Nevolníci v ulicích a deglobalizace

blm usa
16.6.2020 07:25
Impulz pro nepokoje v USA, které se občas vyhrotí až k vypálení policejní stanice, vyznívá rasově, ale má sociální pozadí. Ve velkém světě je zase ohrožen systém finanční globalizace. Co to přinese?

Co se děje ve Spojených státech? Počty nakažených i hospitalizovaných dosáhly nových rekordů v řadě států unie, včetně těch velkých jako je Texas nebo Florida. Prezident Donald Trump chce přesto uspořádat velké předvolební shromáždění v hale v oklahomské Tulse. Mezitím studie prestižní MIT Sloan School of Management zjišťuje, že v úmrtnosti na kovid-19 hrají větší roli sociální faktory jako je rasa než nějaká doprovodná onemocnění.

https://www.statnews.com/2020/06/15/whos-dying-of-covid19-look-to-social-factors-like-race/

Vývoj pod pokličkou naznačil taky výzkum centrální banky Fed, podle kterého 40 procent amerických domácností nemá finanční rezervu na mimořádný výdaj 400 dolarů. Tito lidé si nemohou dovolit jakoukoliv náročnější lékařskou péči. Další důležitý fakt: zhruba 30 procent práce je pokryto „prekariátem“, lidmi bez pracovních úvazků, řidiči Uberu, smlouvaři na telefonu, lidmi s náhodným výdělkem, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Americký autor Joel Kotkin, který pracuje s tímto pojmem, mluví o nástupu neo-feudalismu, jak hlásá titul jeho nové knihy ( The Coming of Neo-Feudalism: A Warning to the Global Middle Class ). V blogu na svých stránkách přichází s myšlenkou, že vedle rasového kořene současných nepokojů hledejme ještě dlouhodobější příčinu. Zejména rozpad funkcí větších měst je důsledkem vzniku stále početnější a rasově pestré třídy nových nevolníků (neo-serfs).

Jsou to permanentně marginalizovaní lidé, kteří jsou na tom podobně jako rolníci z časů feudalismu - je malá pravděpodobnost, že proniknou výše. Nemusí to být jen obyvatelé ghett nebo vyloučených čtvrtí. Mnoho mladých lidí, bílých i jiných, nemá naději na postup do střední třídy, tedy že by se naučili něco, co má hodnotu na trhu a mohli založit firmu nebo si opatřit dům, jak to bylo běžné v průběhu 20. století.

Pandemie to mohla jenom zhoršit. Skoro 40 procent Američanů s příjmy pod 40 tisíc dolarů ročně ztratilo práci. Nezaměstnanost těch, kdo nedosáhli na maturitu, vyskočila z 6,8 na 21,2 procenta. Absolventi bakalářských oborů jsou na tom líp, ale stejně je tam skok nezaměstnanosti na 8,4 procenta. Pracovníci bez zaměstnanecké smlouvy přicházeli o práci dvakrát častěji než běžní zaměstnanci. Nejvíc pochopitelně trpí obory s „osobním kontaktem“, tedy různé mizerně placené služby v rekreaci a cestovním ruchu, kde poklesla zaměstnanost o 70 procent. Dnes tam pracuje spousta mladých lidí, mezi kterými jsou i vysokoškoláci.

Průzkum agentury Data for Progress došel ke zdrcujícímu zjištění, že 52 procent lidí ve věku do 45 let ztratilo práci, má nucenou dovolenou nebo měli zkrácený úvazek v důsledku koronaviru. Mezi protestujícími hledejte tyto lidi.

http://joelkotkin.com/the-rebellion-of-americas-new-serf-class/

Vedle protestů proti policejnímu násilí se znovu vynořuje téma globalizace. Její slabiny vycítil instinktivně i americký prezident Donald Trump a rád mluví o snaze vrátit pracovní místa domů, zejména do tradičních průmyslových center rezavého pásu. Pandemie ukázala také potřebu resilience, odolnosti, abychom to hlavní, přinejmenším nejdůležitější zdravotnické potřeby, dokázali vyrobit v dostatečném množství sami. Kyvadlo globalizace, které se vychylovalo až k dnešním extrémům od 80. let minulého století, se tak obrací a začíná mířit k deglobalizaci. Co to přinese?

Spojené státy mohou deglobalizací ztratit mnohem víc, než si někteří jejich politici dokážou představit, varuje profesor Kenneth Rogoff z Harvardské univerzity, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, uznávaný jako autorita pro oblast měnových krizí. Je to profesor, vyjadřuje se korektně a opatrně. Nicméně to, co ohlašuje, je skutečně velká rána.

https://www.theguardian.com/business/2020/jun/04/deglobalisation-will-hurt-growth-everywhere

Profesor Rogoff konstatuje, že výhody, které Spojené státy využívají jako hegemon, například že si mohou půjčovat více než jiní, se odvíjejí od centrální role dolaru v mezinárodním systému. Role dolaru a financí přitom v minulých desetiletích rostla v procesu finanční globalizace, která vytrvale navyšovala podíl peněz a finančních operací na hospodářských aktivitách.

V pasáži věnované kritice prof. Rogoff uznává, že globalizace podněcovala hospodářské nerovnosti ve vyspělém světě, protože dovážené levné zboží sráželo mzdy domácích dělníků. Finanční globalizace pak mohla mít ještě větší efekt, když zvyšovala zisky nadnárodních společností a nabízela nové vysoce výnosné finanční nástroje pro bohaté investory.

Teď však profesor vidí dvě nebezpečí pro Spojené státy. Jakmile začnou narůstat cla a překážky obchodu, začne oslabovat i finanční globalizace, a to přinejmenším stejnou měrou. To by znamenalo nejen to, že se prudce propadnou zisky nadnárodních společností a oslabí hodnota akcií na burzách, ale významně poklesne také zahraniční poptávka po americkém dluhu.

To stojí za pozorné čtení. To, že klesající zisky ovlivní i obchodování na burze, nás nerozhodí. Jednou dolu, příště nahoru, tak moc se zase neděje. Mnohem větší riziko však obsahuje zmínka o možném poklesu zahraniční poptávky po americkém dluhu.

Když se nedaří Mexiku nebo Argentině a musí si půjčit na potřebné dovozy nebo na obsluhu starého dolarového zadlužení, obvykle zároveň devalvuje domácí měnu a prudce zvyšuje úroky, takže se to dlužníkovi pěkně prodraží. Ani to však nemusí stačit, a tak nastoupí Mezinárodní měnový fond a začne vyjednávat o „pomoci“. Ta je podmíněna rozsáhlou privatizací a proklestěním pracovního práva a sociální sítě, aby se usnadnily podmínky pro zahraniční investice. Náklady takové operace jsou srovnatelné s prohranou válkou.

Když však potřebují peníze USA, skoro to nestojí za pozornost, prostě vytisknou nové dluhopisy. To se děje i teď. Jak prof. Rogoff připomíná, Spojené státy si masivně vypůjčují, aby uchránily sociální, ekonomickou a politickou stabilitu. Pokles zájmu zahraničních investorů by jim proto moc nepomohl.

Ani to však není celá zpráva.

Globalizace byla hlavním motorem toho, že máme nízkou inflaci i úrokové míry, konstatuje harvardský ekonom. Pokud bychom zařadili zpátečku, „může to obrátit i vývoj cen a úroků, což ostatně hrozí i v důsledku dlouhodobého otřesu na nabídkové straně v důsledku pandemie kovid-19“.

Co by to znamenalo? Výraz „otřes na nabídkové straně“ hlásí, že pandemická krize spoustu dodavatelů úplně zničí, další by rádi pokračovali, ale řetěz, po kterém výrobek putoval světem, aby se tu něco seřídilo, tam přišroubovalo a onde propojilo s dalším agregátem, je potrhaný. Nenavazuje. Může trvat léta, než se obnoví. Pokud vůbec. Výroba bude menší než poptávka, proto budou výrobky dražší. A když jdou nahoru ceny, jdou nahoru i úroky.

Míra zadluženosti Spojených států tedy může přestat být samozřejmostí, ale pak se připravme na nejhorší. Dluh o této velikostí může celkem bez potíží fungovat jen při extrémně nízkých úrokových mírách. Kdyby klesla poptávka po americkém dluhu, musí se výnosy zvedat. Jakmile se zvednou, začne se to někde bortit, zvláště při ekonomickém poklesu. Začne přibývat těch, kdo si nedokážou na obsluhu dluhu vydělat.

O jednu složku poklesu výroby se postaral koronavirus a jeho karantény, přerušení práce a uzavírání hranic. Proto je v Americe taková snaha epidemiologická opatření předčasně uvolňovat, ale pak to může být ještě horší.

Můžeme se na to dívat jako na selhání americké politiky a asi by nebylo těžké najít dostatek argumentů. Například chaotický vývoj vztahů s Čínou. Avšak málokdo má takovou sílu, aby svět rozvrátil pouhými chybami. Těžko o někom říci, že oč méně umí, o to víc může. Jsme prostě svědky toho, že současná míra globalizace je neudržitelná a její finanční složka představuje mimořádně bizarní extrém.

Prof. Rogoff sděluje, že rozpad tohoto systému se Spojeným státům nehodí. V tom má jistě pravdu, ale neznamená to, že ostatní by se měli přetrhnout, aby se skupina těch nejbohatších mohla vrátit do pohodlných dolarových polštářů a pokračovat ve svém hegemonickém diktátu.

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Sociální problémy v USA jistě existují a virová krize je prohloubila. Avšak stačí se podívat na složení demonstrujících osob. Velmi často se jedná o mladé, bezdětné, bílé aktivistky, které se nesmířily s výhrou Donalda Trumpa a demonstrovaly už po jeho zvolení. Z nepochopitelných důvodů si řežou pod sebou větev a tím i základ, na kterém stojí bílá rasa.

Nikdo nenutí černochy, aby v obrovském množství konzumovali hamburgry a jiné dobrůtky rychlého občerstvení. Nikdo je nenutí, aby se stali závislí na drogách. Pokud dvě třetiny černochů jsou schopny se uživit vlastní poctivou prací, tak proč zbylá třetina má problémy se zákonem a část svého života prosedí v ktriminále? Proč vytváří už ve školách atmosféru, ve které se nedá učit? 

Obecně platí, bez ohledu na rasu, že mnohým lidem by bič nad hlavou velmi prospěl.{#emotions_dlg.sealed}