Kopec je strmější, a ještě nám přiložili

graf dolů
3.3.2020 13:09
Mzdy rychle rostou a celková zaměstnanost také, čteme z nejnovějších statistik ČSÚ o hospodářských výsledcích loňského roku. Staré dogma o tom, že růst pracovních příjmů znamená ztrátu pracovních míst se znovu nepotvrdilo. Ale prošlou dobu použití mají i další dogmata, zejména o výhodách malé otevřené ekonomiky nebo nezávislé centrální banky.

Česká ekonomika se zadýchává, růstové tempo ve čtvrtém čtvrtletí už dosahovalo meziročně jen 1,8 procenta a brzdí je export. Není to tak strašná zpráva, žádné stromy nerostou do nebe a měli bychom se začít seriózně připravovat na ekonomiku ustáleného stavu, tedy produkci toho, co stačí, a taky na obnovu ekonomické suverenity tam, kde to jde. Ale kdo si potřebuje zvedat náladu lepšími čísly o HDP, může se podívat na průměr růstu za celý rok 2019, který díky rychlejšímu startu stále dosahoval 2,4 procenta.

Důležitější jsou důvody, proč zpomalujeme. Vázne exportní poptávka, ve 4. čtvrtletí poklesla meziročně natolik, že to srazilo HDP o 1,9 procentního bodu. Postihuje to nejlepší část hmotné ekonomiky, vývoz elektrických a optických přístrojů a strojů a zařízení. Naštěstí nemáme jen export. Zachraňuje to růst spotřebních výdajů domácností (smázl 1,3 procentního bodu tohoto deficitu), rázněji nastoupily investiční výdaje (dalších plus 0,7 procentního bodu) a vládní spotřeba (plus 0,4 procentního bodu z růstu HDP).

Za hlubší zamyšlení stojí několik jevů, které vyčteme z nejnovějších statistik ČSÚ o hospodářských výsledcích loňského roku:

Mzdy rychle rostou a celková zaměstnanost také. Staré dogma o tom, že růst pracovních příjmů znamená ztrátu pracovních míst se znovu nepotvrdilo. Mzdový růst naopak republice pomohl. Ale prošlou dobu použití mají i další dogmata, zejména o výhodách malé otevřené ekonomiky nebo nezávislé centrální banky. Vývoz začíná klesat, a to zatím nechytil ránu koronaviru a dalších hrozeb, které doutnají ve světě, na jehož poptávce jsme závislí.

Nepomáhá ani slabší koruna. Ta zůstává netečně dole i v situaci, kdy ČNB nasazuje všechny páky, jak korunu posílit. Nezávislá centrální banka je nadále zoufalá ze svých přechozích nezávislých pokusů s manipulací kurzem české měny. Vrazila do toho dva biliony korun v eurech a dolarech, které teď straší v její bilanci a není boha, jak je vyprodat. Hlavním lákadlem mělo být vyšší zúročení koruny. Tady se jde znovu přes mrtvoly. Ekonomika výrazně zpomaluje, ale centrální banka přesto zvedá úroky, naposledy 7. února na 2,25 procenta u klíčové sazby 14 denních repo operací.

Úrokové sazby už máme o dva procentní body vyšší než ECB, to znamená, že klientské sazby z úvěrů v ČR ve výši kolem 3,5 procenta, jak je vykazuje poslední zpráva ČNB o inflaci, jsou o dva procentní body výše než obdobné klientské sazby v eurozóně (kolem 1,5 procenta). Revoluce s kurzem měny ze 7. listopadu 2013 tak přinesla nejprve vyšší náklady dovozu (vývoz to nezaznamenal jinak než růstem příjmů za stejné objemy) a nyní sráží konkurenceschopnost ČR podstatně vyššími úrokovými náklady domácí měny. Zachráněni jsou jen ti, kdo jedou v eurech a jsou úvěrováni ze zahraničí, což dělá podstatná část exportních oborů. Těm se však špatně spí, protože nepřirozená úroveň koruny v sobě hromadí obrovské kurzové riziko, a to na ně dolehne, až budou muset platit v korunách mzdy a daně nebo jiné domácí náklady.

Vzhledem k tomu, že úroky jsou příjmem bank, banky patří zahraničním vlastníkům a jejich rekordní výnosy jsou vyváženy do zahraničí, je zbytečně vysoká česká úroková hladina další porcí rozvojové pomoci Rakousku, Francii, Belgii či Německu, které u nás to bankovnictví provozují. Pohled do dekádní bilance ČNB přitom ukazuje, že poslední zvýšení základní úrokové sazby pomohlo jen ke krátkodobému nepatrnému odlivu přebujelých devizových rezerv v jednotkách miliard, aby se brzy vrátily ke své původní hodnotě převyšující dva biliony korun. Také posílení kurzu koruny bylo velice krátkodobé a po pár dnech kurz propadl k těm samým hodnotám, za které ČNB v době měnové intervence korunu prodávala.

Jako by těch ostatních ekonomických strašáků nebylo dost! Šine se sem hrozba koronaviru, radikální rekonstrukce automobilového průmyslu, nástup tvrdého zpoplatnění uhlíku a fosilních paliv, což bude vyžadovat další vlnu průmyslové modernizace, nemluvě o obchodních válkách a dovezené recesi, ale my k tomu musíme mít ještě podstatně vyšší úrokovou sazbu, než bychom měli, kdyby se ČNB nepotřebovala zbavit svých přerostlých rezerv. Řecko prodává své státní dluhopisy za negativní úrok, ale výnosová křivka desetiletých českých státních dluhopisů je v prvním čtvrtletí na 1,70 %.

Argumentace ČNB, že vyššími úroky bojuje proti inflaci, naráží na fakt, že možná i díky vyšším finančním nákladům je česká inflace vyšší než jinde. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl cenový deflátor HDP (všechny ceny v ekonomice) meziročně o 3,5 procenta. Je zřejmé, že nezávislost centrální banky potřebuje novou definici jako prase drbání. Musí být nezávislí jen ve snaze přinášet prospěch, jinak to nedává smysl.

(zf)

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

duchodce

Výborné zhodnocení situace. Bohužel, většina Čechů není schopna pochopit, ani tak polopaticky vysvětlenou podstatu problému. Přitom od samého počátku a zejména pak v době, kdy se intervenční Kč začaly počítat v bilionech, bylo naprosto zřejmé, že jsme si sami zadělali na  jeden z největších problémů od r. 89. 

Jiří Volný st.

Né, né, né! Těch 13% na grafu je nárůst, tedy podle mého chápání, obnovitelných zdrojů na celkovém koláči. Avšak procentní nárůst objemu TWh se základnou, tedy 100%, v roce 2017 je 13% za dva roky. 210TWh versus 236TWh. Navíc pozemky, vhodné k výstavbě větrníků, už narážejí v pevninském Německu na své přirozené limity. Chtělo by to vymyslet novou zelenou technologii. 

zbynek-fiala

Těch 13 procent je roční přírůstek 19/18 (viz obrázek, text vpravo nahoře)

Jiří Volný st.

V roce 2017 bylo vyrobeno v SRN 210TWh z obnovitelných zdrojů. V roce 2019, pokud jsem to správně sečetl, 236TWh, tedy nárůst pouze 26TWh za dva roky, tedy necelých 13%. Podle mého názoru, žádná velká sláva, spíše stagnace. 

zbynek-fiala

Neřekl bych, že v Německu nikdo větrníky nechce. Stačí se podívat na německé statistiky. Tohle jsem vzal - kvůli překladu - z Ekolistu:

 

 detailní analýza Fraunhoferova institutu. Podle ní klesla v loňském roce výroba elektřiny z černého uhlí o 32 % na 49 TWh a z hnědého uhlí o 18 % na 102 TWh. Dohromady to znamená meziroční pokles z 207 TWh na 150,4 TWh, což tvořilo 29 % energetického mixu. Německý export elektřiny byl loni 61,3 TWh. Kdyby tedy Německo nevyváželo elektřinu za hranice, mohlo být snížení emisí vzniklých kvůli pálení uhlí téměř dvojnásobné.

 

Jiří Volný st.

Za zvýšenou inflací jsou, podle mého selské rozumu, zejména vyšší cena práce, uhlíkové povolenky a loňská slabší úroda některých zemědělských komodit. Svou desetinou procenta mohla přispět i vyšší daň na tvrdý alkohol. Co se týče ceny elektřiny, tak se nedaří v Německu stavět větrníky podle plánu, nikdo je za humny nechce a o úspěších na umělých ostrovech žádné zprávy neprobleskují. Taktéž rozlehlá pole slunečních kolektorů na Sahaře jsou zatím asi jenom na papíře. Jedinou vlaštovkou zatím je pokles ceny elektřiny v Dánsku.

Co se týče vody, tak půdní sucho v hloubce do deseti centimetrů, na konci února, nebylo nikde na území ČR a v hloubce do půl metru na 21% měřících stanic. Některé přehrady zvyšují objem zadržené vody, jiné z různých důvodů vodu odpouštějí. Akce česká voda do českých rukou jaksi usnula, takže Veolia a podobní dobrodinci si přijdou, na náš úkor, na své .

Mírná zima měla i svá pozitiva, nepotřebovali jsme tolik zemního plynu a tuhých paliv k vytápění našich příbytků. Také náklady na zimní údržbu silnic, včetně spotřeby PHM, znatelně poklesly. Minimální množství inverze, velký počet slunečných a větrných dní přispěl k nečekanému zlepšení ovzduší na celém území republiky, což má dopad i na dnešní a budoucí výkon hospodářství. 

Dá se předpokládat, že v důsledku koronaviru, ale i přezbrojování automobilové flotily na hybridy a elektromobily dojde k poklesu ceny ropy, což je pro dovozce jako je ČR, dobrá zpráva. S nástupem teplých dní, nejpozději v létě, epidemie silně ustoupí, už dnes je v Singapuru nebo Bangkoku 29°C a podle všeobecných znalostí nemají viry teplo a slunícko rády. Situace není jednoduchá, ale musíme zůstat optimisty, jinak se stejně žít nedá!