Jiří Paroubek: Jaké jsou skutečné cíle Ruska na Ukrajině?

azov voják
16.5.2022 16:48
Generální tajemník NATO Stoltenberg vymezil - poněkud o své újmě - cíle Ruska na Ukrajině v obsazení Kyjeva a Charkova. Tedy dvou největších ukrajinských měst.

A samozřejmě vyjádřil spíše propagandisticky názor, že ukrajinská armáda dosáhla velkého vítězství, když tomuto obsazení dvou největších měst Rusům neumožnila.

V prvních dnech vojenské operace na Ukrajině mohlo Rusko snad očekávat státní převrat v Kyjevě. Jen nebylo jasné, kdo by jej mohl provést.

Ukrajinská armáda zbavená bývalých kádrů a školená Američany, Brity a dalšími instruktory ze Západu, to určitě nemohla být. Ať si o V. Putinovi říká, kdo chce, co chce, fantasta jistě není. Od prvního dne muselo být jasné, že Rusko nehodlá vstupovat do západních regionů Ukrajiny už také proto, že podíl ruského obyvatelstva v těchto oblastech je malý či dokonce minimální.

Obklíčení Kyjeva bylo tedy spíše taktickým cílem, když město nebylo masivně bombardováno a ostřelováno. Z města byl v zásadě volný výjezd pro obyvatele, kteří se chtěli evakuovat směrem na západ.

Je tedy otázka, zda se cíle Rusů na Ukrajině vůbec změnily či zda byly od začátku zhruba stejné. Rusové po zahájení válečné operace rychle obsadili oblasti na jihu i východě Ukrajiny a nyní postupují, zejména v oblasti Donbasu, pomalu dál.

V našich médiích jsou zprávy o skutečném průběhu bojů na Donbasu velice kusé a řekněme spíše propagandistického charakteru, postrádající fakticitu.

Nicméně zdá se, že tím základním vojenským cílem Rusů je, získat kontrolu nad jižními a východními regiony Ukrajiny, s převahou ruského nebo Rusku nakloněného obyvatelstva.

Zajímavý je v této souvislosti pohled na mapu Ukrajiny, ve které jsou promítnuty volební výsledky z druhého kola prezidentských voleb v roce 2005, v nichž vyhrál s 52% Juščenko a na druhém místě skončil s 44,2% "proruský" Janukovič.

Juščenko byl prezidentem v letech 2006 – 2010. Janukovič nastoupil po vyhraných volbách v roce 2010 a nedokončil svůj mandát v důsledku státního převratu v Kyjevě, tzv. Majdanu.

Janukovič ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2005 získal ve dvou oblastech – Luhansku a Doněcku – přes 90% hlasů voličů. Na Krymu přes 80%. V Charkovské oblasti a v Záporožské oblasti to bylo přes 70%.V Nikolajevské oblasti, Oděské a Dněpropetrovské přes 60% a nejslabší výsledek měl v Chersonské oblasti (52,3%).

Naopak Juščenko měl nejsilnější volební výsledky na západě země, a to přes 90% hlasů (s výjimkou Zakarpatí s 55%). Na střední Ukrajině to bylo od 60% v Poltavě až po téměř 77% v Rovenské oblasti. Nejslabší výsledek měl v Kirovohradské oblasti s 47%.

Rusové nejspíše budou chtít získat kontrolu nad těmito regiony. Jedná se vesměs o oblasti, které byly administrativním rozhodnutím Lenina a Stalina v roce 1922 připojeny k Ukrajinské sovětské socialistické republice. V těchto oblastech je soustředěn průmysl, výtečná zemědělská výroba, ale také těžba surovin. A kromě toho jsou tam všechny přístavy, které umožňují spojení Ukrajiny se světem po moři. Upřímně, bez těchto oblastí na jihu a východě Ukrajiny by životaschopnost "zbytku" Ukrajiny byla jen velmi obtížná. Zdá se, že v Doněcké oblasti, kde je soustředěno jádro ukrajinských vojenských sil, dochází k pomalému, ale jistému postupu Rusů, kteří v bojových operacích využívají především letectva a také dělostřelectva k bombardování stanovených cílů. A to předtím, než nasadí tanky a pěchotu, tedy tak, aby snížili na co nejpřijatelnější úroveň své vlastní armádní ztráty.

Pokud jde o Mariupol, zbývajících několik set příslušníků pluku Azov je uzavřeno v areálu, na který útočí bez ustání těžkými zbraněmi ruská armáda. A nebude mít jinou možnost nežli se vzdát do zajetí ruské armádě anebo padnout. Rusové i Ukrajinci chápou symboliku boje v Azovstalu. Pokud by např. Rusové přistoupili na výměnu zajatců z řad Azovských, bojujících v Mariupolu, posílilo by to velmi silně bojového ducha ukrajinské armády. Pokud tato skupina bude zničena, znamenalo by to silný zásah do morálky Ukrajinců. A naopak.

Pokud se Rusům podaří dokončit operaci v Doněcku, kde jsou silná opevnění ukrajinské armády, taktickým vítězstvím, mohou se ruská vojska přesunout na jiné části fronty. Např. k Charkovu nebo do Mikolajevské oblasti.

Rusové předpokládají, že oblasti s převahou ruskojazyčného obyvatelstva nebo s velkým podílem ruskojazyčného obyvatelstva na jihu a východě země, by snadno akceptovaly i připojení k Rusku.

Zdá se, že ruské politické elity a armádní vedení budou pokračovat ve válečných operacích, aby obsadily co největší část území jižních a východních regionů Ukrajiny.

Vedení Ruska spoléhá na to, že sankce, se kterými přišel Západ, jsou dvousečné.

Je sice nepříjemné, že se do Ruska nepřiváží např. z Francie skvělá vína či koňaky anebo galanterie či sýry. Z Německa automobily Volkswagen či průmyslové technologie atd., ale obchodní bilance Ruska na straně importu se tím výrazně sníží a ruský export zejména strategických surovin (plyn, ropa, pšenice) i díky růstu světových cen, ke kterému přispívá také tento válečný konflikt, zůstane minimálně v solidní poloze. Prostě obchodní bilance Ruska bude vysoce aktivní i v tomto roce. A pokud se Západ bude chtít zbavovat dodávek ruské ropy a zemního plynu, bude tak činit postupně a Rusko si mezitím najde jiná odbytiště v Číně, v Indii, v zemích Latinské Ameriky a Afriky. Zejména vývoz pšenice bude vysloveně strategickou záležitostí.

Při předpokládaném omezeném vývozu ukrajinské pšenice to budou Rusové, kteří budou dodávat své obilí do zemí, kde jej potřebují, tedy zejména do zemí Afriky i Asie. A lze také očekávat, vzhledem k tomu, že Indie právě vyhlásila embargo na vývoz své pšenice, rychlý růst cen pšenice na světových komoditních trzích.

Rusko v tomto roce předpokládá rekordní sklizeň pšenice, což mu umožní uspokojit jak domácí poptávku, tak velmi pravděpodobně i zvýšit export.

Samozřejmě, že ruské vedení vsází na nepříznivý dopad sankcí Západu také na životní úroveň obyvatel západních zemí, včetně České republiky.

Růst cen energií, pohonných hmot, potravin má překvapivě vysokou dynamiku. A růst inflace se zdaleka nemusí omezit hranicí 20%. To by při minimálním růstu nominálních mezd u nás znamenalo významný pokles životní úrovně v naší zemi o 15 – 20%. A tento pokles bude velmi nerovnoměrně rozvržen mezi jednotlivé vrstvy obyvatelstva. Obávám se, že ti chudí budou ještě chudší a střední vrstvy zchudnou.

Tak, jak sleduji zejména veřejnoprávní televizi, objevují se v ní nejrůznější úvahy "odborníků" i odborníků o tom, jaké jsou vlastně cíle ruské operace na Ukrajině a co všechno vlastně už Rusové prohráli. Málokdo z komentátorů, jenž je využit Českou televizí, dokáže ve svých vyjádřeních oddělit fakticitu od protiruské propagandy. 

V každém případě proti sobě bojují dvě armády, které jsou velmi silně motivované a dobře připravené k boji.

Zajímavostí této válečné operace je, že ukrajinská armáda má převahu v počtu bojovníků nad ruskými interventy. Ti tento nedostatek bojovníků nahrazují větší palebnou silou. A jsou trpěliví.

Komentátoři na Západě očekávali, že prezident Putin vyhlásí 9.5. válku Ukrajině, což by mu umožnilo provést všeobecnou mobilizaci. To by samozřejmě na ukrajinská bojiště přivedlo statisíce nových ruských bojovníků. Putin se zachoval jinak, podle svého.

Stejně tak se očekávalo, že Putin přistoupí k protisankcím, např. zastavením dodávek zemního plynu anebo jiné komodity nezbytné pro evropský průmysl. Dodávky plynu a ropy z Ruska na Západ se nezastavily ani v dobách nejtužší studené války. A V. Putin v tom chce pokračovat. Nechce vyklidit prostor konkurenci. Je otázkou, jaké jsou vůbec dodavatelské možnosti potenciálních konkurentů, pokud jde o dodávky zkapalněného plynu (LNG). V případě Alžírska jsou tyto možnosti limitované, v případě Kataru jsou uzavřeny dlouhodobé kontrakty o dodávkách plynu především se zeměmi Asie. A v případě Spojených států razantní navýšení těžby plynu z břidlic nebude tak snadné a rychlé.

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

opatovice328

Podle ruských zdrojů prý proruský Medvedčuk slíbil Rusku, že pokud shromáždí Rusko vojsko u Kyjeva, že má dohodnuto s některými ukrajinskými oligarchy, že společně odstraní Zelenského z vedení země a budou se snažit s Ruskem nějak dohodnout, aby se vyhnuli válce. Tento plán Medvedčuka na převrat se neuskutečnil, a proto Rusové od Kyjeva odešli.