Vývoj cen surovin v době války na Ukrajině

25.8.2022 14:54
V tabulce, která je součástí tohoto článku, jsou porovnávány ceny základních komodit dosažené na světových trzích ke konci letošního ledna s cenami vykazovanými na konci letošního července. Tabulka obsahuje také meziroční porovnání cen komodit ke konci ledna roku 2021 s cenami ke konci ledna 2022.

V médiích se poměrně často objevují články s úvahami, že vliv války na Ukrajině na vývoj cen komodit vlastně není tak fatální, jak to obecně vypadá. Nevím, proč a z čeho taková nepodložená tvrzení vznikají. Možná proto, aby se důkazem opaku nepodpořila myšlenka ukončení války na Ukrajině, a to s největší naléhavostí.

Samozřejmě, že k růstu cen, jak je vidno z přiložené tabulky komodit, docházelo také v období leden 2021 až leden 2022. Bylo to způsobeno řadou faktorů, k nimž patří např. očekávaný ekonomický růst v klíčových zemích. Nesporně k tomu vede také fiskální politika naprosté většiny států Západu, která pomohla v předchozích dvou covidových letech vytvořit abnormálně vysoké rozpočtové schodky. Takže většině zemí Západu se ještě zvýšily razantním způsobem kumulované rozpočtové deficity.

Podívejme se na růst cen komodit v uplynulém půlroce. Tedy prakticky po zahájení války na Ukrajině. Zvýšily se ceny všech energetických surovin, počínaje ropou Brent (+16,2%), ale zejména vzrostla mezi lednem a červencem tohoto roku, cena zemního plynu o neuvěřitelných 88,5%. A růst cen zemního plynu ještě dále pokračuje.

Na konci července t. r. byly ceny plynu na více než trojnásobku cen, za které se plyn prodával ke konci ledna loňského roku.

Samozřejmě, že k tomu hlavnímu nárůstu cen energetických surovin došlo ve sledovaném období za dvanáct měsíců od konce ledna 2021 ke konci ledna 2022.

Druhá skupina, která vykazuje za poslední půlrok vysoký nárůst cen, je skupina vybraných zemědělských produktů, souvisejících nejvýznamněji s výživou obyvatelstva. Ceny pšenice za poslední půlrok vzrostly „jen“ o 6,2%. A pokračují tak v nárůstu z předchozího ročního období (mezi lednem 2021 a lednem 2022 došlo k nárůstu o 22,1%).

Velmi rychle vzrostly také ceny rýže. Za 100 liber rýže se platí za poslední půlrok o 12,8% více. To je rychlejší nárůst cen rýže, než jaký byl zaznamenán za předchozí roční období (leden 2021 – leden 2022: 11,1%).

Intenzivně rostly také ceny hovězího a zejména vepřového masa. Ceny hovězího masa, které zaznamenaly mezi lednem 2021 a lednem 2022 poměrně nevýznamný nárůst (o 4,1%), vzrostly v posledním půlroce o 7,4%. A ceny vepřového masa vzrostly v posledním půlroce (o 36,4%) ještě rychleji nežli v předchozím roce (růst leden 2021 – leden 2022 o 26,8%).

U dalších zemědělských surovin došlo sice za poslední půlrok k mírnému poklesu, který bych spíše nazval mírnou korekcí předchozího abnormálně silného růstu cen. To platí pro kakao, kávu a cukr, které zaznamenaly vesměs nárůsty v předchozím roce. U těchto komodit se v předchozích letech jednalo často o výkyvy cen, způsobené neúrodou, ovlivněnou mimořádnými klimatickými okolnostmi (mrazy v Brazílii svého času ovlivnily negativně produkci cukru a kávy, což vedlo v roce 2022 k silnému nárůstu zejména cen kávy). Nyní se situace vrací do normálu i v cenách.

Pokud jde o ceny kukuřice, ty velmi mírně v posledním půlroce poklesly, což je zřejmé způsobeno zejména tím, že se OSN a Turecku v dohodě s Ukrajinou a Ruskem podařilo najít cestu k uvolnění lodní dopravy z ukrajinských přístavů. Je zajímavé, že zatím neklesá cena pšenice, i když u největšího světového exportéra, kterým je Rusko, byla podle všeho zaznamenána rekordní sklizeň, která může znamenat, že budou o miliony tun překonány dosavadní rekordy exportu ruské pšenice (dosahovaly cca 30 milionů tun). Také dohoda o uvolnění lodní dopravy z ukrajinských přístavů by měla napomoci poklesu cen této komodity, k čemuž zčásti také dochází.

Ceny průmyslových kovů vesměs vzrostly v období leden 2021 až leden 2022. U niklu byl zaznamenán nárůst dokonce o 29,8% a tento nárůst pokračuje i v posledním půlroce (4,2%). Naopak u mědi, palladia a stříbra i platiny se ceny zvolna vrací na úroveň dosahovanou v minulosti. To je nesporně dáno poklesem poptávky, vyplývajícím z očekávaného snížení dynamiky růstu či dokonce recese evropské, americké i čínské ekonomiky (u té dojde jen k zmírnění růstu HDP. Možná je také hypotéza, že producenti průmyslových kovů si s ohledem na narušení dodavatelských řetězců v průběhu covidové krize i po ní museli vytvářet zásoby surovin a z těchto zásob nyní žijí. Nemusí nyní tolik nakupovat a ceny zmíněných kovů proto většinou klesají.

Ceny energetických surovin pochopitelně ovlivňují také růst cen elektrické energie, což se promítá do výrobních nákladů firem a pochopitelně to rovněž zvyšuje životní náklady (nejen) českých domácností.

Pochopitelně kontinuální růst cen nejdůležitějších zemědělských produktů (maso a obilniny) ovlivňují nepříznivým způsobem hladinu cen potravinářského zboží na evropském trhu.

Být na místě českého premiéra a členů vlády, vyvodil bych z této krátké analýzy, dokumentované číselně, jednoduchý závěr. Hlavní inflační růst spočívá v růstu cen energetických surovin, který ještě zrychlil v posledním půlroce. A pokud se podaří snížit růst cen, zejména energetických surovin, povede to také k poklesu spotřebitelských cen. A jedinou cestou, jak dosáhnout snížení hladiny cen energetických, ale i zemědělských komodit, je ukončení války na Ukrajině.

Bohužel, pro většinu evropských politiků, ale také členů české vlády, je myšlenka ukončení konfliktu na Ukrajině jako mávání rudým hadrem před rozzuřeným býkem. Tito politici nerealisticky vycházejí z chybné premisy, že je možné položit na lopatky Rusko. Ekonomicky a později i vojensky. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Vojenskou operací na Ukrajině se zabývá jen asi pětina ruské armády. Obchodní bilance Ruska, ale také příjmy jeho státního rozpočtu a jeho měna se vyvíjejí pozitivně. Hospodářství Ruska sice ve II. čtvrtletí zaznamenalo meziroční pokles o 4%, ale to je méně než kolik se očekávalo.

Nastal čas přemýšlet, jak z tohoto konfliktu, který vážným způsobem ohrožuje životní úroveň českého obyvatelstva, rychle vyskočit. Připomínám, že inflace u nás ke konci července 2022 dosáhla meziročně nominálně růst 17,5%. Můj odhad ale je, že u 30 – 40 základních položek spotřebního koše, tj. u základních potravin, pohonných hmot, plynu, elektrické energie a tepla, příp. nájmů, dochází k meziročnímu nárůstu o 20 – 25%. A toho by se měla zaleknout každá vláda, pokud nechce riskovat silný odpor některých společenských skupin, které budou současným vývojem nejvíce postiženy. To dokonce může vést až k nepokojům, které se do jinak klidného Česka mohou přenést i z jiných evropských zemí.

 

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.