Projev Jiřího Paroubka na konferenci v Pekingu

Jiri-Paroubek-1403-05
25.4.2019 07:28
Ve čtvrteční části fóra Belt and Road na úvodním meetingu se svým projevem věnovaným problematice projektu Belt and Road (Pás a cesta) vystoupil bývalý český premiér Jiří Paroubek. Aktuálně přinášíme plné znění jeho projevu.

„Dámy a pánové,  dovolte mi, abych vás pozdravil jako jeden z prvních řečníků konference, která se zabývá problematikou Belt and Road. (variantně: abych vás pozdravil jako první řečník konference, která se zabývá problematikou Belt and Road). Měl jsem možnost se zúčastnit konferencí uskutečňovaných v rámci summitu Belt and Road již před dvěma lety. A věřím, že i letošní jednání bude nejméně tak zajímavé a plodné.

Čínská lidová republika od roku 1978, kdy byly tehdejším nejvyšším představitelem Teng Siao-pchingem zahájeny společenské reformy a zejména reformy ekonomické, nastoupila cestu dechberoucího rozvoje. Čtyři desítky let roste čínské hospodářství nebývalými tempy a podílí se nejvýznamnější měrou ze všech států na světovém hospodářském růstu. Svou ekonomickou úspěšností a rychlým zvyšováním životní úrovně svých občanů Čína ukazuje atraktivitu svého alternativního modelu i pro jiné země světa mimo okruh zemí Západu. Politické myšlení Západu vycházelo vždy z tzv. Washingtonského konsensu, podle kterého by vlády zemí třetího světa, měly privatizovat státem vlastněné firmy a to co nejdříve, zároveň by měly za všech okolností podporovat volný trh, deregulovat ekonomiku a omezit výdaje. A vedle toho, jako třešnička na dortu, by měla být tato ekonomická modernizace nevyhnutelně následována demokratizací. Tedy přesněji, uplatněním západního modelu liberální demokracie. Tento model se uskutečnil například v Japonsku a v Jižní Koreji, ale i v některých dalších zemích tzv. „asijských tygrů“.

Čína je však nesrovnatelně větší než všechny zmíněné asijské země a je také unikátní civilizací sahající několik tisíc let do minulosti. Úspěšnost posledních čtyřiceti let Číny je způsobena podle objektivního pozorovatele ze Západu, jako jsem já, kombinací několika jedinečných faktorů: konkurenceschopná ekonomika, plánování a státní zásahy, soukromé podnikání, velká a disciplinovaná pracovní síla a masivní zahraniční i domácí investice. Nyní, v této etapě svého rozvoje Čína sleduje i jiné cíle nežli „jen“ hospodářský růst. Je to snaha restrukturalizovat svou ekonomiku, omezit výrobu produktů těžkého průmyslu s negativním dopadem na životní prostředí a postupně zajistit přechod k high–tech státu, s důrazem na „zelenou ekonomiku“ jež spoléhá na rozvoj domácí spotřeby a služeb.

Nejen Čína, ale i země Západu si uvědomují současnou zlomovou situaci, která se odehrává v ekonomické oblasti, v technologiích tažených umělou inteligencí a robotizací. Jedná se o skutečnou technologickou revoluci. Ve společnosti, která otevírá cestu decentralizaci a většímu podílu ekonomiky lokálního cyklu. Ekonomiky, která musí akceptovat ústup od orientace na krátkodobé zisky ve prospěch potřeb společenského rozvoje a životního prostředí. Tohle poznání je, myslím, pro země Západu i Čínu společné.

Jsem ze země, kde se ne všichni dokážou objektivně zamyslet nad projektem, se kterým přišel čínský prezident Si v roce 2013. Tak, jak já vidím projekt „Belt and Road“, tak si myslím, že může být fenoménem zajišťujícím udržitelný hospodářský růst ve světě na dlouhou dobu.

Je samozřejmé, že i Čína sleduje své strategické cíle. Chce posílit pozici svých provincií ve středu a na západě v ekonomice země tak, aby také ony zrychlily svůj ekonomický růst a aby se více podílely na tvorbě HDP země.

Čínská vláda alokovala pro tento projekt do „Silk Road Fund“ na počátku desítky miliard dolarů a do budoucna se hovoří o použití až jednoho bilionu dolarů. Tento grandiózní projekt má světový formát a celou řadu ambiciózních cílů. Chce udržet vysoký hospodářský růst v Číně a přenést tuto dynamiku také do ekonomik zemí střední Asie, jižní Asie, do východní Afriky, do Středomoří a tedy i do Evropy. Problémem některých politiků v mé zemi je ideologické vidění světa. A asi to není jen specifikum mé země. Já si myslím, že pro svět i mou zemi je dobré to, co je dobré pro lidi. A pro lidi je dobrý hospodářský růst a z toho plynoucí růst jejich životní úrovně. A pokud projekty Silk Road Economic Belt a Century Maritime Silk Road jsou takovým nástrojem povzbuzujícím hospodářský růst, vidím to jako pozitivní. Vidím to jako velmi dobrou příležitost a schůdnou možnost i pro země střední Evropy. Ostatně nedávno, při návštěvě čínského prezidenta Si v Itálii došlo k významnému posunu pohledu na projekt Belt and Road i u italské vlády. Itálie patří k největším ekonomikám Evropy.

Žijeme v zajímavé době. Evropské politické elity nyní sledují zejména aktuální dění v parlamentu Velké Británie, který řeší vystoupení své země z EU. Je to napínavé jako fotbalový zápas v závěru prodloužení. Sedmadvaceti státům Evropské unie půjde o to, minimalizovat negativní dopady Brexitu na jejich ekonomiky. Celý svět také očekává, jak dopadnou obchodní rozhovory mezi Čínou a Spojenými státy a poté mezi USA a EU. Pro ekonomiku Česka, která je podobně jako sousední Německo ekonomikou postavenou na exportu, je zajímavé to, aby svět nebyl přehrazován celními bariérami a administrativními či jinými překážkami, které brání volnému obchodu.

Ať se to komu líbí nebo ne, v těchto letech se formuje nový světový ekonomický a politický pořádek. A projekt Belt and Road je jedním z nástrojů k jeho vytvoření.

V těchto poněkud nejistých dobách potřebujeme, abychom dostávali spolehlivé, co nejúplnější a hluboce prodiskutované a fakty doložené informace. Z tohoto hlediska lze jen přivítat myšlenku vytváření a spolupráce think tanků v desítkách zemí světa, které si mohou vyměňovat názory na projekt Belt and Road. A určitě nepůjde o výměnu názorů jen v akademické sféře, ale také např. ve sféře podnikatelské, ve které jistě řada subjektů bude hledat nové podnikatelské příležitosti.

V závěru mého vystoupení mi dovolte říci, že nevidím žádný problém v klidné koexistenci dvou modelů ekonomického a společenského rozvoje, tedy toho západního a čínského. Neruší mě vůbec představa, že pro část zemí třetího světa bude ten čínský model, který ukázal za čtyřicet let svou velkou životaschopnost a úspěšnost příkladem hodným následování.

Tento projekt může pomoci rozvoji světové ekonomiky, ale také mírové stabilitě světa."

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

jiri-vyvadil

Velmi dobrý a potřebný projev, Jiří.