Zbyněk Fiala: Čistka jako bič

britský lev
4.9.2019 12:30
Celkem 21 konzervativních poslanců se nezaleklo vyhrožování premiéra Borise Johnsona a v úterý v noci hlasovali pro zákon, který jde proti hazardérské vládní politice jednání s Bruselem pod hrozbou Brexitu bez dohody. Měla je smést okamžitá masová čistka, ta však pouze zesílila oslabení vládního tábora, který už nemá události pod kontrolou.

Novému britskému premiérovi Borisi Johnsonovi přineslo první významné hlasování v Dolní sněmovně epickou prohru, která pohřbila jeho představu, že si nakonec podrobí i Brusel. Už před hlasováním o návrhu, který má přinést další odklad Brexitu, ztratil většinu, když mu utekl další poslanec, tentokrát k liberálům. Při vlastním hlasování pak narazil na vzpouru 21 konzervativních poslanců, kteří se nenechali zastrašit hrozbou vyloučení. A následovala „čistka severkorejského stylu“.

Britská poslanecká čistka má některé zvláštnosti. Zatím jde jen o to, že vzbouřeným poslancům byl sebrán „bič“, tedy právo dostávat ranní směrnici o hlasování s tradičním názvem The Whip, naznačující, že i v minulosti vládla kolem hlasování přísnost. Postižení poslanci sedí nadále na svých stávajících místech mezi stranickými kolegy, jsou označeni za nezávislé, ale už se s nimi nepočítá a jsou vyřazeni z kandidátek. To může být velice bolestivé, pokud projde Johnsonův návrh, aby nynější „rozkol mezi parlamentem a lidem“ rozhodly rychlé volby, nejlépe už v půli října.

Podle premiérovy interpretace se lid vyslovil v referendu jednoznačně pro Brexit, a parlament ho chce o toto rozhodnutí připravit. Avšak podle opozice nikdo nehlasoval o tom, že to bude Brexit bez dohody s EU a budou zpřetrhány veškeré vazby s evropskými partnery. Že to bude odchod bez jakýchkoliv navazujících ujednání a přechodné doby na přizpůsobení. Že se nebude přihlížet k riziku obrovských ekonomických ztrát, přerušení vědecké spolupráce, faktické izolace Británie od kontinentální Evropy. Že se v tomto mocenském pokeru dá v sázku i celistvost Spojeného království, ze kterého by za takových podmínek uteklo Severní Irsko a Skotsko.

Podle listu Politico, Johnson stále vede vládu, ale už není u kormidla. Proto mu neprojdou ani rychlé volby. Labouristé, bez jejichž hlasů nelze dát potřebnou dvoutřetinovou většinu dohromady, dali najevo, že pro to ruku nezvednou, dokud nebude přijat zákon o oddálení Brexitu. Tím se má zabránit tomu, aby s 31. říjnem skončily i všechny šance s tím ještě něco udělat. Pomalu tak vyprchává efekt Johnsonova převratu, který měl v kritické době posledních osmi týdnů do data britského odchodu paralyzovat parlament nařízenou pětitýdenní „přestávkou“ na stranické konference a přípravu nástupnické řeči nové vlády.

Ona „přestávka“ však stále platí, proto se rozhodující boj musí odehrát do 9. září, kdy má „přestávka“ začít, nebo nejvýš do 12. září v případě, že by sněmovní jednání časově přetekla, ale při dodržení všech procedurálních pravidel. Je to patrné i na nabitém politickém programu, který se sešel ve středu. Ráno jednání vlády nad zdrcujícím výsledkem úterního nočního hlasování ve sněmovně. Proberou se taktické varianty dalšího postupu. Před sídlem vlády budou čekat kamery. Další politici, samozřejmě včetně předsedy Labouristů Jeremy Corbyna, potom zamíří do studií a začne nepřímá debatní bitva v rámci poledních zpráv. Ale to je jen rozcvička. Pak měl jít Boris Johnson do sněmovny ke svým prvním (a kdo ví, zda ne taky posledním) interpelacím. Následuje informace ministra financí Sajida Javida poslancům o chystaném rozpočtu (který nemá šanci projít).

To hlavní ve sněmovně budou samozřejmě zákony. Nejprve proběhne druhé čtení návrhu o oddálení Brexitu, kde vláda tahá za kratší konec. Hlasuje se někdy v 5 a všichni budou zvědavi, zda vzpoura v konzervativním táboře pokračuje. Když projde druhé čtení, začne třetí s nepředvídatelným počtem pozměňovacích návrhů (které nejspíš nic nezmění). Bude-li i pak zákon schválen, půjde do Horní sněmovny, kde už se provládní křídlo chystá na obstrukce a předložilo přes devadesát návrhů ke změnám pořadu jednání. O každém by se mělo hlasovat dvakrát. Odpůrci Brexitu bez dohody jsou to připraveni zvládnout, i kdyby se mělo jednat celou noc.

Ve sněmovně mezitím někdy v 9 bude moci premiér přistoupit k návrhu uspořádat rychlé předčasné volby na 14. října. Následuje 90 minut debaty před hlasováním. Má to tedy pěkný spád. Ale i tady se zdají být věci jasné předem. Premiér potřebuje podporu 424 poslanců, což znamená i hlasy opozice, aby vyhověl požadavkům nedávného zákona o stabilitě vlády. Opozice však chce mít napřed jistotu, že zabránila „pádu z útesu“ 31. října. Navíc je v záloze hlasování o nedůvěře vládě, které by znovu přeneslo iniciativu na stranu opozice. Je tam totiž možnost obejít Johnsona a sestavit přechodnou vládu s jiným vedením, pokud se pro ni najde parlamentní většina.

Také tato přechodná vláda by vyhlásila předčasné volby, ale v jiném aranžmá. Nejspíš by se změnilo i vedení Konzervativní strany, přinejmenším v tom smyslu, že padne „interdikt“ na vzbouřené poslance a vrátí je do kandidátek. Nebo mohou kandidovat na jiné listině. Nová vláda by pak vyhlásila nové referendum, pravděpodobně s otázkami, zda podpořit Brexit s dohodou (nejspíš tou, kterou už vyjednala předchozí premiérka Theresa Mayová), Brexit bez dohody, nebo stažení článku 50 a setrvání v EU. Pokus o převrat v severokorejském stylu by byl u konce.

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Vážený pane Fialo, píšete také o zákonu, který má oddálit Brexit. Tedy obecně Brexit, s dohodou nebo bez. Probleskly zprávy, že někteří představitelé EU a sdružených států jsou ochotni uvažovat o posunu v otázce Irské pojistky. Jedná se o jednu z cest, která by mohla vést k zdárnému zakončení brexitového odcházení.

Co se týče odchodu Skotska ze svazku s Velkou Británií, tak je všeobecně známo, že už proběhla dvě referenda, výsledek byl zůstat a tudíž je výsledek třetího minimálně nejasný. Odchod Severního Irska je absolutně nereálný, pretože Unionisté drží silné pozice a vlastně by to bylo proti duchu přijaté Velkopáteční dohody, která byla posvěcena referendy v Irsku a Severním Irsku.

Moje poslední věta naznačuje, že pokud zůstane B.Johnson 31.10.2019 předsedou vlády, tak by nutně nemusel vyhovět nátlaku Parlamentu a neplazil by se po kolenou se suplikou, poníženou žádostí, o odklad Brexitu. A to se zřejmě Brexitu bez dohody týká.

zbynek-fiala

Pane Volný, řeč je o Brexitu bez dohody, to je jiná kategorie

Jiří Volný st.

Jako vždy lze vypustit fakta, která se nehodí. Sedmnáct Labouristů je zastáncem Brexitu a některá jejich vyjádření na adresu těch, kteří chtějí navzdory referendu zůstat, byla velmi silná. Irská pojistka je spíše symbolem, než aby měla vliv na skutečnou prostupnost hranice. Lze ji přesunout do politické části dohody a bude hotovo.

Zásadní otázka zní: "Kdo bude 31.10. britským premiérem, který má jako jediný právo o odklad Brexitu požádat?"