Babišova hodinová návštěva u amerického prezidenta

Americký prezident naštěstí díky své bývalé manželce Ivaně ví, kde leží Česká republika. Tím se ovšem významně liší od většiny svých blízkých spolupracovníků. Úvahy komentátorů o tom, proč se sešel právě teď a proč vůbec s A. Babišem, jsou dalekosáhlé a všeobjímající. To, co je ovšem podstatné a co řadě komentátorů a vyjadřujícím se politikům zcela uniká, je kombinace ekonomických a geopolitických zájmů Spojených států ve Střední Evropě.

Na rozdíl od Polska se nikdo v současné vládě ČR, a to je jen dobře, neodváží vyrukovat s myšlenkou výstavby americké vojenské základny na našem území, tak jako je tomu v Polsku. V rámci této koalice by to znamenalo konec klasické levice v Čechách, pokud by s tím snad v nějakém náhlém pominutí smyslů byly schopny obě levicové strany – ČSSD i KSČM – souhlasit. Takže základna se konat v nejbližších třech letech nebude.

Ale je zde velká možnost získat zakázku na dostavbu několika bloků jaderných elektráren v Dukovanech a v Temelíně v obrovitánském finančním objemu, kde zatím nejvyšší odhady se pohybují kolem 400 mld. Kč, za čtyři nové bloky. To by samozřejmě byl krásný byznys pro firmu Westinghouse, která je ovšem vlastněna nikoliv Američany, ale Japonci. A při vší úctě k ní, je otázka, zda na to tato firma má, aby případnou zakázku na výstavbu nových bloků realizovala.

Trumpovi šlo jistě také o to, rekognoskovat terén v tom směru, aby zjistil, zda americké zbrojařské koncerny mohou dodávat do Česka nové zbraně a zbraňové systémy. Mluví se o obří dodávce helikoptér pro Armádu ČR.

Naopak premiér Babiš tlumočil prezidentu USA odmítavé stanovisko Česka a dalších zemí EU ke zvýšení dovozních cel USA na v Evropě vyprodukovaná auta ve výši 25%. To by samozřejmě znamenalo velmi negativní dopad do ekonomiky ČR, jejího růstu a také následně díru v příjmech státního rozpočtu.

Když jsem se díval na středeční večerní debatu k návštěvě Babiše v Bílém domě, které se zúčastnili vedoucí představitelé stran české pravice (pánové Fiala a Gazdík), dále pan Bžoch z hnutí ANO a šéf Pirátů Bartoš, musím říci, že jsem nevycházel z nepříjemného údivu.

Profesor Fiala, jehož strana v tomto týdnu mocně žvanila o propadech ve státním rozpočtu v tomto roce a chtěla k tomu svolávat mimořádnou schůzi sněmovny, si nedělá starosti s razantním nárůstem armádních výdajů. Mimochodem ve státním rozpočtu tohoto roku výdaje na armádu rostou zhruba o 8 mld. Kč. Na konci tohoto roku rozpočet Česka na obranu dosáhne zhruba 60 mld. Kč. A pan Fiala nekompromisně žádá, aby ČR konečně začala plnit svůj „závazek“, vydávat na obranu ze státního rozpočtu 2% HDP. Pro informaci pana Fialy by to znamenalo skok ve výdajích na obranu až na 100 mld. Kč.

A pak se rozlučme s navyšováním důchodů, investic, výdajů na vědu, školství, zdravotnictví apod. Chce to soudnost. Také druhý výtečný představitel pravice, jehož strana se ovšem už, na rozdíl od ODS, potápí pod hranici 5% (podle většiny průzkumů veřejného mínění), Gazdík, kromě trapných narážek a invektiv vůči prezidentu Zemanovi vlastně vůbec nic nepředvedl. A tak nejlepší z celé skvadry byl představitel populistického hnutí ANO Bžoch.

Myslím, že by nikdo neměl přeceňovat podobná, více méně pracovní setkání, jako bylo setkání Trump s Babiše, kde jde především o byznys. A v tom si oba představitelé mohli velmi dobře rozumět.

Jiří Paroubek