Zbyněk Fiala: Kterak nepřipustit předčasné volby

Fiala Zbyněk
28.12.2017 09:18
Prezident Miloš Zeman ve vánočním projevu nabízel něco, na co nemá ústavní sílu. Zřejmě měl na mysli komplexnější operaci.

Ve vánočním projevu prezidenta republiky se našlo jediné podstatné tvrzení, a sice, že nepřipustí předčasné volby. Co tím myslel a jak toho může dosáhnout, jestli jen cestou zdržování, to z toho není na první pohled zřejmé. Na zdržování je v každém případě v českém politickém systému prostor, česká ústava je v tomto směru nedokonalá. Avšak prodlevy zvyšují riziko protiakce. Lépe lze neurčitosti využít jako příležitosti pro kreativní osobnosti.

Česká ústava je neurčitosti plná. I pro kroky po volbách poskytuje jen rámcový návod. Kolik je na ty jednotlivé kroky času, to už se z textu dozvíme jen výjimečně. Druhým zdrojem neurčitosti je fakt, že dost věcí se ponechává prezidentu na uvážení, což je v právním textu vyjádřeno slůvkem „může“. Může mnohé, nikde však nelze nalézt silové dispozice pro to, aby nepřipustil předčasné volby.

Berme tedy klíčový výrok prezidenta Miloše Zemana v jeho vánočním projevu jako politický závazek, že využije všechny dostupné nástroje k tomu, aby na předčasné volby nedošlo. Pokud bude sám znovu zvolen, samozřejmě. A to s tím souvisí. Nejspíš má za to, že právě takovýto závazek mu znovuzvolení usnadní.

V současné době se pohybujeme v té části ústavy, která řeší situaci bezprostředně po sněmovních volbách. Je to nebezpečné období, proto nesmí být dlouhé. U prvního kroku, ustavení nové sněmovny, lhůta existuje. Obecně řečeno, každými sněmovními volbami se sněmovna rozpouští, část jejích funkcí přejímá Senát, ale z jeho případných rozhodnutí pak trvale platí jen to, co bude později potvrzeno sněmovnou. Nejistota platnosti je jasným zdrojem nestability, který si autoři ústavy uvědomovali, proto ústava stanovuje, že prezident svolává zasedání nové Poslanecké sněmovny nejpozději 30. den po volbách.

Pokud jde o vládu, je tam stanoven jen návazný termín, že musí do 30 dnů po svém jmenování předstoupit před sněmovnu a požádat ji o důvěru. Ale kdy se má vláda jmenovat? Tady už ústava nic nenapoví, snad aby měl prezident šanci vyčkávat, než se rozhádaná sněmovna dohodne na svém vlastním vedení. Jde přece o to, aby toto klíčové jednání o důvěře vládě měl kdo řídit.

Pokud nová vláda důvěru nezíská, a tento okamžik se blíží, ústava nabízí jen rámcový pokyn, že se opakuje postup z prvního kola. Prezident jmenuje, vláda má 30 dní. Ale kdy to bude, kolik bylo předtím času na jmenování, to už tam zase není. Kdyby i druhý pokus zhavaroval, pro jmenování třetího premiéra prezident potřebuje návrh předsedy sněmovny. Ale co když neuspěje ani ten?

Víme jen, že třetí premiér podá demisi a prezident ji přijme, to musí. Co bude dál? Máme vládu v demisi, proti které stojí většina sněmovny. Musí prezident rozpustit i sněmovnu, je-li s vládou v neřešitelném rozporu? Formálně vzato nemusí, tady si ústava rezervuje slůvko „může“.

Pro něco takového by se asi měla rozhodnout sněmovna sama. Pokud se ujme této iniciativy a pro rozpuštění se vyjádří dvoutřetinová většina všech poslanců, tedy 120 hlasů, je to ložené. „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí," praví v této souvislosti ústava zcela jednoznačně. A nejistotě je konec, na jiném místě najdeme ustanovení o předčasných volbách. Volby po rozpuštění sněmovny se konají do šedesáti dnů.

Když se tedy rozhoupe sněmovna, předčasné volby budou. Otázka zní, zda lze dát takovou většinu 120 hlasů dohromady. ANO by na to mohlo říci Ano. Premiér Andrej Babiš už se smiřuje s myšlenkou, že pokud ani ve druhém kole neuspěje, „nebude dál lidi trápit“ a půjde k předčasným volbám. Milan Chovanec, člen vedení ČSSD, z toho z toho Babiše podezírá už dlouho, protože mu rostou preference a na předčasných volbách by mohl vydělat.

„Bojím se, že strategií hnutí ANO je, aby byly příští rok s komunálními a senátními volbami zároveň i volby parlamentní. To by byl obrovský problém pro všechny politické strany s výjimkou ANO,“ řekl v listopadu Chovanec pro Právo. Při jiné příležitosti řekl, že s Babišem do toho půjdou Piráti a SPD, kteří na tom buď vydělají, nebo neztratí. Dohromady by měli 122 hlasů, bohatě na to, aby to ve sněmovně prošlo. Chovancovo proroctví však nemusí vyjít, Pirátům preference rostou, ale SPD začala klesa, Jeho základní předpoklad se nenaplňuje.

Zemanovo prohlášení, že předčasné volby nepřipustí, lze proto interpretovat tak, že chce s Chovancovým strachem pracovat. Vyhlídky dosavadních Babišových vládních partnerů - sociální demokracie i lidovců - jsou děsivé, obě strany jsou navíc pod tlakem, aby zásadně vyměnily vedení. Teď ztrácejí i vlivné posty na ministerstvech a ve státních firmách. Babiš taky plánuje zredukovat „mrtvé duše“ ve státní správě, tisíce neobsazených úřednických míst, na které však plynuly rozpočtové peníze, proudící k dalším zasloužilým straníkům.

Samotná minulá vláda pod vedením sociální demokracie vyznívá historicky dobře. Ekonomika roste, mzdy a důchody také, a přitom klesá podíl státního dluhu na HDP na jednu z nejnižších úrovní v EU. Nebýt šíleného Sobotkova nápadu, že strana se vyprofiluje jako protibabišovská, aby odvedla pozornost od problémů s OKD, mohlo to dopadnout zcela jinak.

Katastrofa vyvrcholila ve chvíli, kdy se premiér Sobotka rozhodl Babiše vykopnout formou demise celé vlády. Jenže o té předtím nikomu nic neřekl ani svým ministrům. Prezident Zeman to proto pojal jako Sobotkův osobní pokus a radostně ohlásil, že premiérovu demisi přijme. Sobotka se polekal a zkusil to vzít zpátky. Na Hrad dorazil v dohodnutém termínu, ale jen „na konzultaci“. Jenže kamery svítily, novináři čekali a Sobotka je marně odháněl, že tohle je jen předběžně, bez papírů. To nevadí, nenechal se odradit Zeman, papíry lze přinést dodatečně.

I když to teď tak nevypadá, vláda ve zděděné politické struktuře, ale v jiném personálním obsazení je jistě možná. Když Zeman mluvil o tom, že strany musí hledat politické i personální kompromisy, zcela určitě neměl na mysli osobu Babiše. Co všechno pro to udělá, aby mu jeho projekt vyšel, to nechme na něm. Nemluvil by o tom, kdyby nástroje neměl.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Je mi jasné, že přátelé ČSSD si přejí, aby první Babišova vláda nedostala důvěru a ČSSD se opět mohla objevit na výsluní. Bohužel to nemá strana se svými patnácti poslanci ve svých rukách. Pokud si Okamurovci uvědomí politickou realitu, tedy skutečnost, že jsou na vrcholu toho, čeho mohou v dané situaci dosáhnout, pak se stanou součástí neformální vládní koalice. Hnutí ANO by muselo potopit svůj vlastní koráb, aby se z této formace vyvléklo. Představa, že by 120poslanců odhlasovalo zánik této dolní sněmovny je pro mne, v horizontu nejméně příštích osmnácti měsíců, nepředstavitelná. Totéž platí o změně ústavy a pravomocí prezidenta republiky. Postavení Miloše Zemana je vzhledem k minulosti a také nevýraznosti nejvážnějšího protikandidáta Jiřího Drahoše ještě silnější než na podzim. Jeho tandem s Andrejem Babišem mu zajišťuje většinu hlasů voličů hnutí ANO. Nedovedu si představit, že by tito voliči dali hlas někomu, kdo vykřikuje ze všech sil, že bude jejich Andrejkovi omezovat jeho manévrovací prostor. Vzpomeňme na Rusnokovu vládu, která snad neměla, pokud si dobře pamatuji, v dolní sněmovně ani jednoho poslance a málem dostala důvěru a bez důvěry vládla skoro celý rok. Když to MZ dokázal tehdy, tak dnes to může dokázat společně s AB a jeho poslanci docela hravě.

duchodce

Ať se nám to líbí nebo nelíbí, právě jsme se fakticky  ocitli minimálně v poloprezidentském systému (spíše to nyní vyznívá na zcela prezidentský)  a to navzdory tomu, že v naší Ústavě není o tomto politickém uspořádání ani čárka. To, že volíme  prezidenta přímo je v tomto směru druhořadé. Role prezidenta  při správě státu je až na několik vyjímek stále víceméně formální. Poslanci i senátoři by měli na poslední vývoj "přesunu" ústavních pravomocí při řízení státu při nejbližší možné příležitosti  reagovat návrhem novelizace Ústavy (i ti, kterým konání prezidenta momentálně vyhovuje, příště to může být naopak) . Kompetence  prezidenta do posledního detailu zpřesnit a doslova slovíčkařit, stejně jako to bylo nutné např. v případě silničního zákona při provozu jednostopých vozidel. Berme prostě na zřetel, že jsme v Čechách ...