K čemu je to dobré?
Média jej vykreslila jako člověka, který bude vlastně ozdobou české politiky a ač v ní působil od začátku 90. let (ostatně jako třeba Kalousek a Schwarzenberg), nestal se v nechutné volební kampani, která přecházela sněmovním volbám v roce 2010, dinosaurem, jako například já, který jsem byl ve vrcholné politice pět let. Prostě dinosauři se vyráběli jaksi účelově.
Poté, co sociální demokracie zvítězila ve volbách do sněmovny s výsledkem 22,2% hlasů, jsem jako předseda ČSSD okamžitě odstoupil. Neměl jsem totiž vůbec chuť začít jednat o ustavení možné vládní koalice s Věcmi veřejnými. Věděl jsem, že by uzavření případné dohody o vládní spolupráci s touto stranou a s podporou komunistů, bylo pro sociální demokracii naprostou katastrofou. Nicméně Nečas se Swarzenbergem se touto cestou klidně vydali...
Přitom museli vědět, kdo z pozadí Věci veřejné řídí a jaké jsou jeho zájmy. Nečasova vláda po dobu své existence v permanentní krizi. Premiér nedokázal řešit vztahy mezi členy koalice a ta se mu rozpadala pod rukama, až se dostala po třech letech do situace, kdy přestala mít ve sněmovně většinu. Působení Nečasovy vlády bylo ukončeno ostudným zásahem těžkooděnců přímo na Úřadu vlády.
Smutné je, že z tehdejší argumentace představitelů Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se vlastně nic podstatného neprokázalo a tak v síti policie a státního zastupitelství uvízla vlastně jen někdejší šéfka premiérova sekretariátu Jana Nagyová, nyní Nečasová.
Je smutné vidět, jak tuto ženu vláčí k soudním jednáním. Tentokrát v kauze údajného vyzrazení utajované zprávy BIS. Jindy zase v kauze darovaných kabelek atd. Soud s J. Nečasovou se vydává na tenký led, pokud chce připustit jako důkaz, zřejmě nezákonně provedené policejní odposlechy. Zajímalo by mě na základě jakého soudního příkazu a na základě čeho byla Jana Nečasová v roce 2012 odposlouchávána.
Zkrátka si myslím, že celá věc je již trapná. A prestiži české soudní soustavy neprospěje, pokud manželka bývalého premiéra dostane nepodmíněný trest v jedné i druhé kauze. Z toho by totiž logicky vyplynulo, že by měl být stíhán za křivé svědectví také bývalý premiér. A to už po těch letech opravdu, ale opravdu nemá žádný smysl...
Jiří Paroubek
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2593x přečteno
Komentáře
Paní Nečasovou-Nagyovou znám pouze z médií, nemám důvod se jí zastávat ani ji odsuzovat.
Navíc se už dnes ani nedokážu přesně zorientovat v tom, co je jí skutečně kladeno za vinu - je příliš mnoho mediálního balastu v celé kauze, tak snad odpustíte nepřesnosti.
V celkovém kontextu proudu informací o ní, o jejím působení a jejím vlivu na politiku, na politiky a na špičkové státní orgány (BIS) u mne přetrvává podivný pocit, z něhož pramení mnohé nezodpovězené otázky:
Dá se důvěřovat v případě, že by došlo ke skutečnému ohrožení bezpečnosti státu, národních zájmů a v jiných kritických situacích, lidem, kteří věnují takovou ohromnou energii, čas a prostředky (pochopitelně že z peněz daňových poplatníků) na pranýřování, odsouzení a odstranění z veřejného i běžného občanského života jedné jediné ženy?
Přitom dnes je prakticky jedno, zda jde o politiky či reprezentanty soudní či výkonné moci. Hrají-li unisono, netřeba mezi nimi pracně hledat světlé výjimky.
Může v čase míru a v podmínkách standardní demokracie v takové zemi, jako je naše Česká republika, jediná žena ovlivňovat, ovládat a donutit "profesionály" k zapomenutí všeho, pro co byli připraveni, proškoleni a určeni? Dostane se jen tak k utajovaným informacím, "vyzradí" je a dlouho se nic neděje.
Co jsou vlastně zač? Profesionálové? Diletanti? Budou povýšeni? Jsou tito profesionálové a orgány, v nichž pracují, popř. vrcholní politici, schopni plnit řádně plnit úkoly, pro něž jsou zřízeni, jen tehdy, pokud jim jsou takové ženy, jako je paní Nečasová-Nagyová, odklizeny z cesty? Kalkulovala třeba s tím, že si profesionál přináší návyky z vlastního domova a postoje vůči vlastní ženě?
Poslechne-li pokyn paní Nečasové-Nagyové zkušený, vyškolený a špičkový profesionál, co udělá, až jej požádá o něco agent cizí mocnosti s bohatým technologickým zázemím a sofistikovanými metodami v zádech?
Odsouzení paní Nečasové-Nagyové jistě zastraší jiné ženy a odradí od podobného počínání. Zastraší však také účinně osoby, kteří jsou skutečnou hrozbou pro naši demokracii či bezpečnost státu ?
Jaké zpoždění a spolehlivost mají kontrolní mechanismy celého systému? Fungují li takto v dobách relativního klidu na práci, budou vůbec k nějakému užitku v krizových situacích? Zdá se ostatně, že vytrvalá zuřivost vůči jedné ženě je tím větší, čím déle celý kontrolní systém podřimoval.
Žena, která z osobních motivů patrně usilovala o mnohé sporné cíle, patrně sama neočekávala od nejvyšších, pro obyčejné smrtelníky špičkových a takřka všemocných orgánů, že se nechají vodit za nos takovým snadným způsobem.
Podle mého názoru se v dnešní době paní Nečasová-Nagyová stala symbolem selhání jednotlivců a selhání systému, který selhání jednotlivců ani nezaregistroval a mám pocit, že veškeré viditelné úsilí
směřuje k vyřešení všech problémů tím, že se symbol potupí a odstraní.
A to vidím i jako odpověď na otázku v nadpisu: K čemu je to dobré?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.