Srpnová inflace dosáhla na 17,2%

Není důvod k jásotu

Tak, jak už jsem před měsícem napsal, představuje propočet indexu spotřebitelských cen, jak jej provádí Český statistický úřad (ČSÚ) přesný propočet z poněkud zavádějících čísel. Těch položek ve spotřebním koši, ze kterých se propočet provádí, jsou desítky. Ale jen nějakých 30 až 40 položek má smysl, aby bylo ostře sledováno, s ohledem na to, že jsou pro občany skutečně zbožím základní potřeby. Ať se jedná o potraviny počínaje chlebem, pečivem, masem, těstovinami, vejci a také máslem, kde došlo k meziročním nárůstům podstatně vyšším, nežli oněch 17,2%. Vysoké jsou meziroční nárůsty energií (cena 9elektrická energie vzrostla meziročně o cca 40%), plynu (o 61%), pohonných hmot (nejméně o 40%), tuhých paliv o 45,8%, nájemného atd. Pokud bychom sledovali jen ty nejdůležitější položky meziročního vývoje cen zboží opravdu velmi nezbytného pro spotřebu, dostali bychom se k meziročnímu nárůstu cen mezi 20 – 25%. V loňském srpnu rostly ceny meziročně o pouhých 4,1%. Pokud budeme posuzovat meziroční nárůst inflace loni v říjnu, kdy ceny meziročně vzrostly o 5,8% můžeme pravděpodobně zajásat nad velmi pravděpodobným dalším „poklesem“ inflace, možná k 15%. Ale ve skutečnosti jde jen o to, že se zvýšila základna k meziročnímu propočtu indexu spotřebitelských cen.

Je to smutné představení a podstata všeho spočívá především ve válce na Ukrajině. Mnohokrát jsem již napsal, že je potřeba tento zbytečný konflikt ukončit. Umírají v něm lidé na obou stranách. Jsou ničeny nezměrné hodnoty a v neposlední řadě sankce uplatněné proti Rusku si vybírají svou daň i v klesající životní úrovni našich občanů. Česká vláda, jako vláda předsednické země EU, by měla hledat mírové řešení. Ostatně většina českých občanů se podle průzkumu veřejného mínění agentury Kantar CZ domnívá, že by o cenách energetických surovin měla vláda přímo jednat s Ruskem. Jít tedy „maďarskou“ cestou.

Vláda naopak děla vše pro to, aby vytlačila perspektivně levný ruský plyn a nahradila jej drahým zkapalněným plynem z USA, Austrálie, Kataru či Alžírska. V tom případě by se ovšem ceny plynu, ani ceny pohonných hmot a do značné míry ani ceny elektrické energie po ukončení válečného konfliktu na Ukrajině neposunuly směrem dolů. Na bedrech českého obyvatelstva by tak zůstaly vysoké ceny energií, pohonných hmot i potravin.