Jiří Paroubek: Kde se zastaví růst cen v Česku?

bohatý a chudý
25.4.2022 18:20
Páteční média informovala o nárůstu cen plynu u Pražské plynárenské ve druhém čtvrtletí o 16% a v dalším čtvrtletí téměř o 40%. Ostatní společnosti distribuující plyn budou pražské plynaře následovat dříve nebo později. Není to dobrá hra.

V českých médiích se často objevují úvahy o tom, jak a kdy Rusko zbankrotuje a televizní moderátoři či novináři se ptají různých quasiautorit typu Romanceva a podobných, kdy že se to Rusko položí a jaký dopad budou mít zdrcující sankce, vyplývající z ruského

útoku na Ukrajinu, uvalené čtyřiceti zeměmi zj. Západu na Rusko, na životní úroveň ruských lidí. Tito různí experti odhaduj, že to bude znamenat pokles letos o nějakých 10%.

No, upřímně, mě spíš ale zajímají čeští lidé a jejich životní úroveň. Víme, že o desítky procent porostou ceny plynu, to je jisté. Podobnou cestou jako čeští plynaři se vydají i české elektrárenské koncerny, to je také jisté. Porostou rovněž ceny tepla, dodávaného z tepláren. Ne každý si může dovolit topit doma dřevem, které se již stalo nedostatkovým produktem, a to i na venkově.

Víme také, že dále porostou, protože už teď děsivě rostou, také ceny potravinářského zboží. Potravinářská komora odhaduje růst cen potravin meziročně v průměru o 25%. Když se ale bavím s hospodyňkami, které nakupují, tak mě ujišťují, že už to není nějaký budoucí výhled, ale že ten růst cen potravin o čtvrtinu už tady prostě je nyní.

Otázka spíše zní, ve kterém segmentu zboží a služeb ceny neporostou. Pokud rostou ceny pohonných hmot meziročně o desítky procent a není naděje, že by se výrazněji snížily, pokud porostou ceny energií a ceny obalů, ceny potravinářského zboží porostou nadále.

Od 24. března má česká vláda k dispozici sdělení Evropské komise o „Dočasném krizovém rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině“. Podle tohoto opatření Evropské komise je možné, aby česká
vláda, jako vždy netečná k řešení problému lidí dole, zasáhla a přijala rozpočtové opatření, které by umožnilo krýt část nárůstu cen energií firmám v oblasti potravinářského průmyslu, ale také v zemědělství v řádech několika miliard Kč.

 Ministryně obrany, lidmi zvaná Marfuša, nicméně raději hovoří o potřebě okamžitě navýšit rozpočet ministerstva obrany o částku 3 mld. Kč. A vláda „Dočasný krizový rámec…“ Evropské komise už měsíc prostě ignoruje. Pokud jde o vládu, tak by se podle mého názoru, spíš nežli války na Ukrajině, měla všímat našich českých
malých a středních podnikatelů a jejich problémů, v jejichž prospěch je toto opatření Evropské komise určeno.

Nejde ale přece jen o podnikatele. Jde také o jejich četné zaměstnance, kteří přijdou o práci, pokud se budou problémy v oblasti výrobních nákladů těchto malých a středních podniků zvětšovat, řetězy. A lidé-spotřebitelé nebudou schopni platit zvyšující se ceny zboží a služeb. Pak poklesne spotřeba a v důsledku toho i výroba.... Jednotlivé profesní komory či svazy mají jistě k dispozici přehledy desítek firem, které musely nedobrovolně ukončit svou činnost bankrotem či to jejich majitelé prostě zabalili.

V kontextu celé problematiky životní úrovně lidí, je toto možná malý problém, který by ovšem pomohl vyřešit, alespoň zčásti, problematiku růstu cen potravin.

Pokud by vláda ještě k tomu byla schopna u některých výrobků (např. pšenice) stanovit maxima cen a zákaz vývozu z republiky, přikročila by ke snížení sazby spotřebních daní u pohonných hmot a DPH u energií, učinila by dosti silná protiinflační opatření. 

Zatím je ale vláda jako leklá ryba. Na co vlastně ještě čeká? To je otázka. Vládní politici si zřejmě vůbec neuvědomují, k čemu v zemi dochází. Jejich orientace na řešení války na Ukrajině a priorita řešení situace ukrajinských uprchlíků, podporované mediálním mainstreamem,
vytvoří ve společnosti velký problém. Ten může za pár týdnů skončit anebo spíše začít generální stávkou.

Už dnes musí být i tak málo kvalifikovanému ministru financí, jako je Stanjura, jasné, že HDP v Česku v tomto roce klesne meziročně nejméně o 2%. Zatím české banky zachovávají velmi opatrný a k vládě loajální optimismus a pohybují se s odhady růstu mírně nad nulou (ČNB dokonce na 1,5%). Zřejmě, aby nevyhrocovaly situaci. Já ale vidím věci černěji. Pokud byly spočteny příjmy státního rozpočtu na tento rok na zhruba 4% meziročního růstu HDP, bude znamenat pokles HDP meziročně o 2% minus 120 mld. Kč příjmů státního rozpočtu. A k tomu si ještě můžeme připočítat na výdajové straně státního rozpočtu peníze na řešení problematiky ukrajinských uprchlíků. Stanjura odhaduje, že to bude 50 mld. Kč. Optimista. Já vidím tu částku nejméně dvojnásobnou. Přitom vláda nemůže dlouhodobě říkat krajům, ale také nemocnicím, sociálním zařízením, školám a dalším institucím, aby hradily problematiku Ukrajinců ze svých rozpočtů bez vládních dotací.

Vládě se zkrátka do některých výdajů, které by měly jít na záchranu českého středního podnikatelského stavu, vůbec nechce. Zato se její jednotlivé údy předhánějí v nápadech, jak zrychlit a zvýšit výdaje na zbrojení...

Vládní lidovci se na svém sjezdu dožadují navýšení výdajů na obranu na 2% HDP již v roce 2024. Nechci být škodolibý, ale možná, že to navýšení nakonec půjde snadněji, nežli si myslí, tím, že dojde k velkemu poklesu HDP. 

Vláda by měla v zájmu země co nejrychleji začít uvažovat o podpoře mírových snah na Ukrajině. Je nejvyšší čas ukončit tento nešťastný válečný konflikt, který ve svých důsledcích vede v Česku a v celé západní Evropě jen k dalšímu růstu životních nákladů obyčejných lidí, kterým do velmocenských hrátek nic není.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik

K tomu, aby se Fí-jalová vládak něčemu "rozhoupala"
vede  jediná cesta
společná domluva opozičních  a také odborů.
Vláda silně spoléhá nato, že se stranami jako KSČM či SPD se ty další nebudou chtít bavit.

Ke škodě nás všech občanů.