Zbrojení - úplně zbytečné výdaje

Spojené státy utlumily dopad světové hospodářské krize 30. let až ohromným programem zbrojení na přelomu 30. a 40. let, kdy se staly „arsenálem demokracií“. Americký průmysl tehdy dostával ohromné zakázky od vlády, americká  vláda tiskla dolary a z nich tyto své výdaje, a tedy expanzi hospodářství, platila. Bylo to možné jedině díky tomu, že americký dolar je jedinečnou měnou, světovým platidlem. Jiná ekonomika by něco takového - dlouhodobě deficitní hospodaření státu - nemohla unést.

Nyní je ale potřeba  nenechat se unášet zájmy amerického vojensko-průmyslového komplexu, který zhltne prakticky jakékoliv částky, které na zbrojení vynaloží USA či země Západu. Mám na mysli vedle USA a Kanady pochopitelně především  evropské státy NATO. Jsou to už dnes obrovské sumy, které mnohonásobně převyšují zbrojní výdaje celého zbývajícího světa. Kdyby si všechny státy světa (USA, státy západní Evropy, Čína, Rusko i Indie), které vynaloží na zbrojení obrovské a stále  se zvyšující sumy, daly po vzájemné dohodě závazek, že 10% svých vojenských výdajů vydají raději do zemí rozvojového světa, přineslo by to světu větší benefit než vyhazování peněz z okna, kterým výdaje na zbrojení jsou.

Ministryně financí po jednání s ministrem obrany včera oznámila, že nesplníme do roku 2024 závazek někdejší Sobotkovy vlády, tlumočený na summitu NATO prezidentem Zemanem a nebudeme ze státního rozpočtu vydávat 2% HDP na obranu. Ta 2 % z HDP by např. v tomto roce znamenala, že bychom museli vydat na  zbrojení přes 100 mld. Kč. Přitom rozpočet ministerstva obrany na tento rok je 75 mld. Kč. Ještě před čtyřmi lety to ale bylo kolem 50 mld. Kč a ministerstvo to ani nedokázalo vyčerpat. V příštím roce má nicméně rozpočet tohoto ministerstva vzrůst na více než 85 mld. Kč. Tedy o zhruba 10 mld. Kč více než byl původně schválený rozpočet ministerstva na tento rok. V roce 2022 to ale má již být přes 95 mld. Kč. To nejmoudřejší, co by měla v tuto chvíli vláda udělat, by bylo zmražení vojenských výdajů na dobu přetrvávající pandemie koronaviru. Vždyť za čtrnáct dní či za tři týdny zjistíme, že je třeba utlumit na dobu nezbytnou k zadušení druhé vlny pandemie u nás řadu ekonomických aktivit. A to by byly další ztráty pro příjmy státního rozpočtu anebo další nárůst rozpočtových výdajů. Zkrátka, fiskálně to není žádná legrace. Jestli ale má Trump zbytečné peníze ve svém státním rozpočtu,  tak ať nám přidá ze svého. Jsem zvědav, jak americká vláda bude v situaci trvající pandemie ve Spojených státech s miliony nakažených a s utlumeným hospodářstvím navyšovat své vojenské výdaje.

A to vůbec nemluvím o tom, kdo jsou potenciální rivalové zemí NATO v Evropě.

Je to Rusko, se svými vojenskými výdaji, které představují necelou desetinu vojenských výdajů Spojených států a necelou třetinu výdajů evropských členských států NATO nebo je to Čína, která si hlídá své mocenské zájmy ve vzdáleném Jihočínském moři, do kterého nám nic není? NATO je v principu obranná aliance. Jeho státy sdružují své prostředky, své zbraňové systémy a to by přece mělo spíše vést k poklesu vojenských výdajů než k jejich růstu. Jde také o to, aby se na trzích členských států NATO, když už, tak prosadily i naše zbrojovky. Tedy práce našich lidí, našich inženýrů, našich zbrojařů. Zejména počátkem 90. let jsme dělali hloupé tahy směřující k tomu, abychom omezili potenciál tehdy ještě československé zbrojařské výroby...A naše dřívější trhy zaujali jiní.

Jiří Paroubek