Solár poroste i s levnou ropou

Role fotovoltaiky jako perspektivního energetického zdroje globálního významu se upevňuje. „Vedle Číny, Indie a Spojených států potáhnou globální růst fotovoltaiky také další země nových trhů. Přitom nejsilnější trhy svůj růst ještě urychlí, zatímco základy oboru začnou pronikat do dalších zemí,“ soudí výkonný ředitel Deutsche Bank Vishal Shah.

http://www.investorideas.com/news/2015/renewable-energy/02171.asp

Ve své analýze uvádí, že růst investic do fotovoltaiky za poslední tři roky překonal očekávání. Další růstové roky však budou navazovat, protože po odeznění finanční krize v USA se přidávají investice i v rozvojových zemích. Ve Spojených státech a Číně se přitom jen v tomto roce zahájí projekty o kapacitě po 12 – 15 GW špičkového výkonu.

(Kdybychom hledali srovnání, jeden GW odpovídá zhruba výkonu jednoho bloku Temelína, ovšem ten běží i v noci, zatímco zde mluvíme o špičkovém výkonu pod intenzívním slunečním zářením. Třeba v českých podmínkách, kdy slunce intenzivně září až 1700 hodin v roce, může vyrobit špičková solární kapacita pětinu elektřiny, kterou bychom získali z nepřetržitého elektrárenského zdroje srovnatelného výkonu. Oblačného roku 2013 vyrobily české solární kapacity o výkonu 2 GW asi 2 000 GWh elektřiny. V jižních zemích to může být až dvojnásobek českých možností. Jinou věcí je, že značnou část nočního proudu z Temelína nikdo nepotřebuje.)

http://www.eru.cz/documents/10540/462820/Rocni_zprava_provoz_ES_2013.pdf

Vedle toho se však hlásí projekty z dalších zemí světa. Mexiko chce mít za dva roky 2 GW fotovoltaiky. Ve stejnou dobu bude Jižní Afrika disponovat svým prvním GW. „V minulých letech přitom v těchto zemích vývoj stagnoval. Z toho je vidět, jak významné zdroje růstu lze v příštích letech čekat,“ upozorňuje Shah. Budování solárních zdrojů se vymyká ochablým tempům okolní ekonomiky. Letošní skok o 25 až 30 procent zvýší globální kapacitu ze současných 42 GW na 54 GV a v roce 2016 by mohlo být podle stejného zdroje přidáno dalších 15 procent.

Zároveň poukazuje na zajímavý vztah mezi nízkými cenami ropy a vývojem na trzích obnovitelných zdrojů. Klíčová je zde cena elektřiny, a ta podle Shaha v USA na mnoha místech roste, protože musí pokrýt náklady investic do přenosů a distribuce. Proto velké trhy s elektřinou jako jsou USA nebo Čína nejsou ovlivněné nízkou cenou ropy. Na menších trzích tento vztah neplatí, ale jak ukázal výzkum DB, náklady solární elektřiny už jsou tak nízko, že běžně konkurují nákladům elektráren na kapalná paliva dokonce i při ceně ropy 50 dolarů za barel. Ale zatímco ropa na těch 50 dolarech nezůstane 10 nebo 20 let, solární zdroj už jednou investované náklady nezmění – a slunce je zadarmo.

Vishal Shah předpokládá, že po Mexiku a Jižní Africe výrazně vstoupí do hry i další rozvojové země. Nejde jen o to, že potřebují dostupné energetické technologie, ale mohou využít i své výhodné geografické polohy, protože většinou leží v tropickém a subtropickém pásmu. Konkurenční cenu elektřiny (grid parity) tam lze nabídnout už spotřebitelům nad 150 kWh. Třeba ve zmíněném Mexiku další vývoj jasně nahrává tomu, že konkurenceschopnost solárních zařízení se bude zvyšovat, protože v loňském roce tam stoupla cena elektřiny o 8 – 10 procent a poptávka po energii roste.

Podle Shaha je důležité je také to, že solární poptávka není závislá na jednom trhu, je tu řada trhů srovnatelného významu rozesetých po celém světě. „A tato diverzita bude hlavním tahounem růstu globální poptávky.“

Dodejme, že i v ČR už pokles cen technologií vykompenzoval zastavení státní podpory pro fotovoltaiku, takže instalace panelů na střechu se vyplatí.

http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2013100403/vyplati-se-postavit-stresni-solarni-elektrarnu-i-po-skonceni-podpory

V Aktualizaci Státní energetické koncepce ČR, kterou má vláda na stole, se zdůrazňuje jako východisko „omezený potenciál obnovitelných zdrojů energie“.

Z celé koncepce září jaderné výhledy, a tak je lze nalézt – při důkladnějším hledání – i v pasáži o obnovitelných zdrojích:

„I přes veškerou nejistotu týkající se společné politiky EU po roce 2020 ČR vyvine úsilí splnit za přijatelných podmínek požadavek týkající se spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ve výši 13 %. (…) V případě ekonomicky neúměrné zátěže při plnění požadavku na cíl pro obnovitelné zdroje existují i doplňující řešení. Například „statistické převody“ z jiných členských států, možné společné projekty v zahraničí apod. V situaci, kdy např. zdroje v Německu zatěžují neúměrně naše sítě, by bylo takové řešení naopak dobrým příkladem mezinárodní spolupráce, kdy jeden stát, který má vhodnější podmínky pro rozvoj OZE, staví zdroje, a druhý stát, který má příhodnou geografickou polohu, posiluje infrastrukturu, aby mohl celý region spolehlivě fungovat, přičemž země s nadměrnou instalací zdrojů by se měly podílet na nákladech v regionu, kde se projeví problémy s kapacitou sítí.“

http://www.mpo.cz/dokument155315.html

Německý příklad s důrazem na obnovitelné zdroje a jejich optimismus v investicích do soláru je tedy pro nás inspirací v tom smyslu, že Němci by mohli náš Temelín zaplatit…