Topení bez plynu

Fiala Zbyněk
17.12.2021 13:50
Nejde to, praví jedni. Lze to stihnout, věří druzí. Jak se budeme vyrovnávat s návrhem Evropské komise ukončit do roku 2040 veškeré vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy?

Zelená dohoda pro Evropu zatím není v Česku příliš populární, alespoň tam, kde nedokázali odhadnout, že to Němci a další velké země myslí vážně a že kdo se nepřizpůsobí, uvidí jen růst potíží s regulací fosilních zdrojů. Teď se to projevilo jako raketový růst cen zemního plynu, protože všichni, kdo zavírají uhelné elektrárny – a Němci i ty jaderné – jej potřebují po dobu přechodu k jiným zdrojům. Teď tu je skokový nárůst poptávky kombinovaný s průtahy kolem plynovodu Nord Stream II. Plynovod jednou spustí, ale k tomu bude zároveň klesat spotřeba tepla ve stále zateplenějším domovním fondu. Když k tomu přidáme větší podíl tepelných čerpadel, solárních kolektorů či biomasových kotelen, znovu vznikne přebytek plynu a cena půjde dolů.

Jenže to nám dlouhodobě nepomůže, s fosilními palivy se prostě končí. Dosluhující premiér Andrej Babiš se vrátil z Bruselu ze svého posledního summitu EU natěšený z toho, že snad vyjednal větší prostor pro plyn a jádro v energetických strategiích Evropy. Zdá se však, že jen široce interpretoval nějaké velice podmíněné prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Skutečné záměry Evropské komise vyjadřuje ono časové omezení pro užívání plynu ve vytápění budov – do deseti let musí všechno pryč. Neznamená to, že za deset let už budeme řešit zimní chlad jen tlustými podvlíkačkami a kořalkou. Ve stejné době už by neměly vznikat jiné byty než pasívní, jak uvádí další prvek zmíněného návrhu EK.

Nejde to, praví jedni. Lze to stihnout, věří druzí. Obě stanoviska rychle shromáždila ČTK a dovolím si je nabídnout obsáhleji:

„Podle ředitelky strategie developera UDI Group Marcely Fialkové jsou cíle EK v případě snahy o skutečnou bezemisnost v tak malém čase v podstatě nedosažitelné. V minulosti se podle ní opatření snižující energetickou náročnost budov promítla do cen bytů. "Všechna ekologická opatření musí někdo zaplatit. Ve výstavbě je to odběratel, u bytových domů pak majitelé bytů nebo jejich nájemníci. Z EU si tak ambiciózní cíle může dovolit Německo, a i to je otázkou," řekla dnes ČTK Fialková.

Majitel developerské skupiny JRD Jan Řežáb uvedl, že bude záležet na tom, jak se návrh promítne do navýšení nákladů na jednotlivá úsporná opatření. "Evropská unie pevně stojí za realizací Green Dealu (evropské zelené dohody). Tato filozofie a směr jsou tak jednoznačně dány, lze pouze diskutovat o intenzitě a rychlosti jednotlivě přijímaných opatření. Daný vývoj ale bereme spíše za pozitivní pro uživatele i pro nezávislost energetické sítě celé ČR, protože přispívá k větší nezávislosti na výrobě a ceně energií," sdělil.

Mluvčí developera Central Group Ondřej Šťastný uvedl, že pro všechny projekty společnosti jsou navrhována energeticky úsporná řešení a dalším zpřísňováním podmínek se firma zabývá. "Posuzujeme například možnost využití tepelných čerpadel pro dodávání tepla i chlazení nebo systémů využívajících obnovitelné zdroje energie - zejména fotovoltaické či fototermické systémy využívající sluneční energii," řekl Šťastný.

Ředitelka aliance oborových asociací podporující energeticky úsporné stavebnictví Šance pro budovy Šárka Tomanová uvedla, že deset let je relativně dlouhá doba, aby se trh na změnu připravil, i co se týče technologického posunu. "Přeci jen i fotovoltaika a bateriové systémy, které jsou u nových budov za tímto účelem využívány nejčastěji, dostály za posledních deset let značného posunu.“

Takže s novými byty by to nejspíš šlo. Je tu však také obrovská zásoba těch starých, dokonce ani ne moc starých, neboť se ještě před dvaceti lety stavěly bezstarostně bez ohledu na klima. Všimněme si myšlenky mluvčí UDI Group z předchozího bloku vyjádření developerských organizací, že úspory musí někdo zaplatit. Jistěže ano, ale když tam ty úspory nebudou, zaplatí ještě mnohem víc!

Žijeme v zemi, kde „ekoteroristi“ jsou lovná zvěř, jejich nářky jsou k smíchu. Vlády se střídaly, ale moc se nelišily v nadšení pro pokračování našeho centralistického energetického modelu, kdy si výrobce nadiktuje, co chce, a občan coby bezmocný pasívní odběratel platí. Spotřeba je radost, spoření snižuje zisky. Nějaká regulace tam je, máme ERÚ, který může pohlídat menší část energetického účtu. Ta se však odvíjí od nákladů, takže na současný prudký růst cen je i ERÚ krátký.

Na občana toho valí opravdu hodně. Dramaticky vzrostly i ceny nemovitostí, ale to se stalo ještě předtím, než začaly růst ceny ropy a zemního plynu. Zkusme se podívat na vysokou cenu fosilní energie z ekonomického hlediska. Poklud cena energie roste, pak se vyplatí energeticky úsporná, efektivní alternativní řešení. Jistěže obojí stojí peníze, které nemá každý. Proto vznikl v EU Modernizační fond a Fond obnovy, aby se tato opatření podpořila z veřejných peněz. A než na úspornou alternativu dojde, plynové topení ve špatně izolovaném domě postoupí do kategorie luxusu typu snídaně s kaviárem a šampaňským.

Ani rychlý odtok existujících peněz z vašeho účtu a případné zadlužování však dostatečně nepopisuje celý příběh. Budovy, ve kterých se žije s tak vysokými zbytečnými náklady, začnou prudce ztrácet na ceně, zatímco budovy s nízkými provozními náklady mohou nadále počítat s přednostním zájmem. Když se budete chtít z provozně náročného bytu vyprostit, znovu vás to sejme. To je důsledek neprozíravé politiky řady vlád, který se teď velkému podílu českých občanů krutě nevyplatí.

Nastupující vláda by proto měla přestat upírat zraky k jadernému holubu na vzdálené střeše, který pomůže energetické bilanci až někdy (já myslím, že nikdy). Měla by pomoci domácnostem teď hned, nebo přijde i o toho vrabce v hrsti v podobě stovek miliard z evropských zdrojů. Napřed ale musí lidem pomoci teď hned, aby se nějakých modernizačních plánů vůbec ekonomicky dožili. Později už by to nemuseli potřebovat, až jim bydlení v krabici pod mostem srazí náklady na topení na nulu. A když se vyhrabeme z dnešních hrůz, vláda musí promyšleně pomáhat investičně, technickou podporou i koncentrací výzkumu a vzdělávacích institucí na problém, který opravdu není sezónní.

Především je však třeba odstranit legislativní bariéry, které byly do našich energetických a průmyslových politik nasázeny, aby chránily monopol centrálních dodavatelů a umožnily jim přežít do vysněné doby jaderné. K takovému odstraňování bariér už jsme se zavázali, stačilo by jen přestat zdržovat. Například nová evropská směrnice o energetických společenstvích obnovitelných zdrojů předpokládala, že už letos vlády předloží seznam bariér tohoto způsobu hospodaření, aby se daly rychle odstraňovat. V Česku se zatím nic takového nestalo.

Hodně se toho odehrává na podnikové úrovni. Třeba mladoboleslavská ŠKO-ENERGO začne jako první firma v Česku odebírat elektřinu z větrného parku, který vzniká v Melči na Opavsku. Tento vzorový projekt bude inspirovat další. Teď jsou ale hlavní příležitostí rozlehlé střechy výrobních a skladovacích nebo prodejních hal, na které se dá instalovat solární elektrárna.

Stavebnictví jde na problém úspor energie i z druhého konce a zabývá se náklady staveb na konci životnosti. Ve Šternberku už se vyrábí kvalitní stroje na recyklaci stavebního materiálu. Hodně by pomohlo, kdyby stavební předpisy počítaly s tím, že jednou bude třeba stavbu taky zbourat nebo rozebrat (modulové konstrukce) a všechno připravit na nové použití. Proto opatrně s různými lepidly a plasty, která mohou recyklaci zkomplikovat.

Náklady budov je třeba uvažovat v rámci celého životního cyklu, nejen za vlastní stavbu, jak se to leckdy děje dodnes. Laciná budova se pěkně prodraží, když započítáme i provoz, který obvykle činí 90 procent celkových nákladů po dobu životnosti. Dobrý návrh může vést ke stavbě, která je nejen uživatelsky přítulnější, ale nehltá peníze ani během použití. Naopak jednou ještě přispěje, až je na konci životnosti zhodnocena jako zdroj surovin a materiálů.

Takže co bude roku 2030? Když k tomu přistoupíme rozumně, obnovitelné zdroje budou pokrývat dvakrát tolik energie než dnes, uvádí například Komora obnovitelných zdrojů. Přikládá k tomu návrh patnácti konkrétních opatření, které by měla nová vláda podniknout. Tahle patnáctka je sice míněna jako pomoc elektromobilitě, ale je to podobný obor a s podobným spádem událostí jako vytápění budov. Z celku zmíněného návrhu pak vyplývá, že zároveň jde o rozvoj velice zajímavého domácího průmyslového oboru. Je to obor nových technologií Zelené dohody pro Evropu.

Možná by proto bylo lepší přestat fňukat a sáhnout po této nové příležitosti.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

JiB

Rádo se stalo, pane Fialo.

zbynek-fiala

Díky za odpověď, podívám se na ta témata.

JiB

Pane Fialo:

-          Váš článek se jmenuje „Topení bez plynu“, je zjevnou reakcí na úvahy EK o tom, že by se do roku 2040 mělo povinně skončit s vytápěním budov fosilními palivy.  A teď ocituji část tohoto článku pod kterým diskutujeme:

Ředitelka aliance oborových asociací podporující energeticky úsporné stavebnictví Šance pro budovy Šárka Tomanová uvedla, že deset let je relativně dlouhá doba, aby se trh na změnu připravil, i co se týče technologického posunu. "Přeci jen i fotovoltaika a bateriové systémy, které jsou u nových budov za tímto účelem využívány nejčastěji, dostály za posledních deset let značného posunu.“

Musím ještě vysvětlovat jak, jsem přišel na vytápění budov z baterek?!?!

 

-          Tepelné čerpadlo poháněné fotovoltaikou je hezká věc pro marketing, ale reálně ji lze využít jen z části topné sezóny. Protože v průměru ve svém celku FVE po většinu času topné sezóny dává jen cca 1/10 svého výkonu. Prakticky lze tuto flignu využít jen u pasivních staveb a i u těch je nutný na část sezóny další zdroj energie. Tzn. buďto na tuhá paliva nebo na plyn. A je jedno jestli energii z těchto zdrojů přivedete přímo do těchto budov a nebo ve formě EE v drátech. Přičemž všechny objekty zcela jistě nepůjde předělat na pasivní standard. Příkladně budovy v historických částech měst zcela jistě ne. Minimálně proto, že zpravidla nemají hydroizolaci proti zemní vlhkosti. Což se týká také řady obývaných objektů na vesnicích. Ale i kdyby se vám to nakrásně povedlo, tak narazíte na další zásadní problém a to je zastínění! Města a ani domy samotné nebyly budovány tak, aby byly střechy orientovány na jih a hlavně aby si navzájem nestínily, zejména v zimě ne! Je třeba se totiž uvědomit, že v zimě je stín násobně(!) delší, než samotný objekt který stín vrhá. Ne nadarmo se u  FVE počítá 2,5 až 3 násobek rozdílu výšky pro mezeru mezi řadami jednotlivých panelů. Teda jen pokud se chce plný výkon (cca 1/10 letního), který je FVE i v zimně schopna vyrobit. Mezery se zkracují, jen pokud se slabá zimní výroba obětuje. Což vy byste při vytápění ignorovat nemohl.

 

-          Svého času jsem vedl důvěrný rozhovor s jedním člověkem z akademické sféry, který intenzivně propaguje obnovitelné zdroje a ten mi narovinu přiznal, že si je plně vědom limitů a problémů které jsou s OZE spojené, ale že on o nich zásadně nehovoří. To jen až budete číst zase nějaké odborné pojednání z této oblasti…

 

-          O úžasné recyklovatelnosti baterek všichni podporovatelé tzv. Chytrých sítí rádi hovoří, ovšem jen velmi abstraktně. Ale běda, když budete chtít nějaké detaily. Když se budete bavit s někým, kdo se v tomto opravdu orientuje, tak Vám sdělí, že bezproblémově lze dnes recyklovat jen ty zastaralé olověné…

 

-          Klima a CO2 z fosilních paliv. Zde dochází k jednomu dosti zásadnímu faulu. OZE loby protlačila, že se jako emise CO2 počítají jen ty z fosilních zdrojů. Ty z biomasy či biometanolu nikoli. Přitom oboje při spalování produkuje CO2 (biometanol dokonce více-nutno započítat i proces výroby). Příkladně taková biomasa pokud by nebyla pokácená, tak by naopak ještě při svém růstu ten CO2 do sebe vázala, na rozdíl od těch fosilních zdrojů. Tudíž se to započítává přesně obráceně, než jaký to má reálný dopad. A zde jsou jen dvě možnosti buďto se to dělá z blbosti a nebo záměrně. Nevím co je horší. Jeden zcela konkrétní příklad. Ve Velké Británii, která od dob průmyslové revoluce nemá skoro žádné lesy, svého času budovali „ekologickou“ tepelnou elektrárnu na dřevoštěpku. A odkud myslíte, že chtějí do ni vozit dříví? Světe div se z Brazílie z pokácených deštných pralesů, kterým se říká plíce planety…   Jinak ta účinnost je důležitá i u těch emisí CO2. Protože je rozdíl zda vyprodukujete jen tolik emisí, kolik nezbytně potřebujete a nebo 3x tolik!!!

 

-          Vodík v energetice. Ano na problému na zabráněním difundace vodíku skrz materiály se pracuje, ale nijak mě to neuklidňuje. Přeci jen si v této souvislosti vzpomenu na ujišťování propagátorů jaderné energetiky o její bezpečnosti. I zde se tu a tam vloudí chybička. Jen rozdíl je v tom, že u jaderek se bavíme o relativně malém počtu zařízení, která lze ještě jakžtakž podchytit státním dozorem, ale u vodíku bychom se museli bavit o zcela jiných počtech zařízení, což neuhlídáte. Nároky na preciznost zde budou násobně větší než u klasických zařízení na zemní plyn a i zde se přesto tu a tam něco nepovede a nějaký ten panelák vyletí do povětří.

 

-          A teď se vraťme k tématu článku ohledně zákazu používání fosilních plaliv v energetice EU po r. 2040. Aby bylo jasno. Jednoznačně jsem ve svém prvním přípisku uvedl, že je na místě uvažovat o zvýšení podílu OZE na energetickém mixu, ale zcela bez fosilních paliv to jistě fungovat nebude. Elektrická rozvodná síť totiž vyžaduje, aby v každém okamžiku byla rovnováha mezi výrobou a spotřebou a k tomu jsou při vyšším podílu OZE potřeba zejména paroplynové elektrárny. Jsou jednak velmi rychle zapojitelné do plného výkonu (v řádů minut) a současně jsou velmi pružné. Na rozdíl třebas od jaderek, kterým naopak vyhovuje stabilní plný výkon. A také je u paroplynek jejich výroba potřeba zejména v zimním období kdy lze efektivně využít jejich nízkopotenciální „odpadní“ teplo k vytápění budov. Takže pokud EK svůj cíl ohledně ozelenění evropské energetiky myslí vážně, pak se bez fosilních zdrojů neobejdeme, zejména ne bez plynu. Současný výron EK o zamýšleném zákazu používání fosilních zdrojů k vytápění po r. 2040 znamená, že buďto Evropskou unii řídí šílenci, kteří problematice vůbec nerozumí a nebo šílenci, kteří tímto vyhrožují našemu největšímu a nejdosažitelnějšímu dodavateli této pro nás nezbytné komodity. Těžko říct, co z toho je horší. Protože i ten Rus může ten svůj zemní plyn prodat jinam. Úplně stejně, jako dnes dodává jen to, co jsme si u něj objednali v dlouhodobých kontraktech. Budeme-li k němu vysílat signály, že s ním v dlohodobém horizontu nepočítáme, pak si může najít jiné zákazníky, kteří od něj ten plyn mile rádi koupí a nám pak zbydou jen oči pro pláč.

 

Ať tak či tak, EK se v této věci projevuje velmi nezodpovědně! Není proto na místě EK v tomto blouznění ješt přitakávat, ale naopak varovně zvednout prst a poukazovat na úskalí takovéhoto rozhodnutí.

 

Ostatním pánům níže pak děkuji za jejich zastání. V dnešním internetovém světě se jedná o vzácný úkaz! Vážim si toho.

zbynek-fiala

Pánové, omlouvám se za lehkovážný tón mé reakce, zkusím to tedy věcněji. 

Pan JiB mi vytýká, že předpokládám použití elektřny z baterek nabitých v létě k vytápění v zimě. Nevím, jak na to přišel, nic takového jsem nepsal. Avšak je pravda, že vytápení nových budov stavěných v pasívním standardu bude snazší a může se tam většinu zimy vystačit s tepelnými čerpadly krmenými fotovoltaikou na střeše nebo teplou vodou ze solárních kolektorů. Hlavně však dnešní chápání instalací jako izolovaných individuálních projektů, k čemuž jsme tlačeni i stávajícími předpisy, pochopitelně nemá perspektivu. Nakonec budeme muset přistoupit na komunitní řešení a chytré sítě, které zcela jinak pracují s přetoky elektřiny a účastí různých médií, včetně těch, které nejsou závislé na okamžitém slunečním svitu. Poznámka o kotli na dřevěné peletky je správná, určitě na ně a další biomasové zdroje taky dojde, pravděpodobně z vesnické nebo blokové výtopny. Ale to jsou zdroje obnovitelné, jeden a ten samý uhlík se točí pořád dokola. 

Když se tedy trochu začtete do odborného tisku, tak už si nebudete tak jisti, že snaha nahradit fosíiní zdroje těmi obnovitelnými je naprostý nesmysl. K tomu je však třeba číst aktuální literaturu, nikoliv desítky let prošlé studie nebo dokonce jen politické výkřiky, které nereprezentují vědu, ale mocenský boj o podíl z obrovského enrgetického koláče.

O recyklovatelnosti baterií už se také ví o poznání víc, než že "to nejde". Zatím to moc aktuální není, jejich životnost je dvacet až třicet let, na to si ještě musíme počkat. Nicméně s recyklací se počítá a nové modely, jaké byly k vidění třeba na Smart Energy Fóru 11. listopadu v Praze, už jsou konstruovány tak, aby recyklaci usnadnily. Pokud by se českému vynálezci Janu Procházkovi podařilo dovést do konce jeho baterky HE3DA, tak ty se recyklují během pár minut.

K debatám o účinnosti různých technologií: Hlavní problém je jinde, jde o klima. Každý rok se dozvídáme, že oteplování Země a stoupání hladin oceánů postupuje mnohem rychleji. Letošní zpráva o tom, že na Sibiři za polárním kruhem byla v dubnu naměřena teplota 40 stupňů Celsia, do toho vnáší nový prvek. Tající permafrost uvolňuje do vzduchu spoustu oxidu uhlíku ze starého bahna, ale také metanu, který je násobně nebezpečnější. Nemluvě o ohrožení těžebních zařízení v místech největších ložisek zemního plynu, kde se půda začíná propadat pod nohama. Mobilizace možností, jak se vyhnout spalování fosilních paliv, je otázkou přežití, nikoliv kalkulace, kde by se našla nějaká drobná úspora peněz. 

O způsobu, jak nakládat s vodíkem, také už bylo napsáno mnohé a těžko hledat někoho, kdo se tím zabývá, kdo by neznal jeho schopnost prosáknout kovem. Přesto vodíkový program pokračuje. Teď uiž je vhodnější zajímat se o to, jak se to konkrétně řeší. 

Pan Sedláček ani pan Supman nenabídli nic, na co by se dalo reagovat. 

Pan Kameník, poté, co mne srovnal s Brežněvem, mi vyčetl, že jen díky neznalosti trojčlenky nechápu, že benzín se do auta nalije rychleji než když se má nabíjet baterka. A kdyby se i ta baterka nedejbože nabíjela stejně rychle, dve vesnice budou bez proudu. Ničím takovým jsem se sice nezabýval, ale tahle úvaha je správná. Proto je značná čast energetického výzkumu věnována tomu, jak požadavky elektrických aut rozložit v čase, aby se nic takového nestalo. Je tam však jedna drobná logická záludnost. Tak jako si všichni řidiči netankují plnou nádrž ve stejném okamžitku, ani elektrická auta nebudou muset v jednom okamžiku nabíjet do plna. Navíc průzkum mezi českými řidiči ukázal, že málokdo najede za den víc jak 50 kilometrů. 

Je tu několik nových věcí. Kdo může, dá si solární panely na střechu, je to levnější a bezpečnější, než se ocitnout ve vzduchoprázdnu po výbuchu najaké obzvlášť výhodné nezávislé distribuční společnosti, jak se o tom v říjnu přesvědčila čtvrtina českých domácností. Soláry se budou instalovat také na sřechy parkovišť v místě pracoviště, dobijete přes den bez nároků na síť. Auta se budou častěji uživat jako služba, už dnes některá nejsou koupit, jen pronajmout. Základní řešení tedy nabídne někdo, kde je schopen podobné požadavky koordinovat. Komunitní energetiky budou mít i úložiště, ze kterého lze nabíjet bez ohrožení sítě. Nabíjet také lze ve chvílích menší poptávky, lze to řešit podobně jako na internetu, auto vyšle požadavek a zdroj reaguje podle možností. A dlouhé trasy bude snazší absolvovat železniční rychlodráhou.

To, že všechno, co dává smysl, je v Česku preventivně zakázáno, trochu svádí debatu k naší zoufalé zkušenosti. Opravdu stojí za to věnovat pozornost tomu, co dělají jinde. Možná nás zamrzí, že tam nikdo nestojí o poučení od nás.

Nakonec ještě poznámka k broukopytlíkaci Fialy. Jde o bystrý postřeh, na tento jev je už hodně dlouho zaděláno. Můj první televizní pořad, ke kterému mne přizval roku 1976 Pavel Bezouška, a od té doby spolupracujeme dodnes, byl o vědeckém pokusu entomologa toho Brouka Patlíka nějak druhově zařadit. Teď si uvědomuji, že jsem spolupracoval až na tom navazujícím pořadu, který dále rozvíjel objevnou metodu kombinace zábavných prvků a kvalitní vědy. Byla to cesta, jak prosadit i do mládežnického vysílání závažná témata, která by se na první pohled zdála příliš suchá. Byla to úžasná příležitost k tvorbě něčeho zcela nového. Nedivte se, že z toho ve mně i přes můj pokročilý věk ještě něco zbylo.

 

 

 

 

 

 

kameník

Přidal bych se p. Supmane k Vám i ostatním "hloupým", zde diskutujícím s p. Fialou. V minulosti jsem čítával příspěvky p. Fialy pozorně, ale postupně to vzdávám. Je to stále stejnější. Spisovatel Ondřej Sekora vymyslel postavičku Brouka Pytlíka a tohle mi to nějak připomíná. P. Fiala, obdobně jako Brouk Pytlík, všude byl, všechno zná, všemu rozumí. Pokud se někdo vyjádří opačně, následuje z jeho strany posměšná reakce, viz ona docela hloupá poznámka o čmelákovi. Už jsem kdysi odpovídal p. Fialovi, že každý fanatismus je pro společnost nebezpečný, lhostejno, zda přichází zleva, zprava, je zelený nebo rudý apod. A p. Fiala JE fanatik par excellence. Ono to dopadne tak jako s každou vnucovanou věcí - p. Fiala lidem nakonec zoškliví svou životní filosofii obdobně, jako pp. Husák, Brežněv a další prosazovatelé různých ismů včetně ekologismů, natolik,že dosáhne naprostého opaku. Jako člověk, který absolvoval technickou univerzitu (tu ještě opravdovou) a celý život pracoval v technických profesích, musím bohužel označit řadu z toho, co píše p. Fiala za fanatické bláboly (i když v jiných případech s ním dokáži souhlasit). P.S A už se těším, až se zde budou někdy probírat výhody elektromobilů. Procvičíme si s p. Fialou obyčejnou trojčlenku ze základní školy - tedy jaký okamžitý příkon bude vyžadovat dobití auta s 80 kWh baterií za 3 minuty, tedy za stejnou dobu jako naplnění 50 l nádrže auta benzínem. Mně vychází 1,6 MW - tedy příkon vyhrazený pro vesnici s několika tisíci obyvateli. 2 naráz dobíjená auta = 2 vesnice bez proudu, atd. To uvádím pro ty, co se snaží veřejnost opíjet rohlíkem, že ten největší problém je pouze v chybějících nabíječkách resp. v rychlonabíječkách a že jednou se budou elektroata nabíjet stejně rychle, jako se dnes doplňuje nádrž auta se spalovacím motorem.

Supman

S tím Černomyrdinovým geniálním citátem jste mne pobavil, neboť si již dlouho myslím, že to je krédo EU...

paysan

Pane Fialo, zdá se, že i Vás lze zařadit mezi pomýlené ekoteroristy. A protože, jak známo, se s teroristy nevyjednává, tak s takovými, jako jste Vy je alespoň zhola zbytečné diskutovat! Vaše reakce na jakoukoliv kritiku jsou neadekvátní a tak nějak za hranou! Ale co čekat od takových zaslepenců, věřících jen své pravdě, jako jste Vy, že?

zbynek-fiala

Vážený pane, vždycky si rád přečtu Vaší reakci, abych se ujistil, že věda opravdu nedovoluje čmelákům létat. Někdy mi to taky připomene staré pořekadlo: Kdo umí, umí, kdo neumí, čumí. Skutečně jsou všichni kolem Česká naprostí idioti, nebo jsme poslední jen proto, že jsme něco zanedbali? A ustoupili mocným vlivovým skupinám?

JiB

Dobrý den pane Fialo,

trochu do této problematiky vidím a tak si dovolím tvrdit, že EK se svým Zeleným údělem má našlápnuto k naplnění onoho slavného citátu někdejšího Ruského premiéra Černomirdina, který zní:

 "Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky."

 Příkladně ve vztahu k vytápění budov řeči o fotovoltaice a úžasném pokroku v batériích jsou toho zářným důkazem! Jak známo výtěžnost FVE je největší v létě a topit potřebujete v zimě. Takovou baterii, která by uskladnila letní výrobu EE z FVE nutnou k vytápění obydlí a která by dávala v našich zeměpisných šířkách ekonomický a hlavně energetický smysl ještě nikdo nevyrobil. Dokonce i ty nejmodernější ostrovní domy se zatím bez kotlů byť i na peletky v zimně prostě neobejdou.

Určitě je u nás ještě značný prostor pro vyšší podíl OZE na našem energetickém mixu, ale aby OZE nahradily fosilní zdroje při vytápění budov v našich podmínkach ze 100% je naprostý nesmysl.

Jinými slovy, tak jak je projevem energetické perverznosti v létě ochlazovat budovy elektřinou vyráběnou z uhlí v kondenzačním režimu s energetickou účinností cca 30%, tak je úplně stejným projevem energetické perverznosti zakazovat používání kondenzačních kotlů na zemní plyn s energetickou účinností blížící se 100% a nízkými emisemi k vytápění budov.

Takovýto hurá styl samozřejmě hrozí jen naděláním více škod než užitku. Příkladně zamýšlel jste se někdy nad reciklovatelností těch úžasných moderních baterií?!

A to ani nemluvě výrazném zhoršení bezpečnosti. Marná sláva třebas takový vodík není zrovna neškodný plyn. V kombinaci jeho schopností difundovat pevnými materiály je jeho masivní zapojení do energetiky hrou se sirkami ve skladu plném benzínu...

A o bezpečnosti elektromobilů ani nemluvě.