Trump s Kimem před osudovým krokem

trump kim mask
25.2.2019 12:43
Jihokorejský prezident Mun Če-in je přesvědčen, že schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Hanoji rozhodne o osudech vlasti celého korejského lidu. Jih chce proto prolomit sankce a povzbudit jednání i hospodářsky, aby se mírový proces urychlil a spolu s denuklearizací se přiblížilo i sjednocení poloostrova.

Čeká Koreu mír, život bez jaderných zbraní a bez bolavé hranice napříč Korejským poloostrovem? Takový by byl, kdyby se naplnila prohlášení vedoucích představitelů obou korejských států. Ale nerozhoduje se jen mezi nimi. Teď to závisí hlavně na jednání mezi KLDR a USA. Prvním krokem na této cestě by bylo formální ukončení pradávné korejské války z 50. let, ve kterých USA vystupovaly pod prapory OSN. Pokud k tomu dojde na schůzce Trumpa s Kimem v Hanoji, do motoru odzbrojování nateče nezbytné palivo důvěry.

Trump si to možná přeje, mluví nadšeně o „nádherných dopisech“, které dostává od Kima, kterému ještě před rokem říkal „malý raketometčík“. Ve Washingtonu je však dost těch, kteří se to pokoušejí torpédovat, píše vlivný americký týdeník The Nation. Poukazuje na to, že americkým liberálům a vedoucím činitelům Demokratické strany se příčí vyhlídka dohody Trumpa s Kimem, po které by Dálný východ začal méně potřebovat americký bezpečnostní deštník. Ideologická zakyslost liberálů může „podtrhnout největší příležitost pro mírové uspořádání poloostrova za celou generaci,“ varuje The Nation.

Vedoucí představitelé Demokratů v obou komorách Kongresu USA spolu s několika Republikány spustili poplach, že jihokorejský prezident Mun Če-in příliš spěchá s usmiřováním se Severní Koreou a rušením sankcí. To je podle nich špatně, měl by se naopak vystupňovat „maximální tlak“, dokud nebudou severokorejské jaderné zbraně i s raketami kompletně zlikvidovány. Jenže spor je o to, zda to má být pouze KLDR, kdo se zbaví jaderných zbraní, nebo zda to má být celý poloostrov, jak se uvádí ve společných prohlášeních severokorejského Kima s jihokorejským Munem.

Něco už se stalo. Horká válka není na spadnutí, jak to hrozilo před rokem. KLDR zastavila jaderné a raketové zkoušky, a dokonce zničila jeden zkušební polygon. Trump zastavil každoroční manévry americké a jihokorejské armády, které sám označil za „provokativní“. Kim po loňské schůzce s Trumpem se opakovaně scházel také s jihokorejským Munem a s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Další mise navštívily i Japonsko a Rusko. Jihokorejský Mun navštívil i Prahu, kde přinejmenším informoval o průběhu a cílech mírových jednání.

Bezpečnostní architektura, které může na Dálném východě vzniknout, však potřebuje přechod do skutečného mírového režimu, aby si jednotlivé země mohly život bez vyhrožování dovolit. Pro iniciativy menších hráčů je však zatím určující celkový rámec amerických sankcí za formálně pokračujícího válečného stavu, přerušeného pouhým příměřím. Jak tohle mohlo vydržet celých 70 let?

Týdeník The Nation vysvětluje mechanismus nehasnoucího nepřátelství. Severní Korea je podle něj tradičním tématem, na které se v Americe reaguje přehnaným vlastenčením. Zlobné akce Kongresu jsou podněcovány proudem pesimistických a často zavádějících studií různých mozkových trustů, a těch se hned ujímají média nepřátelská mírovému procesu. I teď opakují jejich tvrzení, že Kim si s Trumpem jen „zahrává“ a že chce dohodnout jen proces postupných kroků místo okamžité denuklearizace. Chce prostě jen uvolnit smyčku, a pak vám ukáže...

Na odpor z vlastního tábora naráží i americký vyjednavač Stephen Biegun, který připravuje Trumpovu schůzku se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem v Hanoji. Zprávy, že chce odměnit nedávné uzavření severokorejského jaderného polygonu Jongpjon nějakým zmírněním sankcí, jsou ve Washingtonu šířeny v děsivém světle. Co horšího, obě země prý uvažují o otevření styčných úřadů v hlavních městech, aby se usnadnilo rozvíjení rozhovorů. To by přece znamenalo uznání KLDR! Proboha!! Zastánci tvrdé linie rozpoutali bratrovražednou válku přímo v řadách Trumpovy administrativy a John Bolton vyrazil do Jižní Koreje, aby Bieguna brzdil.

Sám Trump považuje za rozhodující, že KLDR ukončila jaderné zkoušky. Ve stejný den 19. února, kdy o tom mluvil s novináři na tiskové konferenci v Bílém domě, měl více než půlhodinový telefonický rozhovor s jihokorejským prezidentem Munem. Dozvěděl se, že Jižní Korea je připravena nasadit ekonomické podněty jako je propojení železnic a silnic Korejského poloostrova a další projekty, které by „snížily břemeno“ Spojených států v úsilí o dosažení dohody. „Soul je připraven obnovit mezikorejskou obchodní výměnu spolu s rychlým návratem ke společným hospodářským projektům,“ sdělil v Soulu novinářům mluvčí jihokorejského prezidenta.

Jenže tohle mu neocons, kterým vedení Demokratů odčítá od úst, nehodlají dovolit. Demokratický senátor Bob Menendez z Texasu, vlivná osobnost výboru pro mezinárodní vztahy, se spojil s dalším texaským senátorem, Republikánem Tedem Cruzem a napsali spolu tvrdý dopis prezidentu Trumpovi. V dopise napadají také jihokorejského prezidenta Muna a odmítají jeho snahy o hospodářské sblížení se Severní Koreou. Trvají na tom, aby Spojené státy musí svého spojence zastavit a „prosazovat neporušenost sankčního režimu plnou vahou vlády USA“.

Přitom pobouřeně vykazují seznam jihokorejských akcí, které tyto sankce porušují, včetně pokusů bank pokračovat v investicích a úvěrech „spousty vedoucích představitelů businessu“ přítomných na zářijové vrcholné schůzce Kima s Munem v Pchjongjangu, aby probírali znovuotevření zvláštní průmyslové zóny v severokorejském pohraničním Kesongu a obnovení přístupu na horu Kumgang, kterou mají v oblibě jihokorejští turisté.

Další rezoluce z Menendezova pera, která už je v Kongresu projednávána, prosazuje, aby v regionu vznikla trojstranná aliance USA, Japonska a Jižní Koreje. Kdyby to zkoušel vyjednávat v Japonsku a Jižní Koreji, bezpečně by s ním vyběhli, protože tyhle dvě země jsou dlouhodobě dost na kordy. V Soulu je to spíš vnímáno jako další forma amerického nátlaku, aby prezident Mun couvl od svých iniciativ.

Ještě otevřeněji mu to dali najevo, když předsedkyně poslaneckého klubu Demokratů ve sněmovně Nancy Pelosiová přijímala ve Washingtonu delegaci jihokorejského parlamentu, vedenou předsedou sněmovny Mun Hi-sangem. Bylo to prý velice nepříjemné setkání, ve kterém Pelosiová hostům kladla na srdce, aby Severní Koreji nevěřili, protože jejím „skutečným cílem není vlastní denuklearizace, ale odzbrojení Jižní Koreje“. O setkání Trumpa s Kimem v Singapuru pak řekla, že to byla „pouhá show“.

Hostům, kteří už rok vyjednávají se severem, tak americká politička naznačila, že jsou naivní a nechápou, co jim hrozí. Spíše to však byla Pelosiová, komu něco uteklo. V kalifornské televizi (v domovském státě poslanecké šéfky Demokratů) pak vedoucí jihokorejské delegace prohlásil, že „setkání Trumpa s Kimem v Hanoji má obrovský význam pro korejský lid, neboť rozhodne o osudech vlasti. Ano, přímo tak je to důležité.“

Klíčový spor je o to, co nazývat mírem. Vedle formálního ukončení války, tedy podpisu nějaké smlouvy, která je stále jen symbolickým aktem, půjde o to, co se skutečně odehraje s vojáky a jejich zbraněmi. Má být součástí i stahování amerických jednotek z Jižní Koreje? To ani náhodou. Další dvoustranná kongresová iniciativa, která tomu chce z Washingtonu zabránit, má podobu návrhu zákona, podle kterého by Pentagon nesměl snížit současný stav 28 tisíc vojáků, kteří jsou v Jižní Koreji teď, na předpokládaných 22 tisíc dříve, „dokud Kongres nepřesvědčí, že to nebude působit negativně na bezpečnost USA“. Jihokorejců se tedy nikdo neptá.

Osudy těchto návrhů nejsou však úplně jisté, Demokraté nejsou ve své vlastenecké válkychtivosti jednotni. Levé křídlo strany ( Congressional Progresssive Caucus), posílené po loňských volbách do Kongresu, chystá veřejné akce na podporu mírového procesu a je zastáncem uzavření mírové smlouvy s KLDR. Bude požadovat, aby Demokraté podpořili diplomacii.

„Nezapomínejme, že nejdůležitějším prezidentem v tomto procesu je / jihokorejský/ Mun Če-in, nikoliv Donald Trump,“ zdůrazňuje prezident Mírové akce (Peace Action) a národní koordinátor Korejské mírové sítě (Korea Peace Network) Kevin Martin. „Neochabující Munovy iniciativy ve prospěch usmíření a diplomacie vůči Severní Koreji vyjadřují touhu Korejců i Američanů po míru. Tohle musí pochopit i členové Kongresu za obě strany a podpořit to, bez ohledu na skepticismus vůči Trumpovi a Kimovi,“ uzavírá jeho slovy The Nation.

https://www.thenation.com/article/north-korea-democrats-peace-talks/

(zf)

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.