Střídání stráží u lidovců

Předseda Bělobrádek má zřejmě pocit, že ztratil dynamiku, cítí se také limitován svým zdravotním stavem. A upřímně, Československá strana lidová byla vždycky stranou, v celé své historii, která byla stranou vládní a jinou roli ani nezvládala. To, že po volbách v říjnu 2017 už není zastoupena ve vládě, ale v opozíci, samozřejmě nepříznivě ovlivňuje její vnímání ve veřejnosti. Její představitelé ve sněmovně se rozplynuli v komparzu opozičních politických stran. Prostě strana není vidět. A po celé další tři roky ani vidět nebude. A to vše v situaci, kdy tradiční politické strany ztrácejí svou atraktivitu a český volič hledá netradiční řešení. To je také důvod ztráty pozic lidovců v komunální politice. A to je důvod také toho, proč v tomto volebním termínu při volbách do Senátu Lidová strana nebyl úspěšnější. Pavel Bělobrádek přitáhl k lidové straně ve volbách do sněmovny i jiné nežli tradiční katolické voliče. A to byl jeho obrovský úspěch. Ovšem těch středových a pravostředových stran ve sněmovně je poněkud příliš a takovým přirozeným gravitačním polem pro pravicového voliče se stává ODS jako nejsilnější pravicová strana. Lidová strana prostě musí přijít s novými tématy a s novými zajímavými osobnostmi, pokud se chce do příští sněmovny vůbec dostat. A to Pavel Bělobrádek dobře ví a necítí se již na tento velký úkol.

Otázkou je, kdo nastoupí na jeho místo. Nepochybně ve vsetínském a nyní ve zlínském „exilu“ vyzrál bývalý předseda lidové strany Čunek. Jeho kariéru ve vrcholové politice provázely pseudoskandály či skandály (čert ví, jak to s odstupem let hodnotit). V každém případě však Čunek měl vždy důvěru svých voličů. Nejprve ve Vsetíně na radnici, s trochu nahnědlou rétorikou (u křesťanského politika poněkud překvapivou), a později ve Zlíně, kde jako hejtman kraje již dva roky působí. Jeho veřejné vystupování má hlavu a patu a jeho pragmatismus se zdá být nekonečný. Pokud by se stal předsedou lidové strany on, věřil bych mu jeho slova, že získá více hlasů, než tomu bylo u Lidové strany v posledních volbách do sněmovny. To, jaká je jeho skutečná pozice v Lidové straně v tuto chvíli ale nedokáže odhadnout nejspíš ani on sám.

Další kandidáti na předsedu lidovců se už řadí za Čunkem do fronty. Pokud delegáti sjezdu Lidové strany zvolí do svého čela nevýraznou osobnost, může to znamenat ve volbách za tři roky propad lidovců pod hranici 5%. To by znamenalo, že se lidovci nedostanou do příští sněmovny. Upřímně řečeno, můj typ je ten, že jedna až dvě strany ze tří středopravých – tedy TOP 09, STAN nebo lidovci – se do příští sněmovny už nepropracují ani do opozice.

Jiří Paroubek