinak – před komunálními a senátními volbami v roce 2006 a která byla rovněž zaměřena proti sociální demokracii. Tato strana, tehdy pod mým vedením, získala v červnu 2006 ve sněmovních volbách grandiózní, téměř třetinovou podporu veřejnosti. Šlo o to ji trochu tuto podporu rozbít. Na scéně se objevil J. Kroupa s kauzou Budišov, v níž byl použit zjevný policejní agent (ještě si zřejmě odpykává svůj trest v nápravném zařízení), který provokoval starostu Budišova, Péťu, a některé další sociální demokraty k nepřiměřeným vyjádřením v opilosti. Kladl jim na opileckých seancích provokativní otázky, když spolu mazali deku a celou diskusi nahrával pro policii. Celá věc byla prefabrikovaná a vrcholem všeho bylo zatčení mé bývalé náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj, dnešní eurokomisařky V. Jourové a její falešné obvinění. To ovšem nespáchal J. Kroupa, ale jeho kámošové z tzv. elitního policejního útvaru. Z tohoto Kubiceho útvaru Kroupa jen čerpal bohaté prefabrikované informace. Tedy spiknutí jako hrom. Policejní konfident – falsa vytvářející policejní útvar – a ochotný novinář či novináři.

Jak to skončilo? Všichni „obvinění“ včetně teatrálně zatčené V. Jourové byli nejen po krátkém čase propuštěni z vazby. A ti obžalovaní byli v soudním procesu všichni zproštěni viny.

Chci ještě ukázat, kromě lži prefabrikujícího Kroupy, ještě na smutný obrázek spolupracující veřejnoprávní ČT. Po vystoupení Jana Hamáčka na tiskové konferenci (úterý 4. 5. v 12:00) byl do ČT povolán, tak jako často v podobných případech, známý protivládní politolog L. Valeš (prý je aspoň podle svého vyjádření politologem už 22 let, no považte, to přece musí mít pravdu), který uváděl Hamáčkova vyjádření na „pravou míru“. Jako obvykle stejné triky a řečnické strofy: vláda je v chaosu, pravá ruka ve vládě neví, co dělá levá, krize vládnutí atd. a tak podobně. Jako obvykle výron protivládního slizu, k němuž ovšem musím říci, že snaživým editorem cílenými otázkami přispěla i moderátorka ČT. Prý jde o tvrzení proti tvrzení. Tedy ne ohrazení proti lži bulvarizujícího novináře ze strany seriózního politika, ale podle podařeného politologa, Valeše, jde prý o tvrzení proti tvrzení. 

Zdá se, že je velmi nutné, aby po své dovolbě Rada ČT přistoupila k radikálním změnám ve vedení ČT. Ta situace je již opravdu přezrálá. Podílení se na prefabrikaci kauz a spoluvina za jejich rozvíjení, jde samozřejmě za šéfem zpravodajství ČŤ  a tedy za generálním ředitelem ČT Dvořákem.

Předpokládám, že na mimořádné schůzi sněmovny anebo na mimořádně zařazeném bodu jednání sněmovny Jan Hamáček, spolu s účastníky schůzek z bezpečnostních složek celou věc jasně vysvětlí.

 Ale opozice zcela nepochybně  prefabrikát Kroupy a Seznamu opět použije k frontálnímu útoku na vládu. Bohužel, tato ztráta času Poslanecké sněmovny bude znamenat ve svých důsledcích neprojednání některých pro republiku a občany tolik potřebných zákonů.