Čínská ekonomika míří k oživení

Na druhém místě je Čína s objemem HDP 14,861 bilionů USD. Na třetím místě je Japonsko, se značným odstupem za Čínou, s HDP o objemu 4, 911 bilionu USD. Za těmito třemi zeměmi následují: Německo (4.), Spojené království (5.), Indie (6.), Francie (7.), Itálie (8.), Kanada (9.) a Jižní Korea (10.).

Pokud se podíváme na porovnání velikosti největších ekonomik světa podle hodnoty HDP dle parity kupní síly, v odhadu MMF na tento rok v bilionech USD, získáváme už jiné pořadí.

Na prvním místě v tomto porovnání je Čína s HDP v objemu 30,2 bilionu USD. Za ní s poměrně velkým odstupem jsou Spojené státy (25,4 bilionu USD). Třetí je Indie (11,8 bilionu USD). Čtvrté je Japonsko s objemem HDP 8,1 bilionu USD. Dále Německo (5,3 bilionu USD), Rusko (4,4 bilionu USD), Indonésie (4 biliony USD). Až za ní je Spojené království s objemem HDP 3,8 bilionu USD. Na deváté pozici je Brazílie, jen těsně zaostávající v objemu přepočteného HDP za Velkou Británií a na stejné úrovni v přepočteném objemu HDP je Francie.

Aktuální čísla o čínské ekonomice

V listu Global Times (16. 6. 2022) se objevila analýza, podle které po lockdownech v několika velkých čínských městech, včetně obří Šanghaje, se v květnu zlepšuje ekonomická aktivita, jež je založena na uplatnění široce založených prorůstových
opatření a podpoře soukromých investic.

Státní rada, tedy vláda ČLR, minulý týden zdůraznila, že podporuje soukromé investice a rozšiřuje investice s následným efektem podpory spotřeby a zaměstnanosti. Zdá se, že plánovaný celoroční růst Číny kolem 5,5 % je v tuto chvíli dosažitelný.

Maloobchodní tržby, které jsou ukazatelem spotřeby obyvatelstva, se v květnu podle statistik Národního statistického úřadu Číny (NBS), snížily meziročně sice o 6,7%, což bylo podstatně příznivější než dubnový pokles o 11%.

Čínští ekonomové předpokládají, že spotřeba obyvatelstva se v letošním roce dále zvýší, a to díky poptávce, která byla v předchozích dvou letech potlačena epidemií. A také díky stimulaci spotřeby, oznámené v různých regionech a zaměřené
na zvýšení spotřeby obyvatelstva. Lze očekávat růst nákupů automobilů.

Čínská ekonomika tedy přes napětí v globálních ekonomických vztazích zažije obrat, poté, co potlačila pandemii a stabilizovala hospodářský růst.

Naopak země Západu budou letos velmi pravděpodobně - podle listu Global Times - čelit v mnoha případech i poklesu svých ekonomik.

Čínští ekonomičtí experti očekávají, že pokud FED přežene navýšení základní sazby úrokové míry (v tomto týdnu byla posílena zatím o 0,75%), mohlo by to vést ve III. a IV. čtvrtletí k poklesu americké ekonomiky.

Evropské ekonomiky se budou potýkat s růstem cen vstupů, počínaje cenami energetických surovin, dále průmyslových kovů i potravin. To vše povede k vysoké inflaci a ve svých důsledcích k negativním dopadům do životní úrovně obyvatelstva
evropských zemí.

Meziroční změny čínského HDP v letech 2019 – 2022 (v reálných cenách a v procentech)

Čína pozměňuje ekonomickou strategii

S ohledem na zkušenosti získané v posledních dvou až třech letech, kdy nejprve tehdejší americký prezident Trump zahájil obchodní válku s Čínou, dále s ohledem na covid a narušení globálních dodavatelských řetězců, ale také s ohledem na zřetelné prvky ekonomického izolacionismu Západu, Čína pozměňuje svou ekonomickou strategii. 

Dlouho a trpělivě rozvíjený čínský projekt „Pás a stezka“ vytváří pro Čínu obrovské možnosti odbytu a naopak i pro získávání surovin potřebných pro čínský průmysl v Africe, v zemích Asie a v Latinské Ameriky.

Kromě toho lze počítat s tím, že se budou velice silně rozvíjet vztahy Číny a Ruska. Změna politiky Západu ve vztahu k Rusku vede k přesunu dodávek ropy a zemního plynu z dosavadních evropských odbytišť Ruska ďdo Číny a dalších států světa (zejména Indie). Zdá se, že tyto vazby se budou jen posilovat. Čína však chce posilovat svou vlastní spotřebu tak, aby získala odbyt pro velkou část své produkce na domácím trhu.

V rámci zmíněného obřího čínského projektu „Pás a stezka“ čínské firmy ve spolupráci s vládami jednotlivých zemí a lokálními partnery, staví podél "Nové hedvábné stezky" železniční koridory, rychlostní silnice, dálnice, ale také elektrárny,
ropovody, námořní přístavy, bezdrátové telekomunikační sítě atd. Číňané nezapomínají při výstavbě na zdravotnické, školské a sociální objekty. Do tohoto projektu, spojeného s politikou prezidenta Si, chtějí Číňané neinvestovat až 1 bilion dolarů. To samozřejmě pozvedne ekonomiku zemí, kam tyto investice přicházejí, ale vytvoří to možnosti rozvoje také pro samotnou ekonomiku čínskou. Např. obří výstavba infrastruktury ve střední a jižní Asii (dálnice a železnice ve středoasijských republikách; dálnice přes celý Pákistán až k nově postavenému přístavu u Indického oceánu), pochopitelně urychlí ekonomický rozvoj těchto zemí. Ale také rozvoj západní Číny, která přeci jen byla, pokud jde o ekonomický rozvoj, poněkud ve stínu provincií na východním čínském pobřeží.

Prostě,  Čína je ekonomickou velmocí a je jen otázkou pohledu, zda ji chceme vidět jako velmoc číslo jedna či velmoc číslo dvě.

Pokud jde o HDP dle parity kupní síly, dosahuje Čína 18,4% podílu na světovém HDP. Její podíl na celkovém růstu všech zemí světa bývá každoročně kolem jedné třetiny. S touto dynamikou se Západ zatím nedokáže vyrovnat. A také rozvojové
projekty, se kterými Západ přichází, aby rovnal krok s Číňany a jejich globálním projektem "Pás a stezka", jsou zatím spíše ve stádiu přání.

České předsednictví, jak se dalo očekávat, žádná taková výzva EU pro třetí svět, nezajímá....

Jiří Paroubek