Zbyněk Fiala: Trump a Korea

Fiala Zbyněk
23.5.2018 11:00
Vrcholná schůzka USA a KLDR 12. června v Singapuru možná bude, možná nebude, a možná bude jen později. Jistější je fakt, že Dálný východ vycítil příležitost více prosazovat vlastní zájmy v příštím uspořádání regionu.

Přípravy na Nobelovu cenu míru, kterou chce americký prezident Donald Trump získat za dojednání míru na Korejském poloostrově, začíná trochu kulhat. Může za to šéf prezidentova štábu John Kelly, který nedokázal zabránit tomu, aby John Bolton občas nepronikl k Trumpovi, třebaže to zakázal. Boltonovou hlavní funkcí v roli poradce pro národní bezpečnost je přece děsit novináře, nikoliv prezidenta. Nemá se mu plést do politiky, jako kdyby byl ministrem, dokonce obrany a zahraničí dohromady.

Bolton si však podobnými malichernostmi neláme hlavu a ve věci Severní Koreje u Trumpa prosadil, že opravdový mír lze ze severokorejského vůdce Kim Čong-ila vytlačit jen tak, že ho ještě víc skřípne. Tvrdá prohlášení provázejí neviditelné bombardéry Stealth nasazené u severokorejských břehů v rámci společných manévrů americké a jihokorejské armády. A protože je běžné radary nezachytí, nikdo neví, zda jde ještě o cvičení, nebo už začíná invaze.

A od té doby probíhá s Pchjongjangem výměna vzkazů, že schůzka Trumpa s Kim Čong-unem 12. června v Singapuru je ohrožena a jednací sály hotelu Shangri-La či resortu Marina Bay Sands mohou klidně zůstat prázdné. Také jihokorejskému prezidentu Mun Če-inovi při úterní návštěvě Washingtonu, kterou měla příprava těchto jednání vrcholit, president Trump sdělil, že jednání s Kimem „s velkou pravděpodobností“ v plánovaném termínu neproběhne.

Od Boltona prý pochází nápad, že denuklearizace KLDR by mohla probíhat podle „libyjského modelu“. Vezme se pár kontejnerů, naloží se vše, co k tomu patří, a za pár dní je hotovo. Lákavější příklad vymyslet nemohl. Stačí jedna schůzka, jedna společná fotka a pár větších letadel a Nobelovka pro Trumpa je v kapse. Jenže v detailech to skřípe, což se jestřábům občas stává. Kim přece zrychlil vývoj jaderné zbraně a jejích nosičů hlavně poté, co viděl, jak to v Libyi dopadlo.

Je tu ještě další drobnost, ze strany Kim Čong-una se nikdy nemluvilo o denuklearizaci KLDR, ale Korejského poloostrova. Nabídl svůj podíl, ale chce jednat i o akcích druhé strany. Trump chápe obavy severokorejského vůdce a slibuje záruky bezpečnosti plus nespecifikované hospodářské zásahy, takže „Korea bude bohatá a Kim šťastný“. Jenže, kdo zaručí, že do Oválné pracovny se mezitím neproplíží nějaký Bolton a neporadí, jak využít toho, že Kim už nic nemá?

Jihokorejský prezident Mun si Trumpovo váhání přeložil tak, že zatím nepadlo poslední slovo. Jednání v Singapuru připisuje osudový význam pro celý Korejský poloostrov, řekl na tiskovce ve Washingtonu. Jeden podstatný výsledek si však odvezl už teď, a sice sdělení, že pokud jde o další soužití obou částí rozděleného poloostrova, bude už záležet jen na Korejcích. Je to Trumpovo kývnutí na případné sjednocení, i když se zatím rýsuje jen v podobě mlhavých a bůhvíjak vzdálených návrhů.

Pokud jde o Trumpovu schůzku s Kimem, americký prezident řekl jihokorejskému hostu, že Kim dosud nesplnil všechny podmínky (ale neupřesnil, jaké). Je však přesvědčen, že „Kim to myslí s jednáním vážně“.

Mun se snažil Trumpa povzbudit a vyjádřil přesvědčení, že je schopen dosáhnout toho, aby se schůzka konala a přinesla vytoužený mír: „Nemám pochyb, že budete schopen … dosáhnout historického úspěchu, jaký se předtím po celá desetiletí nikomu nepodařil.“ Ani Trump se nevzdává: „Možná to neproběhne 12. června, ale je tu velká šance, že schůzka bude.“ Munův mluvčí pak sdělil reportérům, že jednání amerického a jihokorejského prezidenta potvrdilo odhodlání udělat vše pro to, aby plánovaný termín 12. června byl dodržen.

Mírem je dojednání mírové smlouvy v Korejské válce, která skončila roku 1953 pouhým příměřím. Co je však denuklearizací? Je shoda o tom, že na severu bude kompletní, všechno z domu. Ale co bude kolem domu? Jednání na vysoké úrovni mezi severem a jihem mohou začít podle agentur po 25. červnu.

Ani Washington si však není moc jist tím, co se v regionu odehraje. Je zneklidněn od 8. května, kdy došlo k předem neohlášené druhé schůzce Kima s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v čínském Da-lien. Kim tam přiletěl stárnoucím prezidentským speciálem, a tak mohli novináři spekulovat, že jde o ostrou zkoušku letu do Singapuru. To však nebylo to nejpodstatnější. Hned druhý den se objevil v Pchjongjangu bývalý šéf CIA a nově ministr zahraničních věcí Mike Pompeo a snažil se zjistit, o co tady jde. Formálně přijel pro tři zadržované americké občany, kteří byli propuštěni jako projev dobré vůle, ale to by bylo na takovou cestu málo.

Dálný východ se najednou ocitl v pohybu. Onoho druhého dne, 9. května, totiž probíhala v Tokiu trojstranná schůzka japonského, čínského a jihokorejského premiéra. Byla připravena už dřív, aby uzavřela řadu let nevraživé izolace a potvrdila zájem na intenzívní hospodářské spolupráci. Avšak aktuální korejská agenda s největší pravděpodobností převážila. Zúčastněným zemím se denuklearizace Korejského poloostrova zamlouvá a Korejská republika může počítat s jejich podporou. Jak daleko půjde? Ví o tom Kim něco, ptal se nepochybně Pompeo.

Nějaké podrobnosti se mohl dozvědět 12. května, kdy jej navštívila ve Washingtonu jihokorejská ministryně zahraničních věcí Kang. Pompeo využil příležitosti a veřejně přislíbil rozsáhlou hospodářskou pomoc Severní Koreji, pokud to s denuklearizací klapne. Jenže pak do toho vstoupil Bolton a doporučil Trumpovi, aby proti pamlsku vytáhl i tlustý klacek, kdyby Kim nechtěl kývnout po dobrém. Do oblak vzlétly americké neviditelné bombardéry a Kim zrušil chystanou schůzku ministryně Kang se severním protějškem.

Navazující návštěva jihokorejského prezidenta Muna ve Washingtonu proto nebyla jen finalizační, jak se předpokládalo, ale taky hasičská. Trump údajně dosud nestudoval jadernou složku problému. Ostatně proč, když se to dá naložit a odvézt. Teď se do toho možná trochu ponoří. Zatím se víc věnoval detailům singapurského ceremoniálu a podobě pamětní mince, která už byla schválena. Události však dostaly vlastní dynamiku. S mírem už se počítá a je zájem jak na další spolupráci uvnitř Korejského poloostrova, tak se sousedními velmocemi. Dálný východ stále důrazněji prosazuje právo mluvit i sám za sebe.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.