Zbyněk Fiala: V pátek bude konec světa

Fiala Zbyněk
30.8.2017 04:06
Až se v pátek prožene kolem Země asteroid Flerence, jen o málo menší než ten, který vyhubil dinosaury, snad si konečně uvědomíme, že konec světa je možný. Avšak dřív, než se nějaký kus skály trefí do naší planety, zničíme ji sami. Půjdeme na to přes klima a přes vodu. Den v týdnu možná bude jiný, ale vývoj zatím odpovídá tomu nejhoršímu myslitelnému scénáři.

Okurky to pomalu balí, a tak si asteroid Florence vybral pátek 1. září jako nejzazší datum, kdy jeho prosvištění kolem Země vyvolá aspoň trochu poplašných zpráv. Má v průměru 4,5 kilometru a je prý největší, jaký kdy byl v naší blízkosti spatřen. Dokonce „největší, jaký kdy proletěl kolem Země, a netrefil ji,“ četl jsem povzbudivě v jedné zprávě.

Florence má kolem nás proletět v bezpečné vzdálenosti asi devítinásobku cesty na Měsíc, ale to jen v případě, že Putin tuhle tlustou tetu nevychýlí. Bojim, moc bojim. Může za všechno, obrátil americké volby, Rusko pod jeho vedením už je na dotyk zemí NATO, všude je ho plno. Jestli odloží rybářské pruty či sleze z motorky, je to to pro něj maličkost.

Stopy toho, co takový asteroid dokáže, můžeme vidět v Mexickém zálivu, kam spadl před 65 miliony let a vyhubil dinosaury. To byla větší pecka, asteroid Chicxulub měl průměr 10 nebo možná 15 kilometrů. Jak však nedávno ukázal dokument BBC, to samo by ke globální extinkci nestačilo. Zdrojem zkázy bylo něco jiného. Když asteroid pronikl zemskou kůrou do hloubky 30 kilometrů a uvolnil energii srovnatelnou s deseti miliardami hirošimských atmovek, vynesl do vzduchu obrovské množství horniny. A tam měli dinosauři smůlu. Chicxulub se totiž trefil do jednoho z největších světových ložisek sádrovce, minerálu na bázi síry.

Co udělá síra, která se dostane do vrchních vrstev atmosféry? Velice účinně odráží sluneční energii. Zafunguje tedy přesně opačně než skleníkové plyny a je zdrojem ochlazení. Proto krátce na to vypukla globální zima, která za týden zabila veškerou potravu v mořích, a o něco později i na souši. Co tedy nerozprášila tlaková vlna a nezničily další průvodní jevy samotného dopadu vesmírného tělesa, to zemřelo hladem.

Jak vidět, atmosféra je důležitá, ale všechno směřuje k tomu, že tentokrát zkusíme extinkci nikoliv v ledničce, ale v pečící troubě. Klimatická krize zrychluje. Znovu na to upozornila vládní Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, která byla vydána v minulých dnech společně ministerstvy zemědělstva a životního prostředí. Sama sice vychází z prognóz průměrného tempa oteplování, ale s nečekanou otevřeností upozorňuje, že to může být horší.

Co horší, nejhorší. Jak píše: „Vývoj emisí skleníkových plynů k roku 2014 zatím odpovídal nejhoršímu scénáři.“ Potvrzuje to graf, na kterém jsou vyneseny „reprezentativní směry dosažení koncentrací“ (RCP) skleníkových plynů. Sledujme červenou linii RCP 8,5, která předpokládá růst globálních teplot na konci století o 3,2 až 5,4 stupně Celsia. Právě na ní leží odhad roku 2014 (Estimate).

Porovnání koncentrací oxidu uhličitého dle emisních scénářů RCP s výhledem vývoje teplot, zdroj: Fuss et al., 2014.

„Měnící se klimatické podmínky zvyšují pravděpodobnost výskytu suchých epizod,“ konstatuje (suše) koncepce. Vody je málo a bude jí ještě méně. Trochu nám to usnadňuje situace, že se víc šetří. Spotřeba domácností i průmyslu klesla na polovinu. Asi pomohlo, že je drahá. Stinnou stránkou tohoto vývoje je, že drahá je pro nás, ale kasírují cizí.

Značná část území ČR je ohrožená nedostatkem spodní vody, tedy tím, že čerpá se víc, než příroda stačí doplnit.

Drsné je to i z pohledu zemědělství, přestože jeho spotřeba vody je zlomkem toho, co vyžaduje průmysl. Mimochodem, spotřeba vody energetikou je stejně velká jako spotřeba všemi domácnostmi. Pokud se však začnou stavět nové jaderné bloky, ještě podstatně vzroste a někomu se ta voda bude muset sebrat. Takže u jaderné energetiky nejde jen o peníze.

Obrázek s prognózou akademického ústavu CzechGlobe podle středního scénáře ukazuje, jak bude přibývat dní s kritickým nedostatkem vláhy pro rostliny v období největší vegetační intenzity, tedy od dubna do září. Za padesát let (až se nemluvňata stanou dědečky) to bude všude dost hrozné.

Zemědělské sucho má spoustu příčin, ale vedle klimatu jsou důležité také retenční vlastnosti půdy a krajiny, terénní poměry nebo vývojová fáze rostlin. Když slunce zasvítí na holé pole, ohřeje je třeba na 50 stupňů a všechna voda doslova letí do vzduchu. Proto znalí hospodáři (jak mi ukázali třeba na farmě v Krásné Hoře) zavádějí vedle hlavních plodin i meziplodiny, jako třeba svazenku, která je zelená v době, než kukuřice vzklíčí. Tím chrání v půdě vláhu, a pokud je to na svažitém pozemku, zabraňuje erozi po dobu, než ji kukuřice přeroste. Jinak po dešti voda odteče a vezme půdu sebou.

Jenže česká půda je jako můj stárnoucí mozek, neudrží. Retence vody v půdě klesá. Vládní koncepce uvádí odhad, že zemědělské půdy zadrží 8,4 miliardy kubických metrů vody ročně,. Jak však dodává, podle hydrologických a pedologických analýz je tento objem o 40 % menší, než by odpovídalo stavu půdy před rokem 1950, tedy v době, kdy půda ještě nebyla systematicky odvodňována, zcelována do velkých půdních bloků a obdělávána s uplatněním těžké zemědělské mechanizace.

„Rozdíl mezi stávajícím stavem a potenciální retenční kapacitou půdy činí přibližně tři miliardy kubíků, což odpovídá objemu všech přehradních nádrží v ČR,“ informuje koncepce, aby bylo jasno, kde hledat ztracenou vodu.

Zvětšují se oblasti, kde rostoucí potenciální výpar vody přesahuje hodnotu ročních srážek. To pak spouští nebezpečnou spirálu. Jakmile chybí dostatek vody v půdě, přestává fungovat přirozená klimatizace, kdy odpařování chladí vzduch v krajině. Zvyšuje se nebezpečí vlny vedra, šíří se sucho a horko zvyšuje schopnost atmosféry pojmout a udržet vodní páru. Výsledkem jsou mračna do výšky dvaceti kilometrů, ze kterých pak spadnou divoké přívalové deště. Voda valí proudem – a proudem mizí.

Mapa vodní bilance (rozdíl ročního úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace), zdroj: VÚV

Můžeme s tím něco dělat? Jistě, můžeme to zhoršit, pokud se bude našich polích pěstovat jen řepka a kukuřice. Pokud budeme lehkomyslně povolovat stavby na zemědělské půdě a zbavovat krajinu vegetace. To jsou kroky navíc, které zvyšují zničující sílu skleníkových plynů. A to je spolehlivá cesta ke konci světa, alespoň takového, jaký známe.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   Naši astronomové zřejmě marně zaostřují své dalekohledy, když četná mračna zakrývají oblohu. Případné bratříčky dotyčného asteroidu tedy zřejmě potvrdí jejich zahraniční kolegové. Mračna se nám sice ženou nad hlavami, zaprší však toliko pouze někde. Příště má onen asteroid kolem naší rodné planety proletět za bratru čtyřicet pět let. Co ještě škod na životním prostředí  do té doby zapřičiní naše vyšinuté a naprosto nepoučitelné lidské plemeno, podřezávající si uspěšně větev, na níž poněkud přihlouple sedí, zahleděno  toliko do bezprostřední budoucnosti. Žít a užít a po nás nechť příjde ta pomyslná potopa. Alarmy podobné varovnému článku pana Fialy sice zoufale znějí, ovšem zůstávají téměř oslyšeny. Kdeže jsem vlastně četl trefné přirovnání současného lidstva k mladému člověku, nacházejícímu se na minovém poli, který má hlavní starost o to jaká bude výše jeho starobního důchodu ? Pro lepší přirovnání si můžeme zřejmě ještě přimyslet sud plný střelného prachu, postaveného na minovém poli, přesně pod větví, na níž si lidstvo podřezává pomyslnou větev na sezení. Jedním slovem KATASTROFA.