Zbyněk Fiala: Řecké dluhy zevnitř

obrazek
21.2.2015 20:34
Zdá se, že cílem jednání o Řecku není ani tak vyrovnat dluhy, jako smést Syrizu. Proč? Podívejte se na její program. Také vedoucí poradce OSN Gregory A. Maniatis píše na názorové stránce New York Times, že „trojka“ se soustřeďuje jednostranně na vymáhání dluhů, ale vyhýbá se spravedlnosti. A pokud jde o ty dluhy? Z hlediska Mezinárodních účetních standardů zdaleka nejsou tak velké, tvrdí investiční bankéř Paul B. Kazarian.

Kompromis nad řeckým zadlužením má podobu čtyřměsíčního odkladu. Po pátečních celodenních jednáních ministrů financí eurozóny, které skončily až večer, řecká vláda nakonec přistoupila na čtyřměsíční prodloužení stávajícího programu, který podmiňuje další poskytování prostředků z unijních záchranných fondů. Formálnímu jednání předcházely pětihodinové užší konzultace, do kterých se telefonicky zapojoval i řecký předseda vlády Alexis Tsipras.

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/808f5fb0-b90e-11e4-b8e6-00144feab7de.html?siteedition=intl#axzz3SJyUaIec

Řeky dotlačila ke kompromisu hrozba pádu bankovního sektoru. A také manévrování Evropské centrální banky. Ta sice umožnila rozšíření jednoho zdroje hotovosti poskytovaného řeckým komerčním bankám prostřednictvím národní centrální banky zhruba o pět miliard euro. Avšak krátce na to ECB obrala Národní banku Řecka o kompetence nad dvojnásobkem této částky, takže o tyto peníze budou muset banky žádat až ve Frankfurtu. Jediný kompromis, který je na cestě, spočívá v možném snížení míry škrcení řeckého rozpočtu. Detaily mají být vyjednány příští týden.

Deficit spravedlnosti

Na názorové stránce New York Times se pozastavuje vedoucí poradce OSN Gregory A. Maniatis nad tím, jak bylo jednání jednostranné, vzhledem k tomu, že podstatná část řeckých dluhů má kriminální původ. Překvapuje ho, že „trojka“ sídlí už dlouhá léta v budově řeckého ministerstva financí, ale nikdy nenašla cestu také na ministerstvo spravedlnosti. Prokurátoři, kteří vyšetřují největší korupční případy, mají natolik ořezaný rozpočet, že si nemohou dovolit ani dálkové telefonní hovory. Ale někteří to přesto dělají a platí si je ze svého. Problém, proč mají svázané ruce, může spočívat v tom, že když jeden bere, musí být druhý, kdo dává. A tady bychom se dostali k významným německým či francouzským firmám. Nejotřesnější případy provázejí zbytnělé řecké nákupy zbraní.

„Většina Řeků neuvěřitelně těžce pracuje, jak lze vyčíst ze statistik OECD. Od světových médií je proto obzvlášť nestoudné, když je portrétují jako lenochy. A tito Řekové trpí za nezákonnosti několika desítek tisíc spoluobčanů,“ připomíná Maniatis a poukazuje na to, že reálným deficitem EU nejsou dluhy, ale spravedlnost.

http://www.nytimes.com/2015/02/21/opinion/in-greece-focus-on-justice.html

Boj o míru škrcení

Řecký státní rozpočet je v tuto chvíli mírně přebytkový – ovšem jen před započtením nákladů na úroky a refinancování dluhu. Mluvíme tak o primárním rozpočtovém přebytku. To dává Řecku teoretickou volnost v rozhodování, jak přistupovat ke splácení dluhů. Pokud by je omezili a znemožnili si tak přístup na finanční trhy, moc se neděje, stát lze financovat z daní. Jenže do hry může vstoupit i panika, kdy se lidé rozběhnou do bank pro své vklady. A když se zhroutí bankovní sektor, moc daní už se nevybere. Tempo vybírání hotovosti z řeckých bank dosáhlo úrovně 800 milionů euro denně.

V evropských „záchranných“ programech pro Řecko se určuje, jak velký má být primární přebytek, aby zbylo dost na splátky. Ovšem přebytek v tuto chvíli vznikne jen tak, že peníze naškrtím jinde, lze tedy mluvit o míře škrcení. V původním programu byl pro letošek požadován primární přebytek ve výši 3 % HDP, zatímco řecká vláda požadovala, aby to bylo jen 1,5 procenta HDP, a zbylo tak víc na investice. To může být dobré pro věřitele (dosavadní škrcení způsobovalo, že ve zdecimované ekonomice podíl dluhu na HDP prudce narůstal) i pro řešení řeckého „humanitárního problému“, zejména obrovské nezaměstnanosti a nárůstu chudoby.

O míře škrcení se prý dá mluvit, ale s dalšími návrhy už řecký ministr financí Yanis Varoufakis neuspěl. Ani se snížením dluhu, ani se zavedením motivačního prvku, který by výnos dlužních papírů vázal na tempo hospodářského růstu. Z průběhu vyjednávání přitom bylo zřejmé, že nevadí ani tak samotné řecké návrhy, jako řecká vláda strany Syriza. Jako by nezáleželo na tom, co se věřitelům může vrátit, ale hlavně aby se z programu Syrizy nedalo nic splnit a nespokojení řečtí občané ty zpropadené levičáky co nejrychleji smetli.

Dá se to vyčíst z toho, že ekonomická stránka řeckých návrhů nejprve našla jistý ohlas u Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu, ale narazila u nesmiřitelných ministrů eurozóny. A skálu, u které všechno končilo, představoval německý ministr Wolfgang Schäuble (72).

V čtenářských diskusích na stránkách Financial Times jsem našel poznámky, že už na funkci nemá a utíkají mu složitosti jednání. Avšak příliš osobní pohled na problém může být zkreslující. Schäuble vyjadřoval nejvýrazněji to, co sdílí i mnoho jeho kolegů, a sice zklamání, že Řecko přišlo o krotkou vládu. Ryze levicová orientace Syrizy může způsobit nákazu a drsnou volební konkurenci středovým stranám. Vyjednávání o dluhu proto dostávalo charakter účtování s politickým nepřítelem.

Mají se čeho bát, program Syriza představuje sadu spravedlivých požadavků, které se mohou ujmout i mimo úrodnou půdu řecké bídy. V českém Zpravodajství ze zdrojů a z korespondence (nejen) opozičních občanských struktur, které rozesílá Petr Kužvart z neformální občanské Iniciativy za společenskou změnu (IZSZ), jsem našel následující text (jehož přesnost a pravost ponechávám na některém z našich čtenářů mocných řečtiny):

Program strany SYRIZA

(30. 01. 2015, Dušan Grúň)

Bod 1. Audit verejného dlhu a preskúmanie výšky úrokových platieb: pozastavenie splátok, pokiaľ sa nezastaví a neprestane zvyšovať nezamestnanosť.

Bod 2. Požadovať od EU zmenu úlohy ECB tak, aby ECB financovala štáty a programy štátnych investícií.

Bod 3. Zvýšiť dane z príjmu na 75 % pre všetky príjmy nad 500 tisíc Euro.

Bod 4. Zmena volebného zákona na základe pomerného systému.

Bod 5. Zvýšenie dane veľkých firiem na európsky priemer.

Bod 6. Prijatie zákona o finančných transakciách a osobitná daň na luxusný tovar.

Bod 7. Zákaz špekulatívnych finančných nástrojov.

Bod 8. Zrušenie finančných výhod pre cirkev a lodiarsky priemysel.

Bod 9. Eliminácia tieňového bankového sektora a odlivu kapitálu do zahraničia.

Bod 10. Silná redukcia vojenských výdavkov.

Položka 11. Zvýšenie minimálnej mzdy na 750 eur mesačne.

Bod 12. Použitie vládnych budovy, bank a kostolov pre bezdomovcov.

Bod 13. Otvorenie stravovania vo verejných školách s raňajkami a obedom zadarmo pre deti.

Bod 14. Poskytovanie bezplatnej zdravotnej starostlivosti nezamestnaným, bezdomovcom a ľudom s nízkymi mzdami.

Bod 15. Dotácie až 30 % na hypotekárne platby pre rodiny s nízkymi príjmami, ktoré nie sú schopné splácat splátky.

Bod 16. Zvýšenie dotácie pre nezamestnaných. Zvýšiť sociálnu ochranu neúplných rodín, seniorov, zdravotne postihnutých a rodín bez príjmu.

Bod 17. Zavedenie daňových úľav pre základné tovary.

Bod 18. Znárodnenie bánk.

Bod 19. Znárodnenie firiem v strategických odvetviach (železnice, letiská, telekomunikácie) pre rozvoj krajiny.

Bod 20. Rozvoj miestnych obnoviteľných zdrojov energie a ochrany životného prostredia.


Bod 21. Rovnaké platy pre mužov a ženy.


Bod 22. Obmedzenie neštandardných nájmov a výhod bez časového obmedzenia.

Položka 23. Posilnenie ochrany práce a ochrany miezd pracovníkov zamestnaných na čiastočný úväzok.

Bod 24. Obnovenie kolektívnej (pracovnej) zmluvy.

Bod 25. Posilnenie inšpekcie práce a požiadavky pre firmy, ktoré pracujú na štátnych zákazkách.

Bod 26. Ústavné reformy s cieľom zabezpečiť odluku cirkvi od štátu, rovnako ako ochranu práva na vzdelanie, zdravotnú starostlivosť.

Bod 27. Vyhlásenie referend o zmluvách a ďalších dohodách s EU.

Bod 28. Zrušenie neoprávnených výhod pre poslancov. Zrušenie poslaneckej imunity pre ministrov tak, aby to súdu umožnilo začať trestné konanie proti členom vlády.

Bod 29. Demilitarizácia pobrežnej stráže a špeciálnych síl. Zákaz nosenia strelnej zbrane policajtom pri demonštráciách. Zmena výuky pre policajtov, aby kládli dôraz na sociálne otázky, ako je prisťahovalectvo, drogy a sociálne faktory

Bod 30. Záruka ľudských práv v prisťahovaleckých centrách a vo väzbe.

Bod 31. Podpora zlučovania rodín imigrantov.

Bod 32. Dekriminalizácia používania drog v prospech boja proti obchodu s drogami. Zvýšené financovanie rehabilitačných centier.

Bod 33.Obmedzenie práva na odmietnutie prijatia návrhov zákonov.

Bod 34. Zvýšenie financovania zdravotnej starostlivosti na európsky priemer (prevalencia EÚ o 6 % HDP v Grécku – 3 %).

Bod 35. Eliminácia platieb občanov v prospech národných zdravotníckych služieb.

Bod 36. Znárodnenie súkromných nemocníc. Odstránenie účasti súkromného sektora v národnom systéme zdravotnej starostlivosti.

Položka 37: Stiahnutie gréckych vojakov z Afganistanu a na Balkáne. Mimo krajiny nesmú byť grécki vojaci.

Bod 38. Zrušenie vojenskej spolupráce s Izraelom. Podpora vytvorenia palestínskeho štátu v hraniciach z roku 1967

Bod 39. Rokovania o stabilizácii vzťahov s Tureckom.

Bod 40. Zrušenie všetkých zahraničných vojenských základní v Grécku a vystúpenie krajiny z NATO.

Mají na to?

Ekonomické rozbory přitom ukazují, že Syriza má větší šance, než by se na první pohled zdálo. Zranitelná je hlavně v tomto roce, kdy vládu čekají velké jednorázové platby. Pokračování pak bude mnohem snazší, soudí investiční bankéř Paul B. Kazarian. Pokud bychom řecký dluh ve výši 318 miliard euro diskontovali podle Mezinárodních účetních standardů, promítne se do něj spousta odkladů a prodloužení splatnosti na 30 až 40 let, spolu s nízkou úrokovou mírou, kterou se dá refinancovat. Nemluvě o odkupech velkých balíků dluhu v době poklesu ceny, jak to dělá právě Kazarian, prý v tichosti. Skutečná hodnota řeckého dluhu je po těchto výpočtech desetinová, tvrdil teď Kazarian investorům v konferenčním sále sídla Morgan Stanley. „Není to tak jednoduché,“ oponovala mu členka panelu s hostitelské banky.

http://www.nytimes.com/2015/02/21/business/dealbook/greek-debt-is-vastly-overstated-an-investor-tells-the-world.html

Když to však shrneme, řecká vláda nemá na vybranou, než soustředit se na zvyšování rozpočtových příjmů tvrdým úderem na korupci a největší loupeže. Sáhnout po zdrojích tam, kde jsou. Zároveň může počítat s tím, že podporu si udrží jen v tom případě, dokud budoucnost bude lepší než současnost. Drsné začátky se přitom dají snáze přežít, ukáže-li se, že ona budoucnost je blíže, než by se zdálo. Nejen ekonomicky. Série voleb, do kterých promluví (v květnu) také skotští levičáci nebo (na podzim) španělská Podemos, může začít měnit atmosféru v celé Evropě.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.