Aleš Michl guvernérem?

Fiala Zbyněk
9.5.2022 07:32
Mezi jestřáby české centrální banky, jejichž chování připomíná spíše mocenskou exhibici než podporu měny v nejistých časech, se může prosadit holubice, pokud prezident Miloš Zeman sáhne do opozice v bankovní radě.

České úrokové sazby znovu prudce vyskočily vzhůru a už to skoro nemá cenu komentovat. Vzniká však naděje, že to končí. Tiskem kolují zaručené zprávy, že odcházejícího Jiřího Rusnoka vystřídá ve funkci guvernéra ČNB ekonom Aleš Michl, který hlasoval v bankovní radě spolu s Oldřichem Dědkem proti zvyšování sazeb. Rusnokovo funkční období končí v červnu a Michl byl v minulých dnech na návštěvě u prezidenta Miloše Zemana, který má jmenování guvernéra ČNB ve výlučné kompetenci. Pokud se zprávy o Michlově jmenování nestanou polibkem smrti, jako guvernér se tedy ocitne v nepřátelském prostředí.

Úkol je jasný, česká ekonomika potřebuje podpořit, ne dorazit. Pokud to nezvládneme, zemi čeká bezpříkladná hospodářská krize, protože protiruské sankce dopadají na Evropu tíživěji než na Rusko. Dále se nabalují na rozpad globalizačních vazeb z pandemie a neberou ohled na to, že značnou část světa postihne nedostatek energií a potravin. Ústup od fosilních paliv je samozřejmě v pořádku, ale nejde to udělat ze dne na den, jak varoval i průzkum mezi německými podnikateli, který podnikl vlivný Institut IFO. Zhruba třetina odpověděla, že si s tím ekonomicky nebo technologicky nedokáže poradit. Ostatní si trochu víc věří, ale věřit není vědět. Zvláštností České republiky pak je, že její centrální banka aktivně přivolává krizi absurdním zvyšováním úrokových sazeb, které ty ostatní problémy jen vyhrocují.

Potkal jsem Aleše Michla před dávnými lety jako mladého talentovaného muže z týmu místopředsedy vlády pro ekonomiku Jiřího Havla za premiéra Jiřího Paroubka. Byly to časy, kdy ekonomové měli ve vládě slovo. Dalo se vyčíst i z bezprecedentního hospodářského růstu a prudkého posilování koruny. Když se to sečetlo či převedlo na dolary, byla to dvojciferná růstová tempa, jaká jsme znali z Číny. Stejný efekt byl patrný i na růstu mezd. Inflace prakticky nebyla, roku 2006 se propadla pod 2 procenta. Státní rozpočet byl potenciálně přebytkový, ale tehdejší předpisy dávaly přednost vytváření rozpočtových rezerv.

To všechno mě vedlo k názoru, že taková vláda nemůže ve volbách nikdy prohrát. Jak vidíte, předpovědi jsou ošidné, zvláště ty o budoucnosti. Ale myslím, že Aleš Michl si pamatuje časy, kdy vládl jiný model než pozdější Kalouskův „škrcením k prosperitě“. Mírný vliv realistických ekonomů se projevil i na činnosti Babišovy vlády, kde měl Michl taky přispět. Působil tam také odborový makroekonom Jaroslav Ungerman. Ale poměry tam prý vládly dost chaotické, bylo těžké Babiše odchytit a něco mu v rychlosti vysvětlit. Ekonomové z ministerstva financí na tom možná byli lépe.

Kombinace recese a růstu úrokových sazeb děsí investory, protože znehodnotí jejich dluhopisové portfólio, zatímco akcie budou taky v poklesu. Můžeme říci, co je nám do těch milionářů, ale pracují i s našimi úsporami. Americké trhy jsou rozhozené, v pátek měly velké akciové indexy pětiprocentní poklesy. Řekněme, že obvyklý roční hospodářský růst je tříprocentní. Pětiprocentní ztráta by znamenala, že vás někdo ze dne na den připravil o dva roky. Ono to tam teď lítá dolů i nahoru, něco se zase vrátí, ale na trhu je obrovská volatilita. A ta bývá předzvěstí větší změny.

Britská centrální banka Bank of England vydala zatím nejtemnější předpověď ze všech velkých centrálních bank, ve které varuje před dvoucifernou inflací a delším obdobím stagnace nebo dokonce recese. Také ona se pokusila proti inflaci zasáhnout zvýšením úrokové míry na nejvyšší úroveň od roku 2009. Ve čtvrtek 5. května už to bylo čtvrté zvýšen í v řadě a dosáhlo astronomických 1 %. Ano, to je ta nejvyšší hodnota za tucet let.

Jenže trhy vyděsila předpověď jednoprocentního poklesu HDP v posledním čtvrtletí, jak bude britská ekonomika postupně brzdit. Také v Německu varuje IFO institut, že ekonomika zamíří letos pod nulu. A tak londýnské finanční trhy už zaznamenaly přesun zájmu obchodníků ke krátkodobým státním dluhopisům, protože sázejí na to, že hrozba hospodářského poklesu si vynutí naopak snižování úrokových sazeb. Tak se to obyčejně dělá.

Je docela možné, že tak se to bude dělat i u nás.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.