Plyn války a zkapalněný mír

lod plyn
25.3.2022 03:48
Cesta amerického prezidenta Joe Bidena do Evropy přinesla důležité uklidnění, protože znovu vyloučil přijetí polského nápadu s mírovými sbory NATO na Ukrajině. O přímou válku NATO s Ruskem není zájem. Další část mise byla obchodní, místo ruského plynu války nabízí trochu dražší americký plyn ze zkapalněného míru.

Polské nápady s bezletovou zónou na Ukrajině, dodávkami polských stíhaček na bojiště nebo nasazením mírové mise NATO do bojů proti ruským silám narazily na rozhodný odpor na klíčové půdě, bruselském summitu NATO za přímé účasti amerického prezidenta Joe Bidena. Sankcemi se šetřit nebude, ale o přímý konflikt s Ruskem, který by se mohl zvrhnout v jadernou válku, opravdu není zájem. Bude zajímavé sledovat, čím se podaří udatné Poláky uchlácholit, až jim to ve Varšavě Biden zkusí vysvětlit osobně.

Obchodně mnohem zajímavější je slib, který si prezident Biden přibalil na cestu do Evropy, že Spojené státy prudce zvýší dodávky zkapalněného zemního plynu, aby měla Evropa čím nahradit plyn z Ruska. Nabízí dalších zhruba deset procent evropské spotřeby, což není tak málo. Má to však řadu háčků.

Plyn je drahý, ale bude ještě dražší. Pokud vůbec reálně bude, americká produkce je zatím vyprodána. Šéfové amerických ropných společností už před pár týdny upozorňovali prezidenta Bidena, že by rádi využili současné situace, kdy jsou ceny vysoké, a nehodlají si to zkazit zvyšováním těžby. Ostatně prezident jim nemá co nařizovat, může jim nanejvýš usnadnit život změnami pravidel, ale když dojde na obchodování, z poptávky uspěje jen ta, která je ochotna zaplatit víc. Nabízí se nám tedy příležitost přeplácet zejména zájemce z Jihovýchodní Asie a Dálného východu.

Koupit však není totéž, co doručit. Do Evropy proudí americký zkapalněný plyn hlavně přes španělské terminály, ale cesta dál už je slabší, plynovody na sever nemají dostatečnou kapacitu. Dosavadní evropská infrastruktura byla vybudována pro dodávky ruského plynu. Evropská komise chce dosáhnout snížení spotřeby ruského plynu o dvě třetiny do konce roku. Je to trochu iluzionistický trik, plyn nakoupíme v předstihu, naplníme zásobníky, a pak už ho jako nebudeme potřebovat. Pokud se však má změnit zásobování plynem dlouhodobě, znamená to velké investice a bude to chvíli trvat.

Němci jsou proti prudkému snižování dodávek ruského plynu, protože si dovedou spočítat, co by to znamenalo. Jejich Energiewende předpokládá, že příští energetika se musí obejít jak bez jádra, tak bez plynu, ale za deset let. Nejde to udělat z roku na rok. Nicméně na hledání alternativy za ruský plyn se budou podílet. Tou je jedině ten zkapalněný z Ameriky, Blízkého východu, Alžírska nebo Egypta, tedy velmi dražší alternativa.

Není to alternativa jediná. Výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans vyzývá: „Vlítněme na obnovitelnou energií rychlostí světla! Obnovitelné zdroje jsou levné, čisté a prakticky nevyčerpatelné. Místo aby financovaly pracovní místa někde daleko ve světě, nabízejí práci u nás. Putinova válka na Ukrajině ukazuje naléhavost potřeby urychlit náš přechod k čisté energii.“

V Česku se zatím spěchalo s vytvářením překážek, protože naše energetická spása spočívá v jádru. To, že to Němci nevědí, je jejich chyba. Až na to přijdou, bude pozdě a budou u nás škemrat. My už budeme naštěstí jaderně rozcvičení, a tak postavíme dalších dvacet bloků a bude po starostech. Teď by nám to obnovitelné zdroje mohly zkazit, proto dáváme přednost rozvoji spolehlivých bariér. Je to i v zájmu občanů, aspoň těch několika nejvlivnějších.

Teplárenská lobby rozhodně nestojí o snížení poptávky po jejím produktu, která by vznikla, kdyby vláda podpořila rozsáhlý program rekonstrukce budov a pomohla tak snižovat současné bohapusté plýtvání s teplem. Přesnou míru potenciálních úspor sice neznáme, ale běžně se odhaduje, že dobrým zateplením a přechodem k chytrému bydlení, tedy s nasazením inteligentních řídících systémů pro topení, větrání a vlastní energetickou produkci, lze ušetřit asi 40 procent průměrné energetické spotřeby budov.

Nemluvě o tom, že vedle pasívních domů, které nepotřebují prakticky žádnou energii na vytápění, vznikají dokonce energeticky aktivní domy, které vyrobí víc vlastní energie než samy spotřebují. Naštěstí jde zatím o izolované experimenty. Výsledek lobbistického boje je známý, na rekonstrukci budov z Modernizačního fondu vyčleníme snad nejméně v Evropě.

Velké energetické společnosti se zase cítí ohroženy decentralizací energetiky. Částečně tomu mohou zabránit, že vyčerpají podstatnou část Modernizačního fondu na velké projekty, takže obnovitelní zdroje ano, ale jen jako zpestření centrálních dodávek elektřiny. Tím se trochu prolamuje bariéra nedůvěry k obnovitelným zdrojům, ale znovu s pachutí solárního boomu před deseti lety. Není to součást demokratizace energetiky, ale naopak posílení její oligarchizace.

Stále se také opakuje argument, že obnovitelné zdroje jsou nespolehlivé, anžto kolísavé. To je pravda, neobejdou se bez rozsáhlé akumulace elektřiny a tepla, ze které se pak dají ty výkyvy vyrovnávat. Avšak podnikání v akumulaci elektřiny je zatím vyhrazeno jen pro elektrárny a teplárny, nikdo jiný do toho nesmí.

Také jaderná lobby se bojí o rozředění energetického trhu, kdyby si každý vyráběl elektřinu sám pro sebe a pro sousedy. Velkou zbraní je přenosová síť, která může být buď centralizovaná, od nás to teče, vy to berete, stačí na to jednoduché hodiny, nebo chytrá, která je schopná posílat a měřit toky oběma směry. Vláda sice už za Babiše přijala strategii budování smart grid, ale přednost dostává posilování centralizovaných přenosů od uvažovaných jaderných elektráren.

Těch překážek je mnohem víc a bude zajímavé, zda vláda najde odvahu utkat se s lobbisty, když situace je tak naléhavá, že jsme dokonce oficiálně ve válečném stavu (naštěstí bez toho, že bychom s někým válčili). Ale ono to jde i bez vlády. Stačí, že to není zakázáno. Jestliže ČEPS nespěchá s budováním chytrých sítí, lze je vytvářet uvnitř energetických společenství a lokálních komunit. Mezi sebou si měří, kdo kolik vyrobil a co poskytl ostatním, a s okolní sítí mohou být propojeny v jednom bodu, kdy ty jedny hodiny stačí.

Stát také může klást překážky pro podnikání s akumulací anergie, ale uvnitř komunity se může používat běžně, a když se účastníci složí na společný zdroj, je to mnohem efektivnější. Zaznamenal jsem tyto debaty při natáčení dokumentu Opavská Venuše (podle projektu venkovské energetické soběstačnosti MAS Opavsko), který byl zařazen do bloku Nedej se (ČT 2). 

Pokud jde o náhradu plynu, ke které by stejně došlo (fosil prostě končí), v Česku se rozvíjí mimořádně zajímavá technologie, kterou nejlépe využijí regiony obklopené lesy. Tady má demokratizace energetiky podobu malého kotle pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ze štěpky. Kotel Wave vyvinuli v buštěhradském Univerzitním centru pro energeticky efektivní budovy ČVUT a s výkonem 150 kW odpovídá potřebám obcí.

Dělá tedy ze dřeva to, co jiní z plynu. Cena dřeva je však stálejší než ceny plynu, zvlášť když dojde na přechod k tomu zkapalněnému. Základní zpráva zní: Také společné zásobování teplem může být decentralizované, velké teplárny nejsou jedinou možností.

Ne vždycky mne zaujmou názory místopředsedy Evropské komise Timmermanse, ale jeho výzva k řešení válečné energetické krize přechodem k obnovitelným zdrojům „světelnou rychlostí“ je správná a realistická. A když na ni nezareagují vlády, zareagují spotřebitelé, protože vlastní energie z obnovitelného zdroje nabízí jak výrazné úspory, tak taky svobodu a nezávislost na cenových hrátkách velkých kluků. A pak, že si za štěstí prachy nekoupíš…

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

JiB

Rado se stalo. A ano, mám blíže k detailu, protože v něm se skrývá Ďábel, jak známo. Ono i ten průšvih solárního boomu 2009-10 tkvěl jen v jedné kratičké větě, která z toho udělala pravý opak, než byl původní záměr toho zákona. Na rozdíl od mnohých se domnívám, že ani nebyla špatně míněna. Proto na ty detaily tak upozorňuji, protože ty nakonec rozhodují.

zbynek-fiala

Díky  za  rozbor, moc se v tom nelišíme, ale vy máte blíže k detailu. Drahota kazí bezprostřední plány. Na druhou stranu, zesiluje atraktivnost alternativ. A ty si podle mého názoru cestu najdou.

JiB

Pane Fialo,

mě šlo hlavně o tu praktickou stránku věci.

-          Vodík bezesporu neřekl poslední slovo, teče do něj spousta peněz, ale k reálnému masivnímu zapojení má pořád setsakramensky daleko. Vodík v Energiewende je obdoba fúzních reaktorů v jaderné energetice. Teoreticky to zmáknuté je, nějaké prototypy jsou a nějak fungují, ale na masivní zapojení do praxe to zatím nevypadá. Dokonce i velcí podporovatelé elektromobility po střetu s reálnou praxí prohlašují, že to ještě nějaký čas potrvá. Mimochodem i samotní Němci počítají v rámci Energiewende s masivním zapojením tzv. modrého vodíku. Tj. výroba chemickou cestou se značnou ekologickou stopou...

Jinak osobně se domnívám, že hlavní důvod proč je v Německu tak tlačen vodík nejsou soláry, ale německé pobřežní větrníky.

 -          Dřevní štěpka, pokud to vidíte jen jako příležitost pro obce v lesních oblastech, pak ano. Z vašeho článku a vašeho dokumentu to tak nevyznělo. Osobně se domnívám, že dřevní biomasa je vhodná hlavně pro vytápění v rodinných domech, kde lze v celku efektivně využít její energetický potenciál. Pokud by byla masivně tlačena k výrobě EE, tak hrozí její nedostatek, který již dnes reálně je. Viz zkušenosti Žlutic.

https://www.youtube.com/watch?v=-O7qoSJR1iI

(pozornost doporučuji věnovat zejména od času cca 7:30)

 -          Nepsal jsem, že pasivní a aktivní domy, jsou extrémně drahé, ale že jsou velmi drahé. Vysoká je inflace a extrémně drahé jsou úroky. Zkuste se podívat, co dnes stojí pozemky, stavební materiál a kolik reálně dneska stojí peníze v bance, jaká je průměrná mzda a hlavně jaký je dnes medián! Pro normálního smrtelníka to je dnes peklo. Tím netvrdím, že pasivní domy neprodukují úspory a aktivní zisk, ale v dnešní situaci to je pro běžné zaměstnance nedosažitelné. Je paradox doby, že kdo je ve vatě, ten díky novým technologiím, novým poznatkům může dnes žít velice lacině a ještě může vydělávat, aniž by hnul prstem, ale pro většinu smrtelníků to v dnešní situaci, kdy by to bylo nejvíce potřeba, není na dosah.

 -          Ano elektřinu vyrábíme levně, hodně jí exportujeme, ale běžný občan z toho nemá nic. Naopak kupujeme naši domácí elektřinu za ceny stanovené na německé burze v Lipsku…

 -         Jinak jádro bych zcela nezavrhoval. Rozhodně bych neodstavoval funkčí provozuschopné reaktory. S vystavbou nových bych však v naší situaci byl velice opatrný. Na jednu stranu má jakosusi logiku postavit nový blok v Dukovanech, kde se blíží ke konci životnosti ty stávající, na druhou stranu to smrdí velkým ekonomickým průserm na sto honů. Ale ani nový reaktor v Dukovanech nám nevytrhne trn z paty. To jistě ne. V době případného dokončení budou již odstaveny násobně větší kapacity jiných konvenčních zdrojů a zde je třeba plánovat s velkým předstihem. Mimochodem taková Čína rozvíjí všechny zdroje EE. Od tradičních uhelných(!), přes Jaderky až po obnovitelné. Stoji za povšimnutí a inspiraci. Píšu to proto, že bychom se měli občas poohlédnou po tom, jak to dělají v zemi s nejdynamičtějším progresem ve světě. Mimochodem Čína i přes to, že je továrnou světa má v přepočtu na hlavu poloviční energetickou náročnost než my při přepočtu na jednoho obyvatele (údaj k r. 2017).

        Když to shrnu, v teoretické rovině máte v mnohém pravdu, ale v dnešní situaci se mnohé potřebné (viz třebas to zateplování) bude velmi těžce realizovat. Jinými slovy, ten, kdo peníze má, ten je bude velice efektivně zhodnocovat realizací úsporných opatření, ale tam, kde by těch úsporných opatření bylo potřeba nejvíce, tam to bude velmi skřípat. Ono i při těch dotacích totiž potřebujete peníze na spolufinancování.

zbynek-fiala

Pane JiB, vezmu to od konce. Pokud vyrábíte vodík v létě elektřinou ze solárů, kterou v tu chvíli nelze lépe využít, je jedno, že účinnost je nízká. Je to nástroj sezónní akumulace, v zimě se ten vodík hodí. Ale v technologii výroby vodíku ještě zdaleka nebyl řečeno poslední slovo. Málokde jde do výzkumu tolik peněz jako do vodíkových technologií. 

Štěpka na vytápění je příležitost pro obce v lesních oblastech, není to pro každého. Je to zdroj svobody, proto se toho rychle zmocňují velké teplárny a elektrárny, aby sebraly surovinu nevítané konkurenci. Proti tomu už vědci protestují deset let. Jinou věcí je, že se z Česka vyváží obrovské množství surového dřeva, a dělo se to i před kůrovcem. Průmysl zpracování dřeva prakticky neexistuje. Konkurencí štěpky tak je, že se dřevo lacino vyveze, nebo že shnije. Také štěpka je však pouhým pokusem koupit si čas, než začnou dominovat pasívní domy. 

Pokud jde o náklady na rekonstrukci budov, vláda nadále preferuje investice do jádra, kde vyjde stejné množství energie násobně dráž. Je to otázka priorit. Obecně u nás dostávají přednost investice v podobě koncentrovaných peněz, ze kterých každé odloupnuté procentíčko nabídne opravdu hodně, a lze to udělat ve skrytu. Lovit v ve statisících rozdaných drobných částek je nevýnosné a riskantní. Proto máme místo pasívních domů pasívní vládu. 

Nicméně, za pozornost stojí i argument, že pasívní domy (natož ty aktívní) jsou extrémně drahé. Ano, pokud posuzujeme jen náklady investice (i když výraz "extrémně" trochu přehání). Když se však podíváte na provozní náklady a zejména na celkové náklady po dobu životnosti budovy, je to přesně opačně, ty "levné" z vás vytáhnou mnohem víc. Samozřejmě, že na investici má jen málokdo, ale od toho jsou přece banky. Pokud je kvalitní dům vybaven vlastní výrobou energie, je tu záruka pravidelného příjmu, který pokryje hypotéku. Chudším domácnostem musí pomoci stát. Stejně by jim platil příspěvky na bydlení a energie, a je lepší, když platí s perspektivou, že to nebude platit věčně. 

Elektřinu vyvážíme, nepotřebujeme tak velkou produkci. Vývozce má samozřejmě radost, když je elektřina drahá.

Český průmysl je energeticky a materiálově extrémně náročný. Jeden z nejnáročnějších v EU. Česko z toho nic nemá, naše mzdy jsou třetinové ve srovnání s Německem. Tam, kde bychom si nejvíc pomohli, to znamená v oblasti hospodářské obnovy regionů, při obnově potravinové bezpečnosti a produkci zařízení a služeb pro využití místních zdrojů (energetických i jiných), chybí kapacity. Je to tedy strukturální problém. Jsme průmyslová velmoc, ale tahle velmoc nám neslouží, ta nás okupuje. 

Globalizace se rozpadá, četná exportní odvětví utrpí, orientace na subdodavatelskou účast na exportní produkci zahraničních finalistů ztrácí perspektivu. Úvahy o energetických potřebách Česka by měly vycházet z příležitostí a reálných trendů, nikoliv z iluzí a pokusů o prodloužení umírání. 

 

 

JiB

Dobrý den pane Fialo,

jen heslovitě v rychlosti:

Určitě bych s Vámi souhlasil v otázce zateplování budov, to určitě ano, tam, kde to technicky jde, to má velký význam. U rekuperací ano, pokud na to máte, což v dnešní rozjíždějící se inflaci a extrémně vysokým úrokovým sazbám bude pro spoustu rodin problém (platí samozřejmě i pro zateplování – lidé na to dnes nemají i když dlouhodobě se jedná o výhodnou investici).

Plusové domy produkují přebytky zejména v létě, kdy ten plyn tolik nepotřebujete. Tzn. neřeší téma dne. Byť i v létě je potřeba energií a je určitě správné v létě spotřebovávat energii ze slunce a ne z fosilu s nízkou účinností. To jistě ano. (plusové domy jsou investičně velmi drahé)

Dřevoštěpka využívaná ke kombinované výrobě tepla a elektřiny je sice zajímavá, ale z hlediska celkové bilance to nevychází. Na to nemáme dostatečnou produkční kapacitu! Pár 150 kW zdrojů to jistě zasytí, ale z hlediska celkové bilance to rozhodně nemá potenciál nahradit dodávky plynu z Ruska.

Mimochodem někteří vědci výslovně varují před snahou nahradit fosilní paliva dřevní štěpkou viz. zde.

https://energozrouti.cz/z/vedci-varuji-pred-vyuzivanim-dreva-jako-nahrady-za-fosilni-paliva?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=416511&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=kHgX97nWByx-202102211930

Déle bych s Vámi souhlasil s tím, že překážky vyššímu zapojení OZE a poskytování systémových služeb se u nás vytváří uměle. Ale stále platí, že vyšší podíl OZE se ještě dlouhou dobu neobejde bez fosilního metanu (v našem případě zejména z Ruska). Mnohé argumenty jsem uvedl již v minulosti, proto je již nebudu opakovat. Doplním jen, že německá Energiewende počítá s masivním zapojením wodíku, při jehož konverzi máte cca 55% ztráty… co z toho vyplývá, nechám na úsudku čtenáře.

 Osobně jsem hluboce přesvědčen o tom, že pro nás ještě dlouhou dobu nebude dostupné alternativy k ruskému plynu. Toto je nutné si uvědomit a od toho odvozovat jednotlivá rozhodnutí.