Kam zmizela ruská stopa?

matroska trump putin
25.3.2019 13:14
Russiagate představuje pro tuto generaci obdobu lži o iráckých zbraních hromadného ničení, avšak s účinkem, který mohl být milionkrát silnější. Těmito slovy uvítal americký investigativní novinář a uznávaný kritik finanční a mediální scény Matt Taibbi závěry zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten sdělil, že vyšetřování spiknutí s Rusy skončilo, nic se nepotvrdilo a Trump obžalován nebude. Zajímavé je, že jak v irácké lži, tak v ruské stopě figuruje na čelném místě Praha.

Americký prezident Donald Trump nebude obžalován ze spiknutí s Ruskem, kterým si měl zajistit své volební vítězství. To je hlavní závěr dvouleté práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, která skončila vydáním závěrečné zprávy.

Její plný obsah neznáme. Víme jen to, co v neděli veřejnosti tlumočil ministr spravedlnosti USA William Barr. Sdělil, že zvláštní vyšetřovatel nemůže potvrdit volební spiknutí Donalda Trumpa s Kremlem. Nenašly se reálné doklady toho, že by Trumpův volební tým a jeho poradci postupovali ve spolupráci s ruským vedením. Není tu nic, co by mohlo obstát před soudem, natož aby to otvíralo cestu k tomu, jak Trumpa zbavit úřadu.

Z průběhu vyšetřování sice víme, že ruské pokusy navázat kontakt byly, ale Mueller potvrzuje, že k ničemu nevedly. Vedle toho pár petrohradských trollů zkoušelo, co udělá nějaké to hejtování na facebooku, ale ti jeli po vlastní stopě, a udělat z toho spiknutí, které by dokonce zvrátilo prezidentské volby, nelze ani pod hodně silným vlivem.

Zprávu zatím četl jen malý okruh osob na ministerstvu spravedlnosti, a tak víme jen to, co o ní Barr tlumočil šéfům kongresových vyšetřovacích výborů (a jejich dvěma dalším členům). Barr v americkém systému funguje i jako generální prokurátor. Lze tedy vzít za bernou minci jeho sdělení, že z ruské stopy už žádné obvinění Donalda Trumpa nevzejde.

Neurčitěji vyznívá vyšetřování Trumpova „maření vyšetřování“, tam to Mueller nechal na Barrovi samotném. Metodou chytré horákyně sdělil, že on samotný dostatečné důkazy nenašel, ale nedospěl ani k úplnému zproštění obvinění.

https://www.nytimes.com/2019/03/24/us/politics/mueller-report-summary.html

Něco jiného už jsou případy Trumpových spolupracovníků, kteří byli odsouzeni za různé vedlejší delikty, protože při takto rozsáhlém vyšetřování se vždycky něco najde. Také Trumpa mohou vláčet za pár dalších věcí před federálním soudem v New Yorku. ale až po skončení prezidentské funkce. Především se zkoumá, zda peníze, které měly uchlácholit Stormy Daniels, pornoherečku federálního věhlasu, pocházely z volebního fondu. Trump se také nechtěl vzdát snu o stavbě hotelu v Moskvě ještě v průběhu kampaně, protože nevěřil, že bude zvolen. A dodnes nechce ukázat své daňové přiznání.

Ovšem druhá strana je na tom hůř. FBI sama začala vyšetřování na základě zahraničního vlivu. Opřela se o špínu vyrobenou bývalým britským zpravodajcem Christopherem Steelem za využití kontaktů v Kyjevě, kteří nakydali na Kreml a Trumpa vše, co Steelovi na očích viděli.

Podobně nejspíš uspěl i u čučkařů v Praze, protože Steele použil naše krásné hlavní město jako místo, kde měl Trumpův právní poradce Cohen vyjednávat s Rusy o koordinaci postupu. Mimochodem, to není první zásah Prahy do černé geopolitiky. Už ministr vnitra Stanislav Gross (za vlády Miloše Zemana) ohlásil, že jeho lidé v Praze zachytili údajné setkání teroristy Atty z Al-Kaídy s iráckým diplomatem. To bylo později vyvráceno, ale napřed to zabralo jako klíčový spouštěč irácké války („proti teroru“).

Ani Cohen zřejmě v Praze nikdy nebyl. To víme i z novinářských zdrojů, byť z hlubokého pozadí. Píše o nich Matt Taibbi v rozsáhlé studii, která je součástí jeho internetové knihy Nenávist, s.r.o. (Hate, Inc.).

https://taibbi.substack.com/p/russiagate-is-wmd-times-a-million

Až od Taibbiho se dozvídáme, že Steelovo tvrzení o Praze jako ústředním místu Russiagate, zaujalo americký deník Washington Post. Vyslal k nám proto investigativního reportéra Grega Millera. Nebylo divu, Washington Post stál na straně Hillary Clintonové, potvrzení komplotu by se mu hodilo. Miller tu vedl celou skupinu, se kterou hledal jakýkoliv doklad přítomnosti Trumpova osobního právníka v Praze. Že tu aspoň vůbec byl. Prošli všechny hotely, prohlédli všechny knihy hostí, mluvili s kde kým. Strávili tím týdny a měsíce, řekl později. „Nenašli jsme nic.“

Jenže to jsme se dozvěděli až z televizního rozhovoru, kterým Miller uváděl svou novou knihu. Nenašli nic - a ve Washington Post o tom nebylo taky nic. Jako kdyby tvrzení Steela bylo pravdivé...

Rozhodující faul FBI ve věci ruské stopy vznikl už na začátku vyšetřování, když v létě 2016 žádala povolení odposlechů členů Trumpova volebního štábu (takže mohla „náhodou“ odposlouchávat i Trumpa při přípravách rozhodujícího volebního boje). Neřekla totiž zvláštnímu soudu FISA, který musí takové odposlechy povolit, že Steele pracoval za peníze prezidentské kampaně Hillary Clintonové. A že nic, z toho, co předkládá, nebylo nikdy potvrzeno.

Z textovek, které pronikly zevnitř vyšetřovacího štábu, protože v Americe se nic neutají, však bylo zřejmé, že nejde o Rusy, ale o Trumpa. Jde o to, jak ho zastavit. Vedení FBI – stejně jako vedení nadřízeného orgánu, kterým je ministerstvo spravedlnosti – mělo zájem na jiném výsledku voleb prezidenta Spojených států. To teď může být velké téma vyšetřování, které by rádi rozpoutali Republikáni.

Zatímco lež o iráckých zbraních hromadného ničení vedla k válce, která usmrtila sto tisíc lidí a stála bilion dolarů, lež o ruské stopě mohla vyvolat jadernou válku s milionkrát horšími následky, píše Matt Taibbi, autor, který v sobě spojuje investigativce a divokou osobnost s parametry beatnika. Do zpráv ho dostávaly skandály, ale věhlas a ceny mu vyneslo vyšetřování podvodného přístupu bank k propadlým hypotékám po finanční krizi 2008 a analýza předpojatosti amerického tisku, která odpovídá hlubokému příkopu mezi oběma částmi rozdělené společnosti.

Taibbi čerpá z Noama Chomského. Napsal knihu 30 let po Chomského Výrobě souhlasu (Thirty Years after Manufacturing Consent). Tato poslední Tabbiho kniha nakonec přejmenovaná na Hate Inc.: How, and Why, the Press Make Us Hate One Another, začíná rozhovorem s Chomským, který je někdy označován za nejvlivnějšího amerického intelektuála současnosti. Z Chomského hodně čerpá i Bernie Sanders, nejvlivnější muž levice kolem Demokratické strany.

Konci Muellerova vyšetřování a manipulacím, kterých se část medií kolem tohoto tématu dopouštěla, věnoval Taibbi celou rozsáhlou kapitolu knihy Hate Inc. K tomu ji ukončil předčasně, aby ji mohl vrhnout na internet. Je na stejném odkazu, z jakého jsem čerpal tento příspěvek. Podstatný je závěr, že média v rozdělené společnosti pečlivě prověřují jen to, co se jim hodí. Co se nehodí, to nevidí. A co se hodí, ale není pravda, to nechají nekriticky páchnout na očích veřejnosti, jako kdyby to pravda byla.

To není pěkné. Může to dopadnout špatně. Může nás to dostat – jako to vyšetřování ruské stopy – na pokraj jaderné války, po které už by žádné ověřování ani nebylo třeba.

(zf)

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

amiourful

Kamzmizela je zde v perexu: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/zvitezi-globaliste

a pak je třeba se podívt na můj blog o Robertu Muellerovi.