Sanders a Warrenová do vlády?

biden socialista
18.11.2020 08:52
Volební mela v USA zdaleka nekončí, ale přípravu nového vládního týmu nelze odkládat, a tak se začíná intenzívně mluvit o tom, koho by si měl Joe Biden přizvat do svého kabinetu. V této souvislosti jsou zmiňování i senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová, první jako kandidát na ministra práce a druhá jako možná ministryně financí.

Velké dny Bernieho Sanderse proběhly v únoru, když vyhrál první primárky v Iowě, New Hampshire a v Nevadě a zdál se být jasným favoritem Demokratické strany. To vyděsilo vedení strany natolik, že sáhlo do oblíbeného sáčku volebních triků a pozdrželo vyhlášení konečných výsledků, které zajišťují titulní stránky a pozvání do televizních debat. Zároveň nastoupily stranické veličiny s vyhlašováním podpory Joe Bidenovi. A protože volby na straně Demokratů byly od začátku hledáním Anti-Trumpa a roztříštěná partaj by byla zárukou neúspěchu, v březnu už začal vyhrávat Biden a o zbytek se postaral koronavirus.

Sanders to přijal státnicky. Krátce po nominačním sjezdu Demokratů, který jmenoval Bidena, prosadil vytvoření společného programového týmu s Bidenem, který přijal některé priority radikálního křídla Demokratické strany. V minulých dnech Sanders potvrdil, že nešlo o nějakou formální ústupovou hru. V rozhovoru pro CNN slíbil, že teď bude bojovat za to, aby se tyto priority skutečně realizovaly. Ať již jako senátor, nebo – a to je ta zpráva – „jako ministr práce, pokud mu to bude nabídnuto“.

Druhá osobnost z radikálního křídla senátorka Elizabeth Warrenová, o poznání více středová a zdatná v oboru finančního práva (zejména v oblasti dohledu nad bankovním sektorem a obrany spotřebitelských práv), je považována za kandidátku na funkci ministryně financí.

Biden zatím zveřejňuje jména úzkého kruhu administrátorů a poradců, ale o politických nominacích mlčí. Sanders může mít problém s tím, že se sám označuje za socialistu (my bychom řekli, sociálního demokrata), což je v Americe vnímáno jako krajní levice. Proti zařazení mezi extrémisty se však ohrazuje. Má za to, že jeho oponenti se tím zesměšňují, protože s jeho názory souhlasí podstatná část veřejnosti v USA.

„Pravda je, že pokud mluvíte o zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu, nebo o zdravotní péči jako lidském právu, které je třeba rozšířit na všechny, stejně tak, když mluvíte o potřebě efektivně zasáhnout proti klimatickým změnám nebo o tom, že veřejné vysoké školy a univerzity by neměly vyžadovat školné, nejde o myšlenky krajní levice. Jsou to věci zdravého rozumu, které podporuje většina Američanů.“

https://www.dailymail.co.uk/news/article-8952637/Bernie-Sanders-claims-majority-Americans-support-far-left-agenda.html

To není pouhé tvrzení. Dokládá to zářijový průzkum nestranické výzkumné organizace Public Agenda, podle které 72 procent dotázaných souhlasilo se zvyšováním minimální mzdy. Tuto většinu nenarušuje ani stranická příslušnost, protože zvýšení minimální mzdy podporuje 62 procent dotázaných z řad Republikánů, 69 procent nezávislých a 87 procent Demokratů. Koronavirus tuto podporu zvýšil, protože v březnu – v posledních týdnech normálních časů – bylo pro jen 66 procent dotázaných. Z toho Republikáni souhlasili ze 48 procent, nezávislí z 54 procent a Demokraté z 80 procent. Březnová čísla tedy byla nepatrně menší, ale ani tehdy rozhodně nešlo o okrajovou hrstku extrémistů.

Otázkou zpřístupnění zdravotní péče se zabýval průzkum Pew Research Center, a také jeho čísla potvrdila, že většina Američanů by si přála jednotné státní pojištění, nikoliv současnou směsku soukromých a veřejných plateb.

Ve zmíněném rozhovoru pro CNN Sanders odmítl názor, že programové cíle progresivistů odrazovaly voliče Demokratů a nesou odpovědnost za ztráty řady křesel ve Sněmovně reprezentantů. Zejména to měly být protesty proti policejnímu násilí, které vyúsťovaly v požadavky na krácení rozpočtů policie. Tohle požadovala i ikona levice, kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez.

„Nikdo, koho znám a uchází o nějaké vládní místo, nežádá snižování rozpočtů policie,“ ohrazuje se Sanders. „Požadujeme, aby policisté museli nést odpovědnost, chceme zlepšení práce policejních okrsků, chceme, aby se naučili jednat s duševně nemocnými, s bezdomovci, když to spadne do jejich odpovědnosti, chceme mít jistotu, že policisté nebudou zabíjet nevinné Afroameričany. To není snižování rozpočtů policie.“

Sanders zároveň potvrdil, že je v kontaktu s Bidenovým týmem. Ale ani senátorka Warrenová nestojí stranou. To, že se o ní mluví, by bylo málo. V posledních dnech na sebe upozornila důrazným tweetem, ve kterém píše: „Biden s Harrisovou mohou zrušit studentské dluhy za miliardy dolarů. Poskytli by milionům Američanů okamžitou finanční úlevu a přispěli ke snižování rasového rozdílu v bohatství. To je jasně nejefektivnější opatření, které má vláda k dispozici pro masivní ekonomický stimul.“

https://www.bostonherald.com/2020/11/16/warren-doubles-down-on-pushing-progressive-agenda/

Zprávu jsem zaznamenal v listu Boston Herald, který ji promptně označil zlobným komentářem, že místo pomoci se souhlasem obou stran všem, Warrenová přichází s návrhy jak rozdělit společnost a poštvat Američany proti sobě. Pravda je, že studentské dluhy jsou vnímány spíše jako problém vyšší střední třídy. Studie Survey Consumer Finances for 2016 zjistila, že horních 25 procent domácností má 34 procent studentských dluhů. To neznamená, že to netíží i ty dole, když velké dluhy ukrajují z mnohem menších příjmů.

Warrenová požaduje také větší odpovědnost vrcholového managementu amerických firem za záchranu klimatu. V Americe se vede debata o „tržních řešeních“, do kterých je zahrnováno zpeněžení uhlíku „všude tam, kde je to schůdné a efektivní“. Jedná se o korporátní podporu cílů Pařížské klimatické dohody, přestože Trumpova vláda ji vypověděla. Zářijová iniciativa skupiny Business Roundtable, která se k tomu přihlašuje, však nezmiňuje žádnou dohodnutou cenu uhlíku a vlastně se staví jen za dobrovolné zveřejňování statistik o emisích skleníkových plynů.

Warrenová se proto obrátila na předsedu Business Roundtable, kterým je Doug McMillon, šéf největší světové maloobchodní sítě Walmart, a vyzvala ho, aby detailně informoval o konkrétních opatřeních korporací, aby proklamované cíle splnily. Dokonce mu dala termín do 23. listopadu. Vypadá to, že chce být pěkně přísná. 

https://edition.cnn.com/2020/11/11/business/elizabeth-warren-climate-change-business-roundtable/index.html

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Možno sa zmení politika vo vnútri štátu. Možno sa presadí viac sociálnej politiky pre Američanov.  Nám to môže byť fuk. Avšak nech bude v Bidenovej vláde ktokoľvek, v zahraničnej politike bude vláda v niečom pokračovať tam, kde skončil Trump. V niečom dôjde ku malým zmenám, ale v globále to bude politika hegemóna. Temer v ničom sa nebude líšiť od vlády Clintonovcov, Reaganovcov, Bushovcom + Obamovcov.....

Preto je takmer ľahostajné pre svet, kto bude v Bidenovej vláde. Trump bol posledná šanca pre svet, aby sa slobodne nadýchol, aby sa lokaji  a vazali osamostatnili - i keď USD a bitcoin to aj bez  akéhokoľvek prezidenta US štátov  nedovolí.