Zbyněk Fiala: Inflaci už máme, stála bilion

Fiala Zbyněk
10.2.2017 13:01
Zadarmo by to uměl každý, ale vrazit do toho bilion korun, to chce mistra.

Inflace je konečně tady, radují se centrální bankéři z ČNB. Spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 2,2 procenta ve srovnání se stavem před rokem. Tři roky oslabování koruny vůči euru sice stály bilion kaček, ale inflační cíl ve výši 2 procent je splněn. ČNB může nad vraty rozsvítit modrou hvězdu a na nástěnku vylepit zdravě rozesmáté tváře hrdinů kapitalistické práce.

Trochu to kazí fakt, že takové Estonsko má inflaci ještě o chlup větší a pořídilo to zadarmo. Má totiž už pět let euro. Padla i představa, že levnější koruna, jejíž oslabování na devizovém trhu stálo oněch bilion korun, posílí vývoz. Jeho dynamika je naopak varovná, přestává být tahounem růstu hospodářství. V prosinci export rostl meziročně o pouhých 0,7 procenta, tedy dvakrát pomaleji než celá ekonomika. V dolarovém vyjádření dokonce klesal o 2,4 procenta, ale to nám může být jedno, protože přes 80 procent našeho exportu je uzavřeno v EU.

V českých poměrech nejvíc zahýbaly spotřebitelskými cenami potraviny jako vejce, sýry nebo máslo, kde byl dvojciferný přírůstek. Souvislost s měnovou politikou se hledá těžko. České zemědělství je v koloniálním područí zahraničních řetězců, které u nás v průměru prodávají dráž než v domovských zemích svých centrál.

Dobré výsledky oligopolního hospodaření v Česku můžeme sledovat na vyvážených ziscích. Ty loňské budeme znát za pár dní, ale třeba ve finančním roce 2014 – 2015 vzrostl zisk Lidlu (kde rád nakupuji) o 50 procent, zatímco tržby jen o 16 procent. Už z toho je zřejmé, jaký prostor řetězec našel ve své nákupní politice.

Proč zemědělci neřvou a drží, když je někdo odrbává? Dostávají dotace. Prvotní zemědělská produkce – obilí, mléko, maso – má charakter komodity, která je nakupována od výrobců pod cenou. Zemědělské dotace zhruba vyrovnají to, co nedoplatili odběratelé, tedy zpracovatelé a obchodní řetězce. Zisky zpracovatelů nejsou enormní, dostanou, aby přežili, to jim musí stačit. Skutečný efekt evropské dotace tak končí až v našich zahraničních řetězcích.

Tím jsme si ujasnili, jak u nás vznikají ceny, které stojí za návratem inflace. ČNB si o tom může leda něco přečíst, vliv na to nemá ani za mák.

Mimochodem, i ty dotace jsou jen nepatrnou náplastí na obrovský odliv zisků ze země, který se pohybuje kolem 7 procent HDP ročně a je pětkrát vyšší než čistá bilance toho, co dostáváme z Bruselu. Tím se nevyslovuji proti Bruselu, kdyby nebylo evropských fondů, jsme na tom ještě o tu pětinu hůř.

Tomuhle ČNB pomáhá a vydatně, přestože by nemusela, protože lopata, kterou se do zahraničí vyhazují astronomické zisky, je v rukou vlády a její hospodářské politiky, konkrétně zdanění korporací a impulzů pro odpovědnější regulaci selhávajícího trhu. Stačilo by, kdyby škodil jeden.

Ale vraťme se k cenám. V celé EU stoupaly hlavně proto, že v listopadu vznikla dohoda v ropném kartelu OPEC o stabilizaci těžby. To posunulo cenu ropy asi o pětinu výše. Do spotřebitelské ceny benzínu se to promítá jen zlomkem vzhledem k vysoké míře zdanění (s tím souhlasím), takže české ceny v dopravě vzrostly z listopadu na prosinec o 3 procenta a meziročně o 5 procent. V lednu už podle všeho české ceny benzínu stály, ale cena suroviny bude nadále prosakovat do všeho, kde jsou pohonné hmoty, energie nebo petrochemie. I tohle přišlo nezávisle na devizové intervenci ČNB.

Meziročně dosti rychle vzrostly také ceny stravování a ubytování. Určitě se do toho promítl fakt, že ty hospody, které dosud neplatily daně a nezavřely krám, nyní po zavedení EET zkouší pokračovat s vyššími cenami, aby si uhradily rozdíl. Ještě větší impulz čekejme v dubnu, až do toho vletí také maloobchod a začne to cloumat tržnicemi a večerkami. Ani tohle není v dosahu moci ČNB. A jen z toho možná bude větší efekt než z devizové operace za bilion (a Babišovo ministerstvo na tom ke všemu ještě naopak vydělá).

Je jasné, že devizová intervence už hledá, kde nechal tesař díru. Slavnostní řeči o splnění inflačního cíle dozní – ale co bude pak? Zatím se zdálo, že koruna bude vysvobozena ze zajetí někdy v dubnu, ale jestli se to smíchá s EET, může inflace vyletět nepříjemně vysoko. Ani tohle nemá ČNB pod kontrolou, leda by sáhla po negativních úrokových sazbách.

Ale na to je pozdě. Jsou i další, kdo si chtějí hrát s cenami. Jeden z nich má doma polovinu rodiny mluvící česky, mohli by to s ním zkonzultovat. Akciové trhy začaly prudce stupat po sdělení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v oblasti daní chystá „něco fenomenálního“ a že s tím přijde „během dvou nebo tří týdnů“. Znamená to, že jeho hospodářský plán konečně dostává konkrétnější podobu. Na americkém břehu Atlantiku narůstá pěkná měnová tsunami.

Z toho, co je zatím známo, víme, že základem Trumpova plánu je sada opatření na podporu návratu výrobních aktivit do USA. Budou přilákány prudkým snížením korporátních daní, podle dosavadních úvah zhruba na polovinu. I tohle by na „něco fenomenálního stačilo“, ale Trump jde dál. U exportu budou sníženy dokonce na zvýhodněnou nulu. To znamená, že na daních neplatíte nic, ale můžete si započítat daňově uznatelné náklady z výroby exportního zboží a uplatnit je tam, kde by se něco platit mělo. U dovozu to bude opačně, zaplatíte všechno, vlastně daň z prodejní ceny, a do nákladů nezapočítáte nic.

A Trump valí ještě další stezkou. Chystají se také opatření, která mají povzbudit investice. Nově pořízená zařízení se mohou odepsat celá najednou, hned v prvním roce. Zruší se daň z dividend, proto akciové trhy jásají. Přestanou se daňově zvýhodňovat úrokové náklady, i to nadhání investory do akcií. Kdo chce prodávat v USA, měl by se tam odstěhovat a vyrábět namístě.

Jestliže burzy prudce reagují růstem na pouhé zmínky a o chystaných změnách, je to vnímáno jako pozitivní impulz. Lze očekávat, že to zrychlí hospodářský růst, zvlášť když bude povzbuzen také prudkým nárůstem veřejné poptávky po infrastrukturních stavbách. Ekonomika poroste, dolar posílí, úroky půjdou nahoru. A my bychom s nimi chtěli jít pod nulu??

Kocovina z devizové intervence bude připomínat doušek metanolu. Zamotali jsme se do něčeho, z čeho není rozumná cesta ven. Zbabělost centrálních bankéřů, kteří napřed zavírali oči před důsledky svých činů a nyní se bojí slézat stěnu zpátky, vedla k tomu, že propásli vhodný okamžik. Oprava střechy přichází ve chvíli, kdy se tam pokrývači budou strkat s hasiči.

Ale inflaci už máme, a tu nám mohou všichni právem závidět.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

paysan

Zdá se, jakoby lidé z ČNB, vědomi si jakési nedotknutelnosti, kupí úmyslně, či z hlouposti chybu za chybou. A nenesou za to žádnou odpovědnost, která, v mnoha případech hraničí s odpovědností trestní. Týká se například pokračujícího rozprodeje zlatých rezerv, tedy skutku, který banka s nikým nekonzultuje a díky jemuž už v trezorech ČNB zbylo jen tolik zlata, že by nestačilo ani na prstýnek pro každého z našich občanů. Bankéři jsme tak oškubováni každý den a okolní země, které jdou zcela jiným směrem, se nám mohou jen smát! Co s tím?

duchodce

ČNB se rozhodla vyřešit problém silou neomezené možnosti tisku korun. Spekulativní poptávku po koruně uspokojuje v neomezeném rozsahu. Předpokládá a to naprosto správně, že poptávka (u koruny jde o čistě spekulativní poptávku) jednoho dne musí ochabnout. Čím bude hora skoupených korun vyšší, tím se tento okamžik více blíží (stačí aby znervózněl jeden větší hráč a výprodejová panika je na světě). Až poptávka po koruně ochabne a koruna přirozeně oslabí s dostatečnou rezervou, tak teprve potom budou intervence ukončeny. Otázkou zůstává o jaký kurz se bude potom ČNB se spekulanty přetlačovat. Jak říká šéf ČNB, bude nějaké pásmo, na které nebude ČNB reagovat. Co si pod tímto představit? Přípustné posílenení Kč vidí ČNB maximálně v řádu desetihaléřů, pak začne znovu oslabovat. Co nevíme je horní hranice. ČNB ani přibližně tuto hranici nespecifikovala. Bude to 28, 29 nebo 30kč? A nebo i více?  V této souvislosti je nutné si všimnout na jaké úrovni se nacházíme ve srovnání s okolím nyní,případně v rámci EU.  Moc radostné porovnání to není, protože už jsme prakticky na úrovni nejchudších balkánských členů EU.  Další oslabení měny, by  nás dále  posunulo a možná přímo do čela evropské chudiny. Ze středoevropského  tygra se stal vesnický toulavý kocour. 

pavlovsky

Ještě k tomu doušku metanolu, otrava tímto jedem se údajně léčí podáváním etanolu, aby se snížila koncentrace jedu v těle. Takže nevím v jaké podobě bude etanol na léčbu  kurzu  Kč použit. Vzhledem k tomu, že nejsem ani finančník, ani ekonom, tak od počátku intervencí se domnívám, že tisknutí peněz, což jsou vlastně intervence, je cesta do pekel. Dle mne je to vlastně jen zvyšování státního dluhu. Ve čtvrtek se objevila v ČT zpráva, že dvě banky, z toho jedna z nich Komerční banka vytvořily v r. 2016 zisk 30 mld Kč, kteý připlul matkám. Pan Sobotka zareagoval touhou zavést další pásmo zdanění, s čímž nesohlasí jak p. Babiš, tak p. Bělobrádek, ti tvrdí, že není důvod pro zavádění dalšího pásma, neb daně se vybírají téměř perfektně, že sice je to v koaliční smlouvě, ale až jako pojistka proti nedostatečnému výběru daní. Pokud vím tak p. Babiš plánuje vybrat prostřednictvím EET v konečné fázi 17 mld ročně. Nakonec to zaplatí daňoví poplatníci, neb živnostníci zvýší ceny. Ta čísla jsou pokaždé jiná, podobně jako jeho příjmy, za které koupil dluhopisy Agrofertu. Pan Fiala píše, že na intervence ČNB vynaložila (přeložím vytiskla) přes 1 bil Kč. No, já už jsem na začátku února viděl i číslo 1,15 bil. Kč. Takže na jedné straně vybere od živnostníků 17 mld...někdy v r. 2019, na straně druhé je tu 1,15 mld, které ČNB vyhodila s tím co vyhodí do konce prvního pololetí to může být i 1,5 mld, tím zvýšila ČNB zadlužení české republiky....a všichni k tomu mlčí...tedy i pan prezident, který byl zásadně proti intervencím, než jmenoval guvernérem p. Rusnoka. Ještě jeden dotaz, jaká je souvislost intervencí a rozpouštění těch několika málo tun zlatého pokladu, co ještě zbyl po předchozích kouzlech ČNB. Již jsem zde několikrát použil výrok bývalého ministra p. Grégra, že náš stát řídí ti, co neřídili ani dvorek se slepicemi  (v době ptačí chřipky bez slepic), doplněný o můj postřeh, že nepostavili ani psí boudu. Myslíte si, že se mýlím.