Peníze z helikoptéry

22.1.2015 18:35
Evropská centrální banka zahájila kvantitativní uvolňování formou mohutných nákupů dluhopisů v rozsahu 60 miliard eur měsíčně. Mělo by to dát čtyřikrát větší impulz ochablé poptávce eurozóny než pokus Evropské komise vylákat z privátních investorů (na garance Evropské investiční banky) 300 miliard euro během dvou let. Ale jsou to opravdu jen peníze, co tu chybí? Není to jen přidání další lokomotivy na cestě po slepé koleji?

Říká se tomu kvantitativní uvolňování a znamená to rozhodnutí centrální banky nakupovat i takové dluhopisy, které by nikdo nekoupil, a tím uvolnit do oběhu peníze. Nyní se do toho pustila i Evropská centrální banka v rozsahu 60 miliard euro měsíčně. Její guvernér Mario Draghi přitom prohlásil, že vyslechl tolik volání po takovém programu z nejvyšších míst, že o tom ani nemusel nechat formálně hlasovat. Členové bankovní rady se podle jeho slov shodli, že nákup aktiv je legálním nástrojem měnové politiky, ale po zásadní diskusi, ve které zazněly rozdílné názory, zda se do toho pustit právě teď. Podpořila ho prý „velká většina“.

Není pochyb, že bylo o čem diskutovat. Nikde není psáno, že peníze samy něco zmůžou. Někdy jsou motorem ekonomiky, a jindy jsou to papírky (a elektronické záznamy), které stojí v cestě. Drtivá většina dnešních peněz – přes 99 procent – obíhá ve spekulativních obchodech, takže reálnou ekonomiku obsluhuje jen necelé jedno procento měny. A pokud se objeví nějaké peníze navíc, je velice pravděpodobné, že skončí jako přírůstky na účtech bank, nadále izolovány od lidí, kteří něco opravdu dělají. Když o nástrojích na povzbuzení poptávky uvažoval velký Milton Friedman, moc tomu nevěřil a doporučil v nadsázce raději peníze „shazované z helikoptéry“. Nebo aby to nebylo bezpracné, aby jedna parta dělníků peníze zakopávala a druhá je zase vykopávala. Jen tak se dostanou k lidem.

ECB byla až dosud relativně pasívní a napůjčovala jen asi dvojnásobek HDP, ve srovnání s americkou Fed nebo Bank of England, které už poskytly pětinásobek HDP. Fed Od roku 2013 vystupňovala kvantitativní uvolňování také Bank of Japan. ECB nakupovala dluhopisy v letech 2011 – 2012, ale šlo o střednědobé operace, které už jsou splaceny. Šéf ECB Mario Draghi dlouho hledal právní cesty, jak splnit to, co slíbil krátce po svém nástupu, že „euro udrží, ať to stojí, co to stojí“. Nyní má oporu v předběžném rozhodnutí Evropského soudního dvora, že kvantitativní uvolňování se vejde do mandátu ECB, je přiměřeným krokem v dané situaci. Je však na Draghim, jak se vypořádá s tím, že společnou měnu používají suverénní státy ve velice rozdílné finanční situaci.

Základní úroková sazba eurozóny zůstává v kladném pásmu a nenásledovala Švýcarsko a Dánsko, kde jsou úrokové sazby záporné. Negativní sazby, kdy vkladatel musí za uložení peněz zaplatit, by mohly vyhnat peníze z úsporných účtů, ale euro je nemůže v tuto chvíli použit kvůli švýcarskému franku. Švýcaři šli minulý týden dokonce na mínus 0,75 %, aby zastavili příliv evropské měny do svého bezpečného přístavu, a to ještě dřív, než začnou valit další desítky miliard eur, které ECB pustí do oběhu navíc. Současně uvolnili směnný kurz švýcarského franku, který byl předtím s eurem propojen, takže frank je teď drahý a riskantní. Kdyby se na to ECB neohlížela a sáhla pod nulu, měli by to Švýcaři marné a ECB taky – cílem je dostat peníze do reálné poptávky, ne do spekulací. Ale i kdyby nás logika těchto měnových soubojů nezajímala, nemělo by nám uniknout, že lze sáhnout po záporných sazbách a kvantitativním uvolňování. Není to nic zakázaného, jak by se zdálo z chování ČNB.

První reakce varují, že miliardy navíc pouze zvednou ceny na spekulativních trzích a „přifouknou bublinu“. Podle některých představ by měly také na poslední chvíli přesvědčit řecké voliče, aby si vybrali umírněnější vládu, které pak ECB přisype. Jenže řecký problém není o umírněnosti. Strana Syriza, která zatím vede ve volebních průzkumech, je sice vydávána za „antisystémovou“, jenže ve skutečnosti je nepříjemné voláním po dokončení systému, ve kterém euro tvoří jen jednu – zatím dost izolovanou – součást. Různé záchranné programy „trojky“ Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, jako je ten v Řecku, nahrazují půjčkami členským zemím to, co by měl řešit program společných investic z unijních rozpočtových prostředků.

Syriza žádá aspoň „nový Marshallův plán“ prostřednictvím Evropské investiční banky, která by dostala zdroje z výnosů daně z finančních transakcí. Chce tedy posílení vlastní rozpočtových příjmů eurozóny (nebo celé EU) a jejich využití na vyrovnání regionálních rozdílů v mnohonásobně vyšším rozsahu, než jaký lze čekat od současných kohezních fondů a jejich operačních programů, odkázaných na zlomek s unijního daňového výnosu ve výši pouhého jednoho procenta HDP. Desetkrát tolik je málo, chceme-li se srovnávat se Spojenými státy, kde činí federální rozpočet asi 20 procent HDP.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

to: Zbyněk Fiala - 23.1.2015 10:03.

Mám jenom jeden detail. Který svědčí o tom, že Vaše články čtu: V prvním odstavci Vašeho článku má být

"pět šestin". Překlepem je uvedeno "šest pětin".

Vladimír Štingl

Pokud ECB nakupuje, bude...??? státní dluhopisy (asi jako ČR za zlaté zásoby nakoupila německé "PAPÍRKY"....) a bude je "poskytovat", "realizovat" do tzv. "komerčních" bankovních subjektů (nejsou čistě "náhodou" souikromé?), tak o co vlastně jde? Pokud bude existovat stávající systém "vyžírání" finančních zdrojů v jakékoliv formě od daňových "poplatníků" a jejich následné realizaci v "komerčních" subjektech - NENÍ TO NÁHODOU STÁLE STEJNÁ KOMEDIE A DALŠÍ "BAGO" se zdroji, které ZÁSADNĚ A NIKDY NEPATŘILY DO "KOMERČNÍ" sféry?.

Jedna velká komedie a "divadlo".

schlimbach

Přitom by stačilo ty poeníze "nalít" do ekonomiky skrze oddlužení občanů a firem ... jenže to ty dementy, kteří nás ženou do rokle nenapadne a pokud ano, neudělají to.

amiourful

A nnní to náhodou tak, že je to pro ně výhodné proto, že ECB to do nich prostě JEN naleje? Nejvyšší čas zřídit si také nějakou komerční banku, což? Předpokládám, že všchno, co jí - RCB - ty komerční banky daj, budou kredity.

antoninsebek

Nemám vůbec žádných námitek, pane Fialo. Jenom dovolte, abych se pokusil objasnit lidu obecnému tyto věci:

 1. Kolik to je - oněch     60 miliard eur měsíčně?

Je to v podstatě ještě vyšší suma než je státní dluh České republiky za období cesty ke kapitalismu. Kdyby tedy byl ten nákup v podstatě bezcenných dluhopisů na jeden měsíc přerušen, tak "hypotetický dárek" z toho vyplývající by nás dostal mezi těch hodně málo zemí světa, které státní dluh nemají. 

2. Jak je tedy možné rozumět větě v článku pana Fialy: "První reakce varují, že miliardy navíc pouze zvednou ceny na spekulativních trzích a „přifouknou bublinu“?

Prostě budou tací (super- hyper- a mega-Babišové), kteří na tom vydělají. Prostě využijí toho, že vědí s určitostí a dopředu, jak se bude poměrně dlouhé období chovat ECB (Evropská centrální banka). Vědět, co bude dělat centrální banka v některé zemi (potvrdilo se to i v našem milovaném Česku, že?), to je pro spekulanty haupt-trefa. Podívejte se na Švýcary. Ti se zachovali nečekaně, naráz a ve velkém rozsahu. 

3. Ještě jednou k závěru citátu z článku pana Fialy - tedy o té přifouknuté bublině. Na tom se potvrzuje, že ekonomika je stejnou vědou (společenskou vědou) jako vědy přírodní. Takže i ekonomice platí fyzikální zákon, že když budete nafukovat balonek, ten se bude postupně zvětšovat a čím později praskne, tím ta rána bude větší. Snad nedojde k nejhoršímu. Tedy že ECB by kupovala dluhopisy Ukrajiny, potažmo ukrajinských oligarchů. 

4. Co Rusko, Čína, EU a USA ? Poněkolikáté tady píšu, že ony sankce a plivance proti Rusku se Evropské unii vymstí. Rusové si poradí, uzavřeli již finanční pakt s Čínou atd. atd. Dají si konečně do pořádku zemědělství a sankcemi budou donuceni začít vyrábět produkty, které dříve dováželi. To se dotkne i nás, subdodavatele německých kontaktů do Ruska. Břidlicovým plynem to nezachráníme, ostatně ani ten není zdarma. Takže EU z Ruska dovážet bude víc - vždyť těmi nákupy dluhopisů chce ZVÝŠIT výrobu.   A pod kotel eura může zatopit výsledek nedělních voleb v Řecku.  Strýček Sam sice cosi vypravuje, ale potichu tiše a spokojeně chrochtá. EU je přesně tam, kde ji chtěli mít. 


amiourful

Jrstli při kvantitativním uvolňování vydávají dluhopisy, tak se nepoučili z Ameriky. Případně jde o Váš omyl.