Zbyněk Fiala: Prachožer

16.3.2020 14:36
Koruna vír vcucávající naše peníze do kanálu, česky prachožer, je odvrácenou stranou toho, že lidé musí zůstat doma a kontejnery v přístavu. Pokus nahradit zmizelé oběživo přílivem hotovosti od centrálních bank neuškodí, ale nezapomínejme, že chybějící peníze ohlašují chybějící práci. Ta se nedá snadno připsat údery do klávesnice.

Nekonečně nudná ekonomie, jejíž čísla nikoho nezajímají, je najednou kasovním trhákem, jehož konec nedokážeme odhadnout. Americké burzy v pátek obrátily z vývrtky a vyrazily stejným tempem vzhůru, když se dozvěděly, že Fed podnikl nejrychlejší uvolnění měnové politiky ve svých dějinách. Přistál na holou nulu, či tu technickou, která je o fous výše jako signál, že zatím jsme v kladných číslech. Avšak ani kolmý start indexu S&P 500 za jediný den skoro o deset procent nedostal nejlepší americké akcie výš než 27 procent pod hodnotu, které měly před měsícem. V pondělí před otevřením burz se futures sypaly znovu a přidávaly pět procent mínusu.

https://markets.ft.com/data

Evropská centrální banka by také ráda něčím přispěla, ale je na nule už čtyři roky. Zaměřila se tedy na příliv hotovosti, kterému jsme si zvykli říkat kvantitativní uvolňování, čili QE. To má charakter rozšíření nákupu dluhopisů – operace cíleného dlouhodobého refinancování TLTRO III – v rozsahu 120 miliard euro. Pokud by bylo využito hlavně nejpostiženějšími zeměmi, které se noří do hlubin státního dluhu, mohlo by to předejít zvyšování nákladů obsluhy jejich státních dluhopisů. Ale kam se hrabe ECB na americký Fed! Ten vyvalí hned 700 miliard dolarů QE, pětkrát tolik. Co bude muset vysmýčit, až tohle dojde, to ví jen Bůh, ale ten se asi nechá umlčet Donaldem Trumpem.

Koruna padá a blíží se úrovni, kterou měla během intervencí České národní banky. Připomeňme, že ČNB nedávno sazby naopak zvyšovala, takže teď požaduje základní úrok 2,25 procenta. Tím si udržuje uctivý odstup od evropských či amerických sazeb. Při zvyšování českých úroků se argumentovalo inflací, ale šlo hlavně o to, jak zatraktivnit naše nadbytečné devizové rezervy, které se nedaří prodat. Centrální banka je před lety nasyslila při prodeji korun za eura a dolary, aby udržela slabý kurz i v měsících, kdy už byl neudržitelný. Ale současné úvahy o vlastním prodeji nepřišly v tu nejlepší chvilku. Když teď pozoruji kolmou křivku značící drastické oslabování české měny (euro podražilo za měsíc o korunu padesát), evidentně prodávají jiní. A tak tu máme celou sérku měnových dobrot – slabší měnu, balvan devizových rezerv a k tomu ještě dražší peníze.

Pro obveselení můžeme uvést také čísla z pražské burzy, která už přistála na pochmurné úrovni z dubna 2009, jak hlásí index PX svými 762 body. Pamatuji, když burza před čtvrtstoletím začínala a po pár úvodních měsících přišla s indexem shrnujícím průměrné hodnocení toho nejlepšího na trhu. Index PX 50 byla opravdová smetánka, když uvážíme, že se obchodovalo z 1800 tituly. Tento velký počet veřejně obchodovaných akciových titulů v tak malé zemi vedl tehdejší burzovní hodnostáře k úvahám, že ostatní se mají od nás co učit. Dnes už na burze 50 akciových titulů nenajdete. Ústupový boj, který vedl přes index PX 30, skončil raději úplně bez čísla. Pro zajímavost uveďme ještě výchozí hodnotu, ze které se před čtvrt stoletím startovalo. Bylo to tisíc bodů.

Ropa hraje svoji vlastní ligu, mimo horizonty koronaviru. Nástup obnovitelných zdrojů a elektromobility ve světě dostává takové grády, že to nejspíš přesvědčilo i saúdské těžaře o blížícím se konci fosilních paliv. Proto má přednost prodej maxima v nebližších letech. Saúdská Arábie údajně uvažuje o investicích 200 miliard dolarů do rozšíření těžebních kapacit na 20 milionů barelů ropy denně. Prodávala by ji hlavně Číně a Indii za fixně dohodnuté dlouhodobé ceny. Rusko to dokáže ustát díky svým finančním rezervám. V horší situaci jsou američtí frakéři, zvláště ti, kteří pracují s půjčenými penězi.

Ropě se věnuje také Bloomberg, v češtině je to na Patrii. Zabývá se otázkou, zda to není útok na obnovitelné zdroje, ale ty mají svoji dynamiku a dávno už nejde o začínající obor.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4359470/bloomberg-zelena-revoluce-a-ropny-crash-test.html

Vedle koronaviru řádí tedy prachožer. Je to příležitost pro moudré muže, aby radili vládám, co mají dělat. Centrální banky podle nich už odvedly svoji práci, teď ještě musí vlády nastoupit se snižováním daní a fiskálními stimuly. Zadlužení? Ale prosím vás, to budeme řešit až potom.

S tím se dá souhlasit, zadlužení řešit až potom – ale jak?

Osvědčená metoda spočívá v tom, že se začne šetřit, což nejde jinak než brzděním transferů v podobě dotací a dávek a ořezáváním veřejných služeb. Jinak by bylo Řecko, dodává se varovně. Produktem státního dluhu jsou emise státních dluhopisů s takovým úrokem, aby si je někdo koupil. Ten, kdo si je koupí, dostává úrokový výnos.

Až potud je to kašička. Ale teď do toho zapleteme ještě sociální nerovnosti. Máme asi 1,9 milionu osob ohrožených chudobou nebo pod hranicí chudoby, jak uvádí pravidelné šetření SILC prováděné Českým statistickým úřadem.

https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-vydaje-a-zivotni-podminky-domacnosti

Podle jiného průzkumu z loňského podzimu (BNP Paribas Cardif Pojišťovna) třetina domácností nemá dostatečné rezervy ani na to, aby jim vystačily na měsíc bez příjmu. Ti si asi dluhopisy nekoupí. To znamená, že pouze přispějí na úrokový výnos těch, kdo si je koupí. A ti, kdo si je koupí, mohou na to použít peníze, které jim zbyly po snížení daní. 

Zkusme si však představit jinou formu úhrady státního dluhu. Nespočívala by v tom, že přidáváme peníze těm, kdo je musí od rána do večera přehazovat vidlemi, aby se jim nezapařily. Naopak se za touto skupinou vypravíme a požádáme ji o příspěveček. Fakticky tam za nimi nemusíme osobně, od toho máme poslance, kteří se s nimi důvěrně znají. A ti by to zvládli v sedě pouhým zdvižením paže a stisknutím čudlílku. Nezvedali by daně těm, kdo se bojí každého zakašlání památeční ledničky, protože 8 tisíc na novou prostě nedají dohromady. Chtělo by se víc od těch, kdo mají miliardy.

Miliarda je obrovské číslo, ať už ji máte, nebo nemáte. Ale zkusme se do toho vcítit. Mám jich pět, řeknu si a rozvalím se v křesle. V pravé ruce mám ruličku novinového papíru o síle palce, kratší konec do dlaně a delší ven, a tu si přikládám k zubům jako bych měl doutník za 200 dolarů. Atmosféru dolaďuje baňatá sklenička s čajem koňakové barvy. Mám pět miliard a teď po mně jednu chtějí na umoření státního dluhu. Co mi to udělá? Budu jezdit sockou? To určitě ne! Tak tady tu usmolenou miliardu máte, pro jednou se svět nezboří. Cože? Ne pro jednou, ale tak to bude furt? Vy mi dáváte! Ale co bych neudělal pro vlast!

Škoda, že tu miliardu nemám, tak mně to dojalo, že bych ji dal taky. Tohle dělají z lidí kouzelná slovíčka „progresívní zdanění“.

Když prachožer, tak prachožer.

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Motto: Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví. (Karel Čapek)

Dnes, kdy počet evidovaných spoluobčanů s koronavirem se už nepočítá ve stovkách a první smutná,ač zřejmě nevyhnutelná smrt (v souvislosti s koronavirem) dalšího z nás, jsou ty horší zprávy. Dobrých není nadbytek, ale jsou. 

           Zdá se, že epidemie koronaviru odkryla převážně ty lepší stránky našich lidí. (odposlechnuto na ČT24).O solidaritě, obětavosti, profesionalitě by bylo zbytečné znovu na tomto místě psát. Pocit je to zkrátka dobrý.

           Útlum a omezení, v němž tak nějak samozřejmě žijeme, má kromě toho - zdá se - sedativní účinky na kriminalitu, požáry, nehodovost a při nákupu potravin člověk vnímá i větší slušnost a ohleduplnost.

           Potěší pohled na stále lépe fungující Systém, o kterém i já, skeptický optimista, klidně prohlásím, že je skutečně už hodně Integrovaný a stále více Záchranný. Řídicí tým je už konečně poměrně dobře provázaný se všemi složkami a naštěstí stále ladí chyby, denně hledá nové možnosti organizace, lapá po informacích, hasí co kde vzplane. Prostě chyby jsou takové, které by udělal asi každý (jiný určitě i více), je jich stále méně a je zřetelně vidět nejen cíl, ale i obrysy cesty k němu.

         To, že se sporadicky objevují (ne)kritické, politicky či ignorantsky motivované prohlášení bych si rád vykládal tak, že už cítí, že začíná být dobře, ale tak to nebude. Jsou to stejné tváře, stejné myšlenkové postupy, pouze v nepatřičné situaci.

       Je povzbuzující, že řídicí tým i celý systém, který úspěšně (pomalu) dohání zpoždění pod obrovským tlakem, už není vláčen událostmi a všeobecnou atmosférou, ale zdatně kormidluje.

         Další má slova nechápejte jako kritiku. Ale vnímám to tak.

   Během týdně jsem několikrát povzdechl něco ve smyslu " no jo, konečně to z nich už pomalu leze...". Tím mám na mysli třeba to, že už při prvních neblahých zvěstech  jsem v rodině upozornil na to, že kdo má třeba rozpraskané rty či ruce nebo drobné oděrky apod., ať si je navenek nezapomene namazat desinfekční mastí, že je třeba hlídat, na co šahám a pokud si nejsem jistý, tak používat rukavice. 14 dní poté jsem v Kauflandu viděl první (a jedinou) prodavačku s rukavicemi. Pak dlouho nic, až v minulém týdnu už se tento jev rozmnožil a v TV debatě  měl ovšem MUDr. Šebek (pro mne autorita) nejen roušku, ale i rukavice. V témže týdnu jsem teprve zaregistroval zmínku o rukavicích v upozornění SZU (na szu.cz pak až  z 17. března :"...Zákazníci mají mít zakrytý nos a ústa rouškou, šálou, šátkem a na rukou jednorázové rukavice. Přenos se maximálně sníží. A toto opatření realizovat v supermarketech již u vchodu.)...". 

    Podobně probíhaly diskuse v rodině, kdy jsme si vysvětlovali, že všechny uváděné způsoby přenosu (kapénková... atd) koronaviru jsou vázány na tekutinu, vodu, třeba že vlhkost nasrážená v klimatizačním filtru (auto, pracoviště, supermarket) umožní přežit viru i do druhého dne a pak se rozfouká, nebo že každá látka , plast, kov, dřevo má mikropóry, kde všude může přežít virus, což je stará, známá věc. Opět teprve v uplynulém týdnu se objevila varování v TV přežívání koronaviru na površích - s odkazem na odbornou studii(!). Bez této studie to nikdo z epidemiologů ani přibližně netušil - třeba tak před měsícem?

Podobně jsem si povzdechnul  " no sláva, konečně to z nich už pomalu leze...", když jsem tuto neděli slyšel představitele firmy, který představil sympatický, jednoduchý a účinný koncept roušky na úrovni filtru-respirátoru. (firmy vyrábějící nanovlákna jsou schopny vyrobit dostatečné množství jednorázových 15x20 cm nanoplátýnek, které se vloží do roušek jednotné velikosti, které ovšem může ušít každý. Po použití se nanovlákno vymění a rouška vyvaří. Kapacita při dobré organizaci, klidně pro všechny občany. Domysleme, kdyby jsme toto nabídli Číně v době, kdy nás žádala o pomoc? Tehdy na rozšíření výroby by asi bylo peněz dost a následný nedostatek roušek by také vypadal jinak. Ale KDYBY není, protože kdyby bylo, tak by nebylo třeba toho, co je. (volně parafrázováno podle J.Fouska)

     Takže palec nahoru - tak nějak má vypadat inovace v krizové situaci. Ale nějak mi ten čas nesedí, když si uvědomím, že jsem  5. února v reakci na článek pana Zbyňka Fialy psal, že "... taková promarněná příležitost pozitivního zápisu malé země s úrovní nanotechnologií, za kterou se nemusí stydět (o které i piráti a desperádi tvrdí, že místo montovny chtějí mozkovnu), do světového vnímání, to se hned tak nevidí..." (http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/ve-wuchanu-se-bojuje-i-za-prahu) a neubránil jsem se podobnému  postesknutí nad festivalem promarněných příležitostí (reakce k článku pana Zbyňka Fialy16.března  http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/okamzik-pravdy). Myslím, že takové normální věci napadají snad každého druhého občana.

Zkrátka a dobře. Přál bych si, abych při podobných mých reakcích na aktuální dění mohl poslední 4 odstavce vynechat. Pak by mohli být spokojeni všichni a dočetli by to do konce.

 

 

         

luis

Hm, Hm, právě sleduji tiskovou konferenci na ČT24 a slyším-li "odborné informace" ohledně roušek (které jen tak mimochodem měly mít datum 25. února a ne 16. března), mimoděk si vzpomenu na kamennou a nevratnou "historii": převázat gázou obličej, pod gázou vnější vrstvu vaty napustit Alpou (60% alkoholu) nebo Alpou Lesanou (70% alkoholu) nebo úkapem ze slivovice (35%), poté vnitřní vrstvu vaty suchou a dýchat POUZE NOSEM , protože ústy se do plic dostane....) - Zabráníte nejhoršímu...

 

duchodce

Kdo by čekal, že ozdravnou kůru koruny spustí virová epidemie? Asi nikdo. Nyní je důležité, aby ČNB do kurzu nezasahovala a síla intervenčních korun co nejvíce vyprchala. Jen tak se může koruna trvale zbavit intervenčního břemene a nastartovat zdravý růst. V opačném případě se kurzu, který bude přijatelný pro přechod na euro nikdy nedočkáme. 

luis

Klidně bych tyto možnosti připustil, ale myslím že působících faktorů  bude mnohem více a těžko říci, který z nich je významnější než jiný. Třeba kolují zvěsti, že v těchto jižních zemích pracuje mnoho Čínanů a že první vlna v Itálii souvisí s tím, jak odjeli na slavnosti Nového roku do Číny  a zpět. Také bych tipoval na můj vkus vcelku menší než obvyklou kontaktní vzdálenost při komunikaci u této mentality (o pověstné menší disciplinovanosti nemluvě), což může také hrát roli. Atd. Prostě jsem v těchto soudech opatrnější.

luis

   Ano, "...chybějící peníze ohlašují chybějící práci...".  Mně peníze snad chybět nebudou, protože jsem se ještě nedostal k tomu, abych je promyšleně uložil do pěti metráků rýže nebo tak nějak. Ale teď vážně.
   Na jedné straně peníze na určitém místě (nižší kupní síla resp. drahý úvěr na znovuobnovení provozu aj.)
jsou předobrazem nižší poptávky po zboží resp. poptávky po pracovní síle.
   Na druhé straně, prakticky vzato, počet spotřebitelů je v zásadě stejný jako před koronavirem, jejich potřeby objektivně také. Protože obchod je první v pořadí, co se nezastaví, trendem bude rychlé dohánění zpoždění.
Ve střednědobém horizontu se však změnilo to, co má větší váhu, a to je důvěra(se všemi adjektivy, kterých bych byl schopen). Takže i zítřejší priority spotřebitelů, ale i států (státní výdaje jsou často významnějším faktorem trhu než výdaje firem či spotřebitelů)  nebudou prioritami včerejška. Bude zajímavé pozorovat proces přizpůsobení výroby novým podmínkám v různých zemích.
   Je  zajímavé, že "koronavír" se vyskytnul víceméně v časovém souběhu s již zahájeným zvolněním ekonomické dynamiky, a s dalšími  legráckami (brexit, obchodní válka USA vs. Čína, pokles cen ropy).
Dříve, než nejeden student ekonomie bude mít problém aplikovat diskriminační analýzu na toto období, aby rozlišil (a to i časově) podstatné faktory od nepodstatných, poslouží mnohému tato souhra náhod jako dobrý argument, aby se vše svedlo na koronavir.
    Obyčejný člověk možná udělá pro ekonomiku (snížením potřeby importu ke zlepšení obchodní bilance) více, když využije tyto krásné jarní dny k výsevu zeleniny. Je to možná jediné, o čem  rozhodne, kolik nechá "hryzcům a hrabošům všeho druhu" a kolik si ponechá pro vlastní potřebu.