Je lepší dvacka v pivu, nebo v bance?

Myšlenka o pivní investici do sociálního kapitálu patří Sarah 0´Connorové z Financial Times. Vzpomíná, jak v redakci začínala jako elévka v roce 2007. Spoustu času pak strávila studiem ďábelských finančních derivátů credit default swap, a srovnatelnou dobu i posedáváním po hospodách. Znalost derivátů se jí hodila hned v roce 2008, když se staly motorem finanční krize. Ale nyní po 13 letech prý oceňuje i čas strávený po hospodách s kolegy, protože si tak vybudovala sociální kapitál. Člověk naváže známosti, vyslechne spoustu zajímavých věcí, může se poradit, domluvit, zkrátka využívat bohatství tvořeného podle definice „rozsahem a povahou našich kontaktů s druhými a kolektivními postoji a vzájemným chováním lidí, utvářejících dobře fungující společnost blízkých osob“.
Autorka pak nabízí rozsáhlý studijní materiál a citace z vědeckých pojednání, která se nezastavují ani před pokusy sociální kapitál změřit. Kdo má chuť, může nad tím příjemně zabít čas, který by jinak trávil s partou v hospodě, kdyby to šlo. Nicméně nechme se u kolegyně z FT inspirovat a zkusme vzít úvahy o kapitálu doslova: Je lepší dvacka v pivu, nebo v bance? Banky jsou zamrzlé, snaží se katastrofu přečkat. Těžko vám něco nabídnou, svět se řítí do deflace. A máte-li jen tu dvacku, není ani co řešit.
Spousta lidí na spoření nemá. Podrobnosti jsme se měli dozvědět na základě výběrového šetření finanční situace domácností, které běží od začátku letošního do konce příštího února, ale pandemie v tom nadělá takovou bramboračku, že se z toho asi moc nedozvíme. Metodicky bude třeba vyjít z faktu, že z krizí vycházejí bohatí bohatší a chudí chudší.
Ti nejbohatší sklízejí úrodu na výkyvech burzovních trhů, kde se oceňuje finanční výdrž. Když mám peníze i v době, kdy všichni ostatní už musejí prodávat, nakoupím extrémně levně a prodám dráž, až se trh vzpamatuje. Takhle interpretuji zprávu americké organizace Americans for Tax Fairness (Američané za daňovou spravedlnost), že v čase pandemické krize hodnota kolektivního majetku 651 amerických miliardářů vzrostla o přibližně 1 100 miliard dolarů (HDP ČR za čtyři roky). Pokud chudí v krizi stejným tempem chudli, potěš pámbu.
Pro sledování vývoje na chudší části společenského žebříčku musíme použít jiné ukazatele. Čísla najdete třeba ve čtvrtletním Bulletinu výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (na adrese www.vupsv.cz). Jako první se zřejmě změní údaj o neschopnosti českých domácností zaplatit neočekávané výdaje. Těžko může pokračovat trend minulých let, kdy jsme se blížili úrovni Dánska. Podle pravidelného šetření z roku 2019, s nečekaným výdajem si neporadila jen asi pětina českých i dánských domácností. V řadě dalších ukazatelů je však Dánsko daleko. Například v Dánsku strádá jen 6,5 procenta domácností se dvěma dospělými a třemi nebo více dětmi, u nás celá pětina takových domácností vychází s penězi jen s velkými obtížemi. Podobný rozdíl mezi Českem a Dánskem najdeme i mezi osamělými starými nad 65 let. Nejdrsněji dopadají samoživitelé se závislými dětmi, kde nouze klepala na dvě pětiny českých domácností, dvakrát častěji než v Dánsku.
Avšak vykazovaná míra příjmové chudoby – nejoblíbenější číslo české vlády – bylo v Česku roku 2018 nižší než v Dánsku! U nás to bylo necelých 10 procent, Dánové se blížili 13 procentům. Je to dáno rozložením příjmů. Když mají všichni stejně málo, chudoba statisticky neexistuje, neboť ta se vyjadřuje rozdíly. Hranice příjmové chudoby je stanovená jako 60 procent mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu (po sociálních transferech). Medián je střední mzda, ta je zhruba o čtyři až pět tisíc korun nižší než průměrná mzda. Sestoupíme na 60 procent, započteme i dětské přídavky a podobné transfery, ale pozor, srovnáváme příjmy ekvivalizované, tedy přepočtené. Přepočet se řídí faktem, že na společném hospodaření se ušetří a děti tolik nepotřebují. Úplná rodina s jedním dítětem do 13 let tak činí pouhé necelé dva kusy člověka. Fakticky berete míň, ale statisticky jste na tom líp.
To bylo v loňském roce. Kam se tahle čísla posunou? Rozsah rizika lépe naznačuje údaj, který sdružuje jak domácnosti, které vyjdou s penězi s menšími obtížemi, tak ty, které o sobě tvrdí, že to zvládají docela snadno. Je to drtivá většina domácností (dvě třetiny), o kterých si troufám tvrdit, že jsou velice citlivé na pokles příjmů. Pokud jde o důchodce, v minulosti průměrný důchod (něco podobného jako průměrná mzda, má to jen někdo) převyšoval hranici chudoby o tisíc korun. Bída byla na dosah ruky, ale když se teď přidá další tisícovka (opět, průměrná), důchodci možná ustupují z nejohroženějšího pásma. Roku 2018 byly pod pásmem chudoby dvě pětiny jednotlivců nad 65 let.
Mohlo by tedy zbýt na nějaké to pivo, až se hospody otevřou. Kdo by chtěl dát ušetřené peníze do banky, musí se smířit s tím, že nevydělá nic. Nejlepší výsledky dává stavební spoření nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem, které má 4,5 milionu lidí. Ale jen kvůli tomu příspěvku, jako penze je těch pár stovek k ničemu. Jsou to peníze z helikoptéry. Jinou věcí je navrhovaný minimální důchod, o kterém hovoří ministryně Maláčová. Řešilo by to problém OSVČ, které se držely nad vodou tím, že minimalizovaly platby sociálního pojištění, ale tak se řítily do důchodu pod čarou ponoru.
Jedná se o pozůstatek divoké privatizace, která rozvrátila českou ekonomiku a nezaměstnanost se musela skrývat pod „podnikání“. Živnostenský list nabídl pomíjivou šanci 1,5 milionu osob, ze kterých se fakticky uživila podnikáním jen třetina. Ostatní lapali po náhodných příležitostech nebo převedli pracovní poměr na švarcsystém, kde nejsou obětí automatického strhávání pojištění a daní z platu, ale odevzdají státu jen tolik, kolik uznají za vhodné. Případně nic. Nízké odvody, nikoliv švarcsystém, bude legalizovat daňový paušál, a riziko stáří v chudobě snad ten minimální důchod. Prakticky to znamená, že se zaměstnanci na OSVČ složí.
Dokud jich je na to dost. Až jich začne nejen díky krizi, ale hlavně kvůli robotizaci ubývat, budeme i na tento problém krátcí. Průběžný penzijní systém je propojen se státním rozpočtem. Musí se tedy posílit nejen sociální pojištění, ale také daňové příjmy. V zásadě lze vybírat jen od těch, kdo mají, to je příroda. Výrazné progresívní zdanění je absolutní nezbytnost, kterou může odmítat jen krajní pravice. Stejně tak je nutné hledat nové daňové tituly. Tvrzení, že to podtrhne ekonomiku, je směšné. Všechny země, které jsou na tom líp než Česko, mají vyšší míru zdanění. V Německu je nevyšší příjmové pásmo zdaněno sazbou 47,5 %, v Dánsku 55,9 %. Souhrn daňové zátěže včetně sociálního pojištění činil roku 2018 v Česku 36,1 % HDP, v Dánsku 45,1 % HDPO a v Německu 40,1 % HDP.
Není divu, že se v Česku peněz nedostává. Pečujme aspoň o ty vztahy.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 958x přečteno
Komentáře
K té vakcinaci. Máme tři základní modifikace viru: unijní, britskou a jihoafrickou. Správně bychom měli očkovat zároveň proti všem modifikacím, ale to nehrozí. Zkrátka naočkujeme se proti unijní, za několik měsíců se nám rozšíří britská, budeme očkovat proti britské atd. atd. Proč se u nás nechává očkovat jenom malé procento lidí proti chřipce? Protože pravděpodobnost ochrany a zejména délka trvání ochrany je žalostná!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Zbyněk jistě dobře ví, že naši moudří vládci si žádnou koloniální závislost dobrovolně nezvolili, ale ustoupili hrubému nátlaku MMF a podobných výtečníků. Vzpomínám si, že se zde mihlo pojednání pravděpodobně o Bulharsku, které se snažilo řadu let držet smíšenou ekonomiku, než ho výtečníci srazili na kolena.
Ministerstvo, ÚZIS a vláda s námi manipulují. Počet hospitalizovaných klesl za poslední dva dny o 200 a ve vážném stavu se zvýšil jenom o 23 na 642. Od 14.11. bylo nejnižší číslo 596. Například 4.11. bylo 8 164 hospitalizovaných a 3.11. 1 201 ve vážném stavu. K čemu je PES, který skáče jako koza. Zdravotní přínos pobytu na horách, bez divokých diskoték, tělo na tělo, tisíckrát převáží riziko nákazy. Známe počty nakažených v horských střediscích? Předpokládám, že jsou minimální!
Raději budeme platit vysoké náhrady za každý pokoj mezinárodním hotelům, stejně by se v Praze skoro nikdo neubytoval, než nechat sklidit žně zimní sezóny na horách!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Čili nejde jen o drobné!
https://faei.cz/cechum-letos-klesl-prijem-v-prumeru-o-ctvrtinu-pohorsila-si-tretina-lidi/
Jde o 25%!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Vakcinaci si k svátkům pohiody a pokoje rozhodně přát nebudeme, docela nám postačí očkovací kampaně a všelijaké strategie nám vnucované nejrůznějšími vakcinačními dealery, jejich propagandisty a dalšími pomocníky, kteří by nás na světě nejraději naočkovali již pod symbolický stromeček. Dotyčným zbohatlíkům jde o především oředpokládané kšefty tisíciletí.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Když nás do tenat kapitalismu lapali pěkně nám zpívali. Uplatněním vpravdě údernických metod se podařilo do takové vábničky nalákat snad milióny živnostníků. Tito mouřeníni nyní po posloužení při bojích o mocenská koryta, tedy mohou odejít ze scény, bohužel a nejen se jedná živnostníky v oborech pohostinství. V nastávajícím nelehkém období kdy i politické elity, včetně kdysi tzv. levicových se jasně postavili proti lidu a napomáhají budování proticoronavirového fašismu nejen bíllých plášťů, jediným světélkem na konci tunelu se stali demonstrace části obyvatel proti této formě novodobých zrůdností. U nás se jedná řádově o stovky obyvatel, kteří najdou odvahu a takto vyjádří svúj odpor proti nastupující fašistické sběři, zatím snad ne naposledy v čase předvánočním v Praze. Kdo vlastně zavřel zmiňováné hospody, zatím na obodobí několika měsíců, zavřel kulturní stánky, zakázal zpívat a ve svém fanastsmu tito služebníci toho nejhoršího co kdy lidstvo zplodilo nám jasně dávají najen, že jdou proti nám natvrdo za účelem našeho částečného vyhubení a úplného zotročení. I za nechvalně známé heydrichiády došlo toliko k uzavření českých VŠ, samozřejmě došlo i na jiná zvěrstva, ale tyto můžeme očekávat i nyní, viz.ovčaní druhé kategorie digitální konentrační tábory atd. Předchůdci nynějšího odporného fašismu své cíle nemaskovali a vyhlásili tyto otevřeně. Podstata nynějšího hnusu samozřejmě spočívá v té okolnosti, že tyto vpravdě lidské bestie své odporně chamtivé cíle, maskují údajnou snahou o naše zdraví.Dost lidí tyto jejich ubpohé triky prohlédlo, ovšem bohužel se nejedná o většinu. Kolaborující se současným protilidskýn systémem část obyvastelstva nás i tedy s nimi přivede do záhuby. Novodobí propagandisté coronafišismu nám mohou vykládat co chtějí, ovšem jistý Michael Morris ve svém pojednání a nejen on již před asi patnácti ety napsal pojednání Co nesmíte vědět, vněmž ledacos predikoval, mimo jiné i současné dění, vsktutku jakoby se opakovalo přes kopírák, včetně výjmečných stavu, epidemií a tak dále. V žádném případě se nelze spoléhat na nynější těšínská jablíčka ve stylu nosme, roušky, nechmě se průběžně testovat a očkovat. Propaganda zůstává propagandou a mnohdy kryje hnusné cíle.
Tedy abych se nechal testovat očkovat před návtěvou nejen hospody / i to obyčejné točené nám nynější coronafašisté zase na několi měsíců odepřou / posléze před návštěvou koncertu čí divadla. Nejlépe by nás šmírovali průběžně a on line. Nezbývá než jim odpovědět po ozoru francouzské gardy, v zoufalství hájící své pozice u měsetčka Waterloo, nedlaeko Bruselu L.P.1815.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Díky,
řadu věcí jsem nějak věděl.
Ale asi jsem svůj přípodotek nevyjádřil přesně.
Takže:
Inflace (např. pro valorizaci důchodů) se bere s ročním zpožděním.
Čili tam nejsou ta zdražení, která jsou na následující rok již ohlášena,
energie, jízdné, apod.
Čili valorizace má v sobě pak jistý časový gap (neznám odborný termín pro tento jev, ale asi existuje).
Ale i mzdová jednání ve firmách se více opírají o minulou inflaci.
Krom toho existují různé jevy, v inflaci nezahrnuté, jako např.:
- nutnost konsumace jistých dalších komodit, jako dnes jsou roušky
- dodatečné náklady, např. na distanční výuku,
na homeoffice, na telefony kvůli objednání na něco
- kvantifikační kouzla typu, třeba O2 umožňoval dobít min. 200Kč, nyní je to 300Kč,
ale se stejnou dobou na konzumaci kreditu!
- mizení některých komodit, a jejich náhrada jinými(jiný výrobce) a dražšími
- větší prostorová vzdálenost vůči některým službám a tedy nutnost dodatečných nákladů např. na dopravu
Je jisté, že tyto jevy citelněji dopadají na nízkopříjmové.
Je to cosi spojené s semifixními a semivariabilními náklady, což se nepřednáší v základním kurzu mikroekonomie
Ale vezmeme si selskou úvahu:
Jakýsi minikoš, já nevím, např. olej, pivo, chleba, ovoce, zelenina ve výši cca 200Kč,
a pozorujme změnu.
Já bych řekl, že ke pozorovatelnému zvýšení dojde, např. v Kauflandu za dobu kratší než 1 měsíc!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Potěšilo mne, že se Zb. Fiala zamyslel
nad tzv. statistickými veličinami.
Neboli takto:
pokud je např. statistická inflace cca 3% ,
jaká je doopravdy?
A jak tísní (tiskne) někoho z té vyšší střední třídy, který má hypotéku,
pravuje v nejisté firmě a manželku na mateřské?
Jak vytáčí samoživitelku ?
A co důchodce, kterému se rozbila pračka/lednička (to se neopravuje!)
A jak na to nahlíží zaměstnanec na homeoffice se 2 dětmi v distanční výuce?
Sice máme promořenost intenetem už asi 80%,
ale kdo má doma 2 a více počítačů?
A jaká je reálná nezaměstnanost, je-li ta statistická asi 3.6%?
Několikrát jsem poslal podobné dotazy na různé strany, vč. ministerky Maláčové
a několikrát odpověď nepřišla.
P.S.: Kam chodí Zbyněk na pivo za dvacku?
Tipuji, že někam tak do pohraničních hvozdů, ale ne do hospody, ale do tamní samošky.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.