Firmám prý chybí lidé

Zkrátka, český průmysl potřebuje nové významné impulzy, které by umožnily jeho modernizaci. Český průmysl potřebuje technologickou revoluci a robotizaci. Technologická revoluce uvolní potřebné pracovní síly, protože pracovní procesy s využitím nejmodernějších strojů a technologií budou potřebovat méně pracovních sil, nežli je tomu dosud.

Pokud se začnou české výrobní závody masivně vybavovat novými technologiemi, a tedy dojde ke skutečné technologické revoluci a robotizaci (a to nejen v automobilovém průmyslu), uvolní se během poměrně krátké doby desítky tisíc, ba statisíce pracovních sil, často velmi kvalifikovaných. Pokud dnes hovoříme o tom, že jen 381 tisíc lidí nezaměstnaných v evidenci Úřadů práce nenašlo v prosinci zaměstnání a že vedle toho existuje 132 tisíc pracovních míst, které Úřady práce nabízely. Tak to na jedné straně vypadá jako idyla pro pracovníky, kteří si budou moci říci o vyšší platy. A to, že lidé budou pracovat při nynějším nedostatku pracovních sil za vyšší mzdy je nesporně dobře, ale stejně tak by za vyšší mzdy museli pracovat, pokud by pracovali ve výrobních závodech vybavených nejmodernějšími technologiemi. Tak je tomu v kolínské i mladoboleslavské automobilce, a koneckonců také v nošovické Hyundai. Silná robotizace a nejmodernější technologie, a přitom vysoké mzdy ve srovnání s průměrnou mzdou ve zbývající části českého průmyslu, je charakteristická pro tyto tři české automobilky.

Většina tzv. ekonomických analytiků i tisku (včetně například úterních HN) vůbec nejde, pokud jde o pracovní síly a produktivitu práce, k jádru věci. Velkým retardačním opatřením, které vlastně nyní snižuje zájem českých firem na vybavení se nejmodernějšími technologiemi, je rozhodnutí vedení ČNB z listopadu 2013, kterým byl oslaben kurz české koruny zejména k euru (de facto také k dolaru). Výrobní závody v důsledku tohoto rozhodnutí ČNB musí nakupovat nejmodernější technologie o 10 %, možná i 12 % dráže, nežli by tomu bylo tehdy, pokud by kurz koruny zůstal i po listopadu 2013 plovoucí.

Tedy, jinak řečeno, koruna by dnes ve vztahu k euru nebyla v kurzu 1:27, ale v kurzu někde mezi 23 – 24 korunami za jedno euro. Pokud se dnes vedení ČNB hájí tím, že svým rozhodnutím pomohlo české ekonomice k růstu (to bych spíše přisuzoval jako zásluhu vládě) a česká média to jaksi beze všeho akceptují, mělo by být také známo, jaké negativní důsledky toto rozhodnutí mimo jiné má.

Pokud dnes vedení ČNB anebo někdo jiný říká, že za tři roky se čeští výrobci spojení s exportem mohli připravit na změnu kurzu ČNB, která nastane v tomto roce, mají i nemají pravdu.

Pokud by se výrobní závody měly v posledních třech letech vybavovat nejmodernějšími technologiemi, schopnými dosahovat vyšší produktivity práce a tedy vyšší efektivnosti, musely by nakupovat tyto technologie podstatně dráže, než pokud by byl kurz koruny ve vztahu k euru plovoucí…

Politika ČNB v posledních více než třech letech byla v tomto směru zkrátka ekonomicky nesmyslná.

Jiří Paroubek