Rudá záře nad Washingtonem

ocasio-cortez
15.2.2019 14:07
Američtí Demokraté se seskupují kolem nejmladší a nejstarší levice a mluví o drastickém zvýšení daní pro domácnosti s největšími příjmy a pro ty nejbohatší. Budete se divit, u nejserióznějších ekonomů to nachází podporu.

Mladá dáma s kořeny z Portorika, která ještě před rokem obsluhovala v baru, je pár dní po zvolení do Kongresu USA nejvlivnější osobou levého křídla Demokratické strany. A to je silné. Všichni senátoři, kteří chtějí vstoupit do primárek této strany před prezidentskými volbami podpořili její návrh na Green New Deal, známý už pod zkratkou GND. Autorka Alexandria Ocasiová – Cortezová, 29 letá poslankyně za New York, už je také nejčastěji jen AOC. To se občas v Americe – byť ne moc často stává. Třeba John F. Kennedy byl JFK nebo Franklin Delano Roosevelt byl FDR. „Je to nejvlivnější postava politiky Spojených států hned po Trumpovi,“ tvrdí ve Financial Times přední komentátor Edward Luce.

Pohled finančního listu na americkou levici je samozřejmě mnohem skeptičtější než můj, kterého tato dětská nemoc nepřešla dodnes. Ale Britové jsou teď ve smutné situaci, kdy nedokázali poradit ani sami sobě. Proto jsem pro jistotu otevřel New York Times. Pozornost jsem soustředil na komentáře Paula Krugmana, který vedle skvělé novinařiny provozuje i ekonomickou profesořinu, za kterou si vysloužil Nobelovu cenu. A Krugman bere tento posun doleva – byť s akademickým nadhledem – taky vážně.

Napřed, o čem je řeč. AOC není sama. Nejprve přišla senátorka Demokratické strany Elizabeth Warrenová ze státu Massasuchetts, zatím nejvážnější uchazečka o demokratickou nominaci, s návrhem zákona o odpovědném kapitalismu (Accountable Capitalisme Act). Zavedl by povinnost velkých společností, aby měly ve správních radách zástupce zaměstnanců, a vedle toho měly možnost stanovit si také nějaké neziskové cíle, které by byly chráněny před žalobami akcionářů. Další návrh Warrenové míří na zdanění majetku těch nejbohatších. Majetek nad 50 milionů dolarů by byl zdaněn 2 procenty ročně, a majetek nad miliardu dolarů dalším procentem navrch.

AOC ve svém Zeleném novém údělu navrhuje nejen rychlý odchod od fosilních paliv (během deseti let) jako velký federální program, podobný Novému údělu FDR po Velké krizi, ale taky právo na práci pro všechny a zaručený základní příjem. Pozornost pak soustřeďuje na příjmové daně, kde by horní sazbu zvedla na 70 procent.

Jsou tu i další návrhy, ale tyhle jsou nejznámější a mají charakterizovat přechod k „socialismu“, tedy k něčemu donedávna nevyslovitelnému. My bychom to nazvali spíše obnovou sociálního státu, který už byl budován za FDR nebo po JFK za presidenta Lyndona B. Johnsona (taky občas LBJ). A protože v Americe tohle bylo už dávno, hledá se současná inspirace na severu Evropy či v Kanadě. Nebo v Německu a Francii, jde-li o ta zaměstnanecká práva. Britští socialisté v Labour Party to ostatně vidí stejně.

Z výzkumů veřejného mínění lze vyčíst, že výrazná většina Američanů by zvýšení daní pro bohaté podpořila, připomíná profesor Krugman v NYT. „Nedávný průzkum dokonce ukázal, že 45 procent těch, kdo se označili za Republikány, podporuje myšlenku Alexandrie Ocasiové - Cortezové, že nejvyšší sazba by měla činit 70 procent,“ napsal na konci ledna.

Pravicoví komentátoři se tomu smějí. Může to být tajná zbraň Donalda Trumpa, který tu „hrozbu socialismu“ využije pro své znovuzvolení. Třeba zrovna ten zelený úděl: Chtějí vám sebrat auta, mohl by prý říct. A nahnat vás do vlaků! „To je v USA něco jako nástup do gulagu,“ baví se Luce v FT.

Ale držme se progresivních daní, i těch z majetku. Profesoři ekonomie Emmanuel Saez a Gabriel Zucman z Kalifornské univerzity v Berkeley poskytli senátorce Warrenové (formou osobního dopisu) výpočet, podle kterého by se její návrh na 2 procentní zdanění majetku nad 50 milionů dolarů a další 1 procentní zdanění u majetku nad miliardu dolarů týkal asi 75 tisíc domácností (tedy méně než 0,1 %). Vynesl by 2 750 miliard dolarů během deseti let. Vyšší sazba z majetku nad miliardu by z toho vynesla 300 miliard dolarů. To rozhodně nejsou zanedbatelné peníze.

https://www.warren.senate.gov/imo/media/doc/saez-zucman-wealthtax.pdf

Saez je původem Francouz a umí počítat daně. Svoje teze vyložil už před několika lety v knize Pour une revolution fiscale. Un impot sur le revenue pour le XXI. Siecle , kde je mezi spoluautory také Thomas Piketty, nejvlivnější evropská osobnost současné heterodoxní (protiklad ortodoxní) ekonomie. Ve zmíněném dopise senátorce Warrenové vycházejí z dat finančních úřadů a odhadují velikost majetku zdanitelného 2 procenty na 9 300 miliard dolarů. Horní desetina promile tedy vlastní zhruba desetinu veškerého majetku amerických domácností v hodnotě 94 000 miliard dolarů. Dvouprocentní zdanění by vyneslo za letošní rok 187 miliard dolarů.

Zdanění by připravilo majetek nad stanovenou mez o podstatnou část výnosu. Jak však Krugman připomíná, přišli by o výnos z druhých 50 milionů dolarů. To by zas tak moc nezchudli.

https://www.nytimes.com/2019/01/05/opinion/alexandria-ocasio-cortez-tax-policy-dance.html

U majetku miliardářů se autoři opírají o údaje z žebříčku Forbes 400, kde byl naposledy majetkový průměr 7,2 miliardy dolarů. Poslední miliardář na konci seznamu se krčil s pouhými 2,7 miliardy dolarů. Burza loni lítala nahoru i dolů, takže letošní výsledky budou nejspíš stejné. Ale počítat se dá jen s 85 procenty vzhledem k okamžitému nástupu kreativního účetnictví a pokusům o daňové úniky. Statistické zákonitosti naznačují, že seznam rozšířený o ty, kdo mají více než miliardu, ale méně než ten poslední z Forbesova žebříčku, by přidal dalších 500 osob. Zdanitelný majetek nad miliardu by se tedy týkal 900 rodin s daňovým základem 2 500 miliard dolarů, který by mohl za rok 2019 vynést 25 miliard dolarů, píší Warrenové dva profesoři.

Bouří nad tím i kritika, ale tu Paul Krugman vláčí v její nevědomosti. Pokud jde o příjmové daně, návrh na horní sazbu ve výši 70 nebo 80 procent je mnohými označován za čiré bláznovství. A který blázen že to podporuje? Jejda, je to i Peter Diamond, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, považovaný za vedoucího světového odborníka na veřejné finance... (Proto také Republikáni blokovali jeho kandidaturu na předsedu Federálních rezerv.)

Vedle toho slyšíme, že prý nikde nikdo nikdy takovou politiku nezkusil ... kromě Spojených států, které ji používaly 35 let po válce, v době nejúspěšnějšího hospodářského vývoje v historii, směje se Krugman.

Už prezident Theodore Roosevelt roku 1906 varoval před problémem hromadění obrovských majetků. Dnešní stav je opravdu varující. Je to ještě vyhrocenější, než by se zdálo z výpočtů Saeze a Zucmana uvedených výše. Jestliže horní promile vlastní desetinu amerického majetku, vlastní stejně jako dolních 90 procent Američanů. Zdanění je způsob, jak tyto nepoměry krotit.

Pokud jde o příjmové daně, na hledání optimálního progresívního zdanění profesoři Diamond a Saez spolupracovali a vyšlo jim, že optimální horní sazba daně je 73 procent.

V článku, který vyšel v Journal of Economic Perspectives, nabízejí tři doporučení. První: Velmi vysoké příjmy je vhodné zatížit vysokou marginální sazbou /vztahuje se jen na částku nad danou mez/ a tato sazba má být vyšší, než je současná sazba z nejvyšších příjmů. Následuje text s rovnicemi plnými rozsypaného čaje, ze kterých však vychází, že nejvyšší sazbu horního procenta pracovních příjmů lze klidně zvednout z dnešních 42,5 procenta na 73 procent. Kapitálové příjmy jsou pojednávány zvlášť, ale samotný fakt, že část pracovních příjmů lze proměnit v kapitálové příjmy, je argumentem pro to, aby zdaňování obou složek nebylo příliš rozdílné.

Druhé doporučení se týká zdanění nízkých příjmových skupin a staví se za dotace (negativní daň), která může být postupně snižována. No, a pak tu máme to třetí doporučení, které se staví za zdanění kapitálového příjmu. Je to profesorské čtení, tohle pitvat nebudu. Nicméně, američtí ekonomové tvrdí, že zdroje jsou.

https://www.aeaweb.org/articles?id=10.1257/jep.25.4.165

Jestli tahle rudá záře nad Washingtonem vzplane, nebo bude jen odevzdaně doutnat, to se ukáže ve volební vřavě, která vypukne už v nejbližších měsících a vytrvá do listopadu 2020, jak si žádá nejoblíbenější americký sport.

Může to však být užitečné i pro nás. Rozhodně jde o vhodné čtení pro spolupracovníky Aleny Schillerové, která si začala stěžovat, že s letošním rozpočtem může být potíž. Nebo pro sociální demokraty, kteří mají nejvyšší čas přijít na to, proč vlastně v české politice jsou a z jakého důvodu by je měl i příště někdo volit.

(zf)

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Obojí, tedy vyšší zdanění lidí s nejvyšším příjmem a záporná daň, ve spojitosti s vyšší minimální mzdou pro nejchudší, je nadějným a inspirativním krokem. Obávám se, že pan předseda Babiš a ministryně financí Alena Schillerová se budou převelmi ošívat. To ale nestačí. Je třeba zabezpečit větší ochranu zaměstnanců před vyhazovem z práce a lepší podmínky, v souvislosti s nastolením větší pohody při práci. Nežijeme v polovině devatenáctého století, ale na začátku třetího tisíciletí!!