Pražská ČSSD proti menstruační chudobě

V hlavním městě, kam tyto chlapci a dívky (omlouvám se Anně Šabatové, která už do kategorie dívka nepatří, ale mentálně stále ano) kandidují do pražského zastupitelstva, existují desítky velkých a obřích problémů, které dosavadní koaliční strany za 4 roky volebního období nedokázaly vůbec zvládnout. Dostavba, dokončení vnitřního městského okruhu se bude zahajovat až za nějakých deset let. To už ovšem v Praze budou zácpy, jako někde v Lagosu či jiném přelidněném hlavním městě rozvojové země.

U výstavby trasy D metra se předstírá, že se něco v průběhu volebního období snad začne dělat. Nové mosty se nepostavily, a aby se vytřely oči Pražanům, položí se v nejbližších dnech základní kámen lávky mezi Zlíchovem a Podolím, po které budou chodit pěší a jezdit cyklisté a také tramvaje. Takže nedalekému Barrandovskému mostu, který je přehlcen automobilovou dopravou, to v budoucnu nepomůže. Budovat lávky pro pěší za 2 miliardy korun v oblasti, kde žádná frekvence pěších prakticky neexistuje, je příkladem kolosální tuposti a neschopnosti.

Slibované tisíce levných bytů se pochopitelně nestaví, protože městská rada podlehla právnímu kutilství radní Marvanové, která vytvořila (ne)systém, podle kterého se stavět byty masově prakticky nedají a když se snad někdy postaví, skončí to jednou v budoucnu soudními spory mezi uživateli a městem.

V ulicích panuje chaos, neustálá omezení provozu a uzavírky, které nemají konce, kraje. A mohl bych pokračovat.

Jsem už z pražské politiky 18 let, kdy jsem skončil jako náměstek primátora pro finance. Věci sleduji jen z výšky druhého patra v Revoluční ulici, kde mám v jedné budově svou kancelář. Ale nerozvíjet programově skutečné problémy, respektive hovořit o nich v nesrozumitelných floskulích a frázích, přímo svádí k politické stupiditě.

O menstruační chudobě se opravdu ve slušné společnosti nemluví, ta se překonává rychlým rozhodnutím normálně fungujících šéfů. Ti musejí na svých pracovištích vytvořit ženám takové podmínky, aby prostě tento problém vůbec nenastal.

Pražská ČSSD programově tápe. Nepřekvapuje mě to. Podle průzkumů se pohybuje někde mezi 2 – 3% volebních preferencí, což vypadá na ještě větší výprask, než ten, kterého se jí dostalo v komunálních volbách před 4 lety. Skoro bych se ale vsadil, že to s Petříčkem, Pochem a dalšími protagonisty této politiky ani nehne. A po dalším volebním debaklu budou hledat nepřímé viníky tak, aby mohli dál okupovat funkce, na které nestačí. Radil jsem těmto hochům a děvčatům už před léty, aby se šli raději zabývat něčím, na co intelektuálně a mentálně stačí. To může být sběr brouků, motýlů anebo lov ryb. Při těchto činnostech by možná svůj intelekt mohli využít lépe nežli ve vážné činnosti, jakou by měla být politika. Téma, které zvolili pro volby je vlastně legrační. Tak, jako jsou legrační oni.

Ale pozor. Ještě před volbami stačil Petříček a spol. vyloučit 30 sociálních demokratů, často dlouholetých a někdy i bývalých poslanců či členů obvodních rad a dokonce i předsedu krajského výboru, kteří se rozhodli kandidovat na jiných kandidátkach, než je kandidátka, kterou prosadil Šmerda s Petříčkem, zřejmě v rozporu se Stanovami v tzv. předsednictvu strany. Takže on už ty neschopy ve vedení pražské ČSSD nemá ani kdo vystrnadit a nahradit. Teď se budou dál volit vlastně in perpetuum samoplozením. Tedy na doživotí.

Jiří Paroubek