Rakve plné peněz

Fiala Zbyněk
2.3.2021 14:17
Koronavirus se šíří z regionů s vysokým podílem montoven se zahraničními pracovníky. Sněmovna odmítla snahu ministryně Maláčové, jak do tohoto prostředí podrobněji nahlédnout.

Stačí se podívat na mapu šíření současné vlny koronaviru, aby bylo jasné, že nejintenzívnějším zdrojem jsou pohraniční kraje montoven. Zahraniční dělníky tam dodávají pracovní agentury se sídlem mimo ČR. Kolik je nelegálů, nikdo neví. Jejich daně by mě opravdu zajímaly. Ale i kdyby nějaké byly, což pochybuji, budou podobné účtům, které nacisté posílali pozůstalým za popravu člena rodiny.

Největší intenzita nákazy je teď na Tachovsku s 1507 nakaženými na 100 tisíc obyvatel za posledních 7 dní. Je to dvakrát víc než v Praze (648) nebo Příbrami (636) a třikrát víc než v Berouně (573). Podobně vysoká čísla jako okres Tachov mají také okresy Plzeň sever (1174) nebo Sokolov (1102).

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19

V pohraničních okresech, v Praze, na sever od Prahy a na Havlíčkobrodsku budou také nejvíce přibývat zemřelí, jak se pokouší predikovat interaktivní mapa Úmrtí v souvislosti s covid-19 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, kterou nabízejí třeba Novinky.cz.

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/koronavirus-prehledne-aktualni-data-jak-se-testuje-vyvoj-v-okresech-mapy-40320818

Proč to tak je, naznačuje reportáž Parlamentních listů, kterou přinesl i s fotkami můj jmenovec Václav Fiala. V obsáhlém titulku, složeném podle místního zvyku z výkřiků, také najdeme Blatný, přijeď!,„Covid díra“, kterou Praha nezná. Podtitulek pak shrnuje: Montovny nejsou už jen postrachem z hlediska záběru půdy a bezpečnosti, ale také znamenají zdravotní riziko.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ta-verbez-nas-znicila-Kasle-prska-chlasta-Blatny-prijed-Covid-dira-Ceska-kterou-Praha-nezna-655707

Byl bych raději, kdyby informace mého kolegy z Parlamentních listů představovaly jen planou honbu za senzací, protože pokud jsou ověřené, Pámbu s námi! Ignorace hygieny a veřejného pořádku, pochybný podnikatelský model, zátěž Česku a výnosy do zahraničí, a k tomu ničení zemědělské půdy. Samospráva smí jen přihlížet:

O nesnesitelné až šílené situaci ostatně nedávno v médiích hovořil starosta Tachova Ladislav Macák (Patrioti Tachov), podle kterého žije v Tachově minimálně tisícovka námezdních dělníků a v regionu oficiálně zhruba čtyři tisíce. A stejný počet je tu nelegálně! Přes agentury, které nezajímají nějaké testy na covid, rozestupy, či dokonce roušky v montovnách. Ty zajímá jen zisk a kašlající cizinci je nedojímají. O nějakých vstupních prohlídkách samozřejmě není ani řeč.

Avšak veřejná správa by tu přece měla mít nějaké slovo, alespoň přes hygieniky nebo Státní úřad inspekce práce. Ten má v regionu oblastní inspektorát pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Nemluvě o policii nebo celní správě či finančních úřadech. Nemám tušení, jaké mají pravomoce vůči pracovním agenturám se sídlem v zahraničí, kdo je partner, jestli ten chudák v otrockých podmínkách, nebo nedostupní manažeři. Avšak policie a celní správa teď mají jiné starosti, hlídají hranice okresů, dovnitř už se moc nedostanou. Chrání nás před šířením nákazy dál. Lidi uvnitř jsou nejspíš odepsaní.

Proč je taková benevolence k montovnám v zahraniční režii? Že nás průmysl živí? Jak kde a jak koho. Tyto provozy s nepatrnou přidanou hodnotou a minimem domácí zaměstnanosti znamenají po Česko hlavně náklady. I kdyby se nic nedělo, užívají naši infrastrukturu, ničí náš zemědělský fond, podtrhávají naše mzdy a zvyšují náklady sociální péče pro ty naše občany, které to postihne. Ale ono se děje. Česká republika je nejhorší na světě ve vývoji koronavirové nákazy i v účtech za životy. Nemocnice se hroutí, souhrnné náklady pandemie výrazně předkročí přijatelnou desetinu HDP. Proto bychom měli pozorněji studovat rozdíly mezi naší domácí a zahraniční praxí, abychom zjistili, kde naši soudruzi dělají chybu. Pokud to je jen chyba, nikoliv krmelec nějaké zájmové skupiny, na kterou nikdo nemá.

Je pozoruhodné, jak intenzívně byla rozvíjena našimi velikány xenofobní hysterie proti pár desítkám migrantů, kterými bychom snad uchlácholili neodbytný Brusel, zatímco ekonomika je na cizince tak odkázána, že už jsme to prakticky přestali sledovat. V některých oborech tvoří čtvrtinu všech zaměstnanců, a také loni jich přibyly tisíce, sdělují například únorové Hospodářské noviny.

https://archiv.ihned.cz/c1-66879230-cizinci-zachranuji-ceske-firmy-v-nekterych-oborech-uz-tvori-ctvrtinu-vsech-zamestnancu-i-loni-jich-pribyly-tisice

Ve statistikách ČSÚ najdete údaj, podle kterého bylo roku 2019 v ČR zaměstnáno 716 tisíc cizinců, ze kterých bylo 622 tisíc evidováno na úřadu práce a 94 tisíc mělo živnostenské oprávnění. Už z tohoto čísla zjišťujeme, že na pozadí protiimigračního běsnění se počet cizinců v zemi za deset let zdvojnásobil.

Jenže to jsou jen legálové, jen osoby s papírem, které lze aspoň teoreticky nějak kontrolovat. Jaký koeficient bych měl použít, abych byl blíže celkovému počtu pracujících cizinců, tedy včetně těch neregistrovaných? Na Tachovsku se mluví o dvojnásobku. Pokud jde o oborovou koncentraci, nejvíc jich bude ve stavebnictví. Na řadě staveb prý mají dokonce výraznou převahu.

Státní inspektorát práce vydává každoročně zprávu o zaměstnávání cizinců, ale našel jsem bohužel jen zprávu o té zprávě. Z několikařádkové informace jsem se dozvěděl, že počet zjištěných případů nelegálního zaměstnávání cizinců se meziročně nezměnil. Z tohoto stručného sdělení však nevyčtu, co je hlavním obsahem sdělení, zda „počet počet případů nelegálního zaměstnávání cizinců“ nebo slovo „zjištěných“, tedy jaká se tomu věnuje pozornost.

Netuším, nevím, kolik cizinců a za jakých podmínek u nás pracuje, ale rád bych věděl. Chtěl bych vědět, jestli se ČR dokáže obejít bez práce, ve které si na nějaké mezinárodní standardy nikdo nehraje. Chtěl bych míst jistotu, že například sami důsledně dodržujeme aspoň to, co tak důrazně požadujeme po Číně. Iniciativu v tomto směru podnikla ministryně práce Maláčová. Někdo řekne, pozdě, já řeknu, je to odvaha, když uvážíme, jak dlouho a za kolika ministrů tu naše montovny, manuální výrobny, oděvní závody, stavby a bůhví co ještě fungují.

Řeč na to přišla ve Sněmovně parlamentu ČR při projednávání návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě a o změně některých dalších zákonů, čili o tzv. izolačce. Zákon se vrátil do sněmovny ze Senátu, který z návrhu vyjmul tři pozměňovací návrhy.

Senátorka Adéla Šípová uvedla k tomu, co nás teď zajímá, následující:

„Abych shrnula podstatu těchto pozměňovacích návrhů, zejména jsme shledali pod bodem 3: potřebu vypustit povinnost zaměstnavatele ohlašovat příslušné krajské pobočce úřadu práce vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa, a to do deseti dnů od vzniku takové události, a dále povinnost informovat státní orgány o zaměstnávání zaměstnanců v zaměstnání malého rozsahu a zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, a to z toho důvodu, že jsme jako senátoři shledali toto ustanovení jako nepřípustný přílepek, který nebyl přijat v souladu s legislativními pravidly a byl přijat narychlo bez potřebné diskuse.“ 

Chtěl bych znát civilizovanou zemi, kde by se nějaký politik odvážil podobně odmítnout zájem občanů, zda je jejich pracovní trh alespoň částečně chráněn proti zahraničnímu podbízení.

Ministryně Maláčová se snažila vyvrátit i další kritiku:

„Zaznamenala jsem zde v kuloárech námitky, že ta tzv. horní hranice pokuty až 1 mil. korun pro nedodržování evidence dohod je a může být likvidační pro podnikatele. Upozorňuji, že za poslední tři roky bylo pro neplnění oznamovací povinnosti uděleno 1641 pokut, přičemž průměrná výše pokuty byla 12 846 korun. Dále bylo k těmto 1641 pokutám uloženo 275 napomenutí. Pokuty mají mít zejména výchovný účel a nesmí a nemají být represivní či dokonce likvidační povahy. To znamená, že evidence dohod má pomoci lidem, kteří pracují na tzv. nepojištěné dohody, aby stát měl informace, jak a v jakém rozsahu pracují, abychom případně v příští krizi mohli těmto lidem finančně pomoci. To je cílem evidence dohod, abychom lidem, kteří pracují na nepojištěné dohody, mohli v krizi pomáhat,“ uvedla Maláčová. 

Krotčeji to říci nemohla, ale přesto to neprošlo. Tak snad příště, ještě není všem dnům konec. Nicméně stále více rozumím zoufalství předsedy ČMKOS Josefa Středuly, který po zasedání tripartity prohlásil, že ekonomické zájmy dostaly přednost před zdravím. K tomu bych dodal, že zdraví je naše a zájmy jsou cizí. Hospodářský přínos zavírání očí před neúnosnými podmínkami na českém pracovním trhu bych poměřoval počtem rakví, které lze takto vydělanými penězi naplnit.

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Pár vět k lokálním extrémním nárůstům.   ,

    a) Jistě je pravdou nerovnoměrné rozložení epidemie (několik silných lokalit s následným přeléváním jinde) a také je jistě pravdou konstatování o převažující příčině (tedy "kašlající cizinci" a větší příhraniční pohyb osob) - samozřejme spolu s novými mutacemi viru. Lokální (okresní) špičky nákazy jsou také faktorem, který dnes nejznatelněni posiluje celostátní křivku denního úmrtí s nákazou - bez ohledu na to, že jsou naopak místa, kde se dýchá lehčeji.

    b) Že veřejná správa nemá náležité slovo? Nikdo ani nestopuje cestu státních peněz podnikatelům (ubytovnami počínaje a jánechciřícičím konče), nikdo neeviduje a nevyhodnocuje, kolik přispívá firma do státního rozpočtu. Ten "nikdo" tak vyřadil z provozu přirozené páky k prosazení národních zájmů (dnes tedy jde mimo ekonomiku i o to zdraví v první řadě)  a marně hledá páky nové (úvahy o zákonech, obecně o regulacích, jiné motivace či sankce aj.). Never Ending stories.

  c) No a uzávěry lokalit s maximálními nárůsty?

- Ke zvižení obočí nutí jen to, že vyhlašovatelé omezeného pohybu a uzávěrek okresních lokalit předem také neupozorní občany, od nichž čekají důvěru a zodpovědnost, na logický předpoklad dalšího vývoje. A sice na to, že od doby zahájení uzávěry dojde v důsledku promoření uvnitř domácností, rodin a pracovišť tam, kde už virus je, k poměrně značnému ale dočasnému nárůstu, které se projeví v celostátních číslech. Tím, že to neřeknou teď, vyvolají další frustraci, až to budou vysvětlovat zpětně.  A mají k tomu už dnes všechna data i odborníky na modelování a predikce. 

- Také je zajímavé, že se konečně prosazuje jeden ze základních a správných strategických principů (ale bohužel šířeji pochopený až v souvislosti s vakcinací), že praktický lékař zná nejlépe své nejohroženější pacienty(jejich komorbidity)  a tak je může lépe připravit na průchod nákazou než kdo jiný. Symbolem tohoto přístupu je třeba i dnes popularizovaný Ivermektin (ale je toho více, co je v gesci lékaře). Už ale zapadá (dokud si to zase nevynutí život sám - či spíše smrt sama), že kompetence praktického lékaře končí tam, kde nemá k dispozici to, co podle nejlepšího vědomí a svědomí by měl nasadit. A také upadá v zapomnění, že kupř. nasazením (příklad) Ivermektinu právě v izolovaných lokalitách, kde hrozí největší špička epidemie hrozí, by došlo k takovému jejímu otupení, které by mnohem příznivěji projevilo v celostátních číslech.

Když už by šlo třeba jen o ta čísla úmrtí s covidem a čísla těžkých průběhů.