Zbyněk Fiala: Mýty o novele stavebního zákona

stavebni zakon
27.5.2017 10:14
Špatné poučení vyvodili politici z událostí, jako byl sesuv svahu Středohoří na dálnici D8. Místo, aby si vážili hlasů zúčastněné a odborné veřejnosti při schvalování staveb, které je upozorňují na rizika, snaží se je novelou zákona umlčet. Jako kdyby šlo o to, aby stavby byly pomalejší a dražší.

Novela stavebního zákona, která slibovala zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, pokračuje ve svém komplikovaném průchodu Parlamentem ČR a je nyní v Senátu, viditelně v havarijním stavu. Ústavně- právní výbor uznal, že jednostranně koncipovaná novela porušuje ústavou zaručená občanská práva, a proto navrhl její zamítnutí. Novela totiž chce vykostit paragraf, podle kterého se mohou lidé prostřednictvím spolků vyjadřovat v územních a stavebních řízeních. To ani dnes neznamená, že je mohou blokovat.

Jak upozorňují nevládní organizace sdružené v asociaci Zelený kruh, navrhovaná úprava paragrafu 70, který propojuje zákon o ochraně přírody se stavebním zákonem, znemožní reakci veřejnosti prostřednictvím spolků na takové stavební záměry, jako je výstavba spaloven, supermarketů, průmyslových zón, skladových hal, lomů, průzkumu těžby břidlicového plynu, uranu, uložení radioaktivního odpadu atd. Nevládní organizace varují před největším zásahem do občanských práv od roku 1989. Zamítavý přístup ústavně-právního výboru Senátu k novele jim fakticky dává za pravdu.

Lidová moudrost říká, že chybami se člověk učí a jenom hlupák stejné chyby opakuje znovu a znovu. Modelový příklad toho, k čemu vede arogantní opovrhování názorem zúčastněné a odborné veřejnosti nabízí osud dálnice D8, jejíž trasa byla navržena silou napříč chráněnou krajinnou oblastí a ještě přes notoricky známá sesuvná území. Stalo se to přes protesty ekologů, geologů (dokonce i státní služby) a mnoha občanských sdružení, která poukazovala na tato odborná zjištění. Dopadlo to podle očekávání, politici prokázali svoji mocenskou převahu a prosadili nevhodnou trasu, která pak byla zavalena a dodnes se tam jezdí jen pomalu a jedním pruhem.

Když jsem o tom před časem točil televizní dokument, nestačil jsem se divit, jaké triky byly při schvalování použity. Ten nejlepší spočíval v tom, že EIA pro dálniční stavbu a lom nad dálničním tělesem se posuzovaly zvlášť. Jako by tam ten lom nebyl. Nyní se karta obrátila a ministerstvo dopravy lom žaluje za údajné způsobení sesuvu, přestože lom vznikl sto let předtím, než se pod ním koplo do hlíny. Těžko si mohli projektanti nevšimnout, že tam je. Občanští aktivisté, kteří na nevhodnost trasy poukazovali a jejichž podmínky nebyly vypořádány, hledali pomoc u soudů, a ty nakonec vyhráli. Ale v našem systému se na výsledky soudů nečeká a staví. Když pak stavebník prohraje, můžeme ho za to leda tak pranýřovat na nástěnce.

Příčiny střetu s realitou jsou zřejmé, někteří politici prostě reagují na ochranu přírody jako býk na červený hadr. Přírodní zákony jsou jim k smíchu, protože k soudu nemohou. Argumentují pracovními místy, a to se jim vytknout nedá, když se stavba jako D8 protáhne a prodraží. Když narazí na odpor, drží se demokratické zásady, že kde síla selže, potřebujeme ještě větší sílu. Teď by chtěli neprůstřelné zákonné zmocnění, aby jim to veřejnost musela strpět.

Hnutí DUHA, Frank Bold, NESEHNUTÍ, České společnosti ornitologické, Hnutí Brontosaurus a asociace ekologických organizací Zelený kruh se nyní pokusili ve společné tiskové zprávě vysvětlit demagogii tvůrců uvedené novely stavebního zákona a jejich pokusy, jak veřejnost omámit sadou průhledných mýtů. Toto je jejich sdělení:

Mýty o novele stavebního zákona anebo informace po česku

Jaké informace (ne)dostávají politici a veřejnost o povolování staveb a dalších průmyslových činností při aktuálním rozhodování Senátu o právu občanů chránit své okolí

Projednávání vládní novely stavebního zákona a souvisejících zákonů doprovází řada mediálně citovaných mýtů, které podstatně zkreslují veřejnou debatu. Zásadní mýtus vznikl např. tím, že ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) i někteří poslanci v rozporu s realitou tvrdí, že práva občanů krácena nejsou, což není pravda. V čem ty oblíbené mýty spočívají?

  1. Mýtus: Účastníci řízení mohou blokovat a zdržovat rozhodování o stavbách.

Reportáž v ČT (1) uvedla citaci z vystoupení Jaroslava Foldyny (ČSSD) v Poslanecké sněmovně, kde obhajoval svůj pozměňovací návrh na vyloučení veřejnosti z připomínkování dopadů staveb na přírodu a krajinu. Podle jeho názoru se zasláním připomínek v zákonem určené lhůtě spolky zavinily smrt mnoha lidí na silnicích v okolí připravované dálnice.

Podobně se vyjádřil spolupředkladatel tohoto návrhu – poslanec Adámek (ČSSD): "Jde jen o to, aby se původní dobrý záměr nezvrhl, a on se zvrhává, kdy někteří lidé až vydírají investory, a tím stát i nás všechny, blokováním některých staveb.“ (2).

Lživé výroky podrobně vyvrací analýza (3), kterou obdrželi poslankyně a poslanci ještě před zmíněnou debatou. Popisuje přesný postup rozhodování o dálnici D8, kdy MŽP celých 6 let rozhodovalo o udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny (kvůli průchodu dálnice přes CHKO), stavební úřady vedly územní a stavební řízení 5 let, ŘSD stavělo dálnici 10 let. Celé tři roky byla stavba pozastavena kvůli sesuvu způsobenému právě ignorováním připomínek spolků a odborné veřejnosti. Spolky v průběhu řízení využily legální max. 15 - 30 denní lhůty k vyjádření. Podaly následně několik žalob, ty ovšem neměly odkladný účinek, a tudíž neměly žádný vliv na délku rozhodování.

Analýza rozhodování o stavbě velkého bytového domu v Praze 8 přinesla podobné zjištění. Územní a stavební řízení trvala dohromady přes dva roky. Na připomínky účastníků řízení – včetně veřejnosti – zákon pamatoval lhůtami v celkovém součtu 87 dní. Také v tomto případě probíhá soudní spor bez přiznaného odkladného účinku, takže neměl žádný vliv na délku rozhodování (4).

O využití či nevyužití připomínek a o délce řízení totiž rozhoduje výhradně příslušný (zpravidla stavební) úřad. Případné odvolání účastníků řízení může následně uspět jen tehdy, je-li vydané úřední rozhodnutí nezákonné. Soud může nezákonné povolení ke stavbě zrušit v zákonné lhůtě nejpozději do 3 měsíců. Jak ukazuje případ dálnice D8, ani delší soud nemá vliv na další rozhodování. Průtahy, které vadí stejně investorům i občanům, tak mohou být způsobeny výhradně na straně úřadů.

  1. Mýtus: Připomínky spolků brzdí rozvoj státu

Stát nedokázal k novele předložit jedinou studii o příčinách průtahů v řízeních. Spolky se účastní jen nepatrného zlomku rozhodování o stavbách. Průzkum řízení vedených stavebními úřady velkých měst před třemi roky ukázal, že některý/kterýkoli z účastníků povolování staveb (obec, majitel sousedních pozemků či spolek) se odvolal jen v pěti procentech případů. V drtivé většině případů mu nadřízený úřad dal za pravdu (5).

  1. Mýtus: Novela stavebního zákona zabrání veřejnosti zdržovat stavby dálnic.

Předchozí vysvětlení ukazují, že veřejnost nemůže stavby zdržovat, protože o délce a výsledku řízení rozhodují úřady. Kontroverzní poslanecký návrh se ale navíc velkých staveb posuzovaných v EIA - tedy především dálnic - vůbec netýká, což jeho předkladatelé uvádějí v důvodové zprávě ke svému návrhu (6). A potvrzují veřejnými vyjádřeními, např. poslanec Adámek (ČSSD): „Pokud stavby spadají do kategorie EIA, tedy vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, tak mají všichni právo se vyjádřit.“ (7). Jindy ale uvádějí výroky zcela opačné, např. opět poslanec Adámek: "Nebylo smyslem zabránit občanům, aby se vyjadřovali k tomu, když se někde něco staví, ale aby se u některých velkých staveb zabránilo obstrukcím." (8).

  1. Mýtus: Nic nebude omezeno, nikdo nebude vyloučen.

To tvrdí ministryně Šlechtová. Zásadně ovlivnila klíčové hlasování Sněmovny o novele tím, že tvrdila shromážděným poslankyním a poslancům, že práva nebudou krácena, protože jsou v zákoně o ochraně přírody. Jenže právě ten je novelou paní ministryně o toto právo vytunelován. Ani poslanec Adámek není ochoten to přiznat a říká: „Není pravda, že něco omezujeme." (2)

  1. Mýtus: Ekologické organizace nepodporují rychlejší rozhodování.

Není to pravda, protože Zelený kruh, sdružující ekologické organizace, a Nadace VIA shrnuly základní principy pro rychlejší, kvalitnější a transparentní rozhodování do společné výzvy Za spravedlivé rozhodování o stavbách (bit.ly/vyzvaZK). Výzvu již podporuje 120 organizací a více než tisíc architektů, stavařů, ekonomů, ekologů, ochranářů, novinářů, politiků a dalších občanů. S rostoucí veřejnou podporou již několik let opakovaně vyzýváme státní úředníky a zákonodárce ke zjednodušení a zrychlení rozhodování o stavbách. Stejně vystupoval zástupce ekologických organizací v meziresortní skupině pro přípravu novely stavebního zákona, kam byl přizván ministerstvem pro místní rozvoj.

Poznámky:

1) http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000100521/obsah/546547-stavebni-rizeni-s-verejnym-pripominkovanim

2) Poslanec Adámek v ČRo: http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/1727703

3) http://www.zelenykruh.cz/wp-content/uploads/2017/03/Infografika_dalnice_v02.jpg

4) Infografika bytový dům

5) Průzkum mezi stavebními úřady shrnuje infografika (http://bit.ly/infolistEIA).

6) Jak by vypadalo připomínkování vlivů staveb na životní prostředí v případě schválení pozměňovacího návrhu Jaroslava Foldyny, ukazuje níže uvedený obrázek:

7) Poslanec Adámek v ČRo: http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/1727703

8) Poslanec Adámek v Echo24: http://echo24.cz/a/i85av/drsna-pravidla-stavebniho-zakona-lidem-se-omezi-moznost-vyjadrovani).

Kontakty:

Daniel Vondrouš, expert na politiku životního prostředí a ředitel Zeleného kruhu, 724 215 068, daniel.vondrous@zelenykruh.cz

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz

Vojtěch Dědek, vedoucí servisu pro občany Frank Bold, 607 558 987,

vojtech.dedek@frankbold.org

Hana Chalupská, koordinátorka programu Občanské oko NESEHNUTÍ, 731 181 990, hana@nesehnuti.cz

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Zelený kruh je asociace, která sdružuje 26 významných ekologických nevládních organizací působících v České republice. Asociace se věnuje plošnému monitorování zákonů a politik, koordinuje legislativní kampaně a poskytuje aktivní podporu při advokační činnosti zaměřené na zachování kvalitní ochrany životního prostředí a vysoké úrovně občanských práv v rozhodovacích procesech. Dlouhodobě se zabývá problematikou účasti veřejnosti na rozhodování o záměrech a projektech s dopadem na životní prostředí. Zelený kruh se také věnuje koordinaci výběru nevládních expertů a expertek do mezioborových pracovních skupin a poradních orgánů a komisí vlády a koordinuje vznik společných připomínek, pozic a veřejných vyjádření ekologických organizací k významným situacím v ochraně životního prostředí.

Více informací naleznete na www.zelenykruh.cz/o-nas.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.