Kde jsou ti ruští a čínští špioni?

Řekněme si to otevřeně, je spíše otázkou, které cizí (spřátelené) moci slouží dnes česká kontrarozvědka. Nemám nic proti našim americkým spojencům, ale to, že slyší trávu růst a že zapojují své propagandistické fantazie a vize do boje o získání pozic amerických firem v obchodním boji ve světě dnes především s čínskými firmami, je čím dál zřejmější.

Některé americké firmy v podstatě technologicky zaostávají za svými čínskými konkurenty a americká exekutiva, s využitím nejrůznějších prostředků se jim snaží v tomto konkurenčním boji pomoci. A to často tím, že se snaží čínské firmy zcela diskvalifikovat, jako údajnou bezpečnostní hrozbu, pro ten který západní spojenecký stát. Technologické zaostávání Západu za Čínou v některých oblastech se ovšem neodstraní administrativními zákazy, či vytvářením protičínské hysterie, ba ani vyššími výdaji na zbrojení. Spíše než na zbrojení by peníze v často nesmyslné výši používané na nákup super drahých zbrojních systémů měly být využity na investice do vzdělávání, školství, výzkumu, vývoje, inovací, dopravní infrastruktury atd.. A to se týká celého Západu a pochopitelně v míře vrchovaté také České republiky.

Příští zpráva BIS, pokud bude znovu opakovat trapná klišé o ruských a čínských a možná i severokorejských či íránských špionech, může být rovnou přidána jako příloha do zvláštního vydáni Dikobrazu (pokud tedy tento časopis ještě vůbec vychází).

Jiří Paroubek