Zbyněk Fiala: Řecký labyrint

obrazek
1.7.2015 13:28
Bude v Řecku referendum, nebo nebude? Podpoří vláda „ne“, nebo „ano“? Podle agentur jsou na stole nové návrhy, které premiér Alexis Tsipras odeslal věřitelům v úterý v noci, ve chvíli, kdy končila splatnost dluhu u Mezinárodního měnového fondu. Sílí signály, že převažuje zájem na zachování eurozóny v podobě, kdy se jen rozšiřuje. Roste obava z rozkolísání jižního křídla EU i NATO. Zdá se, že budík zazvonil a všichni se probudili. Snad se i zorientují a najdou cestu z labyrintu ven.

Smysl nedělního referenda o přijetí podmínek věřitelů už teď není příliš jasný vzhledem k tomu, že vláda nejprve chtěla vést kampaň ve prospěch „ne“, ale v úterý v noci navrhla něco, s čím by spojila své „ano“. Agentury píší, že jde o prakticky shodný návrh s tím, který předtím odmítala, ale to nezní příliš pravděpodobně. Nehraje se jen o bezprostřední úhradu dluhů u Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky (pokud se držíme časového horizontu dní). Důležité je, co bude potom, zda se dá počítat s nějakým „Marshallovým plánem“, který by dal evropské solidaritě pozitivní náboj a Řecku nabídl šanci k vybřednutí z krize. Zatím šlo jen o ždímání, či spíše marné pokusy sklidit na dlani příslovečný chlup.

Pokud jde o strukturální reformy, jejich obecné zaměření v požadavcích věřitelů nebylo až tak odlišné od toho, o čem by se nemluvilo i v Athénách, ale spor byl o čas. Tsiprasova vláda nastoupila v lednu, a výsledky se od ní žádaly teď hned. Připomínalo to pohádky, ve kterých se chce král zbavit nevítaného uchazeče o princeznu, a tak ho z hradu vystrnadí se třemi nesplnitelnými úkoly. Nešlo o to, aby levicová řecká vláda něco udělala, ale aby padla.

Bereme-li to tak, Tsipras vyhlásil referendum, aby si ověřil, zda má ještě podporu. Pokud ano, má volné ruce k dalším jednání nebo jinému řešení. Teď asi zjistil v mírném předstihu, že v chaosu bankovních prázdnin podporu pomalu ztrácí, a tak zkouší dupnout na brzdu.

Ale lze to vidět i opačně. Referendum mělo uzavřít etapu, ve které byla řecká vláda předmětem konfrontačního jednání. Měla ustoupit jednostrannému nátlaku, sklonit se, pokořit. Jenže chladná analýza pár hodin po dramatickém odmítnutí podmínek věřitelů ukázala, že obraz nebyl tak černobílý. Nebyli tu jen padouši. Evropská centrální banka byla ochotná dále držet nad Řeckem ochrannou ruku a nezrušila program doplňování likvidity, a to přes drsně odmítavý postoj zástupce německé centrální banky. Na úrovni Evropské komise byla zřetelná snaha předsedy Jean-Claude Junckera udržet proces v chodu i přes všechna odmítání ministrů financí eurozóny, zejména nmeckého. Francouzský prezident Francois Hollande se ukázal vstřícnější a aktivnější než německá kancléřka Angela Merkelová, která až dosud ulamovala hrany, ale teď si možná schovává prach na nejžhavější fázi procesu.

Také v Mezinárodním měnovém fondu to není jednoznačné. Propukl spor, který vynesl na povrch jeho bývalý výkonný ředitel Dominique Strauss-Kahn formou sebekritiky. Konstatuje, že to, co bylo roku 2010 přijato jako pomoc Řecku, ve skutečnosti škodilo, a hodně, dokonce celé Evropě. Proto označil za nesmyslný přístup, který kombinuje další peníze pro Řecko s politikou „austerity“, škrcení. Hlava nebere kombinaci zvyšování dluhu a snižování schopnosti ke splácení. Tady nejsou potřeba nové peníze, ale reálné zamyšlení nad těmi starými. Řecku by mělo být umožněno prodloužení splatnosti dluhů, jejich refinancování na současné nízké úroky (aby se zbavilo vysokých úrokových nákladů z minulosti) a hlavně snížení dlužné částky „restrukturalizací“, čili odpisem podstatného balíku.

Odpis dluhu znamená, že stejně někdo o peníze přijde, tentokrát věřitel. Kdo by to měl být? Mám za to, že by se snadno identifikovalo, jaká část dluhu vznikla z pozitivně motivovaných extrémních zbrojních zakázek v Německu, Francii a USA a z dvakrát vyššího vojenského rozpočtu než má kterákoliv jiná evropská země, když jediný potenciální nepřítel – Turecko – je ve skutečnosti spojencem z NATO. To není dluh z rozmařilosti. To je dluh ve prospěch někoho někde jinde.

Je tu také ta část dluhu, která vznikla v rámci záchrany německých a francouzských bank exponovaných v Řecku. Nikdo je tam nehnal, lákaly je tam superzisky z obrovských půjček, které přineslo prudké snížení řecké úrokové míry po přijetí eura. Půjčovalo se i těm, kdo na to neměli – jako v realitní bublině Spojených států před finanční krizí. Takové obchodní chování by mělo být problémem věřitele, který má přece celý proces pod kontrolou.

V tuto chvíli není jasné, zda referendum opravdu bude, nebo nebude. Možná, že je to jedno. Agentura Bloomberg nabízí přehledné schéma možných rozhodnutí, ze kterých vyplývá, že jak „ano“, tak „ne“ mohou vést k podobným následkům. Odmítnutí požadavků věřitelů může být prvním krokem buď ke „Grexitu“, nebo naopak k novým jednáním. Nová jednání však mohou vycházet i z takového výsledku referenda, ve kterém vyhrálo „ano“, tedy na souhlas s podmínkami věřitelů. Ostatně byl to právě tento souhlas, kterým věřitelé podmiňovali další rozhovory o odmazání části dluhu a prodloužení splatností.

Jenže ani nová jednání nemusejí přinést výsledek, který vláda a obyvatelstvo Řecka přijmou. Pak by byl znovu na vybranou buď „Grexit“, nebo pokus o prozatímní řešení, než se dohodne další pomoc. Ve všech případech do toho mohou vstoupit i předčasné volby – nebo další referendum.

Je proto možné, že vyhlášení referenda splní svoji funkci, i když k samotnému referendu nakonec nedojde. Už teď však vyznačilo hranu, za kterou nelze jít. Tato hrana nemá technický charakter nějaké dílčí podmínky, ale spíše se týká celkového přístupu. Neuspěl boj „kdo s koho“, argumenty „naše volby jsou víc než vaše volby“. Havarovala snaha, aby převaha vlád pravicové orientace v eurozóně vyzněla silově a odradila i ty, koho Syriza inspiruje ve Španělsku či jinde. Ukazuje se, že šanci má jen kooperativní přístup, rozhodování podle širší ekonomické racionality. Tam nejsou hodnotou jenom peníze, ale také víra lidí v budoucnost.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.